Bývalý prezident Íránu Ahmadínežád, který chtěl zničit Izrael, měl spolupracovat s Mossadem kvůli převzetí moci

Izraelská tajná služba Mossad měla několik let pracovat na neobvyklém plánu, jehož cílem bylo získat bývalého íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda ke spolupráci a v případě pádu současného režimu jej dosadit do čela Íránu. Tvrdí to deník The New York Times s odvoláním na anonymní americké, izraelské a íránské představitele obeznámené s operací. Oficiálně žádná ze zúčastněných stran informace nepotvrdila.

Zpráva představuje výrazný obrat ve vztahu Izraele k politikovi, který byl během svého prezidentského mandátu v letech 2005 až 2013 známý ostrou protiizraelskou rétorikou, popíráním holokaustu i urychlením íránského jaderného programu. Podle deníku se však po odchodu z funkce začal od režimu postupně distancovat, kritizoval bezpečnostní složky, zmírnil svou rétoriku vůči Izraeli a usiloval o návrat do vysoké politiky. Některým blízkým spolupracovníkům měl dokonce říkat, že pokud by se znovu dostal k moci, uznal by Izrael a usiloval by o normalizaci vztahů.

Deník zároveň tvrdí, že Ahmadínežád neusiloval o spolupráci kvůli penězům. „Ahmadínežád by to nedělal pro peníze. Peněz má dost a disponuje rozsáhlou ekonomickou sítí. Udělal by to kvůli moci,“ uvedl jeho někdejší blízký spolupracovník a poradce Abdolréza Davárí. Podle anonymního člověka z Ahmadínežádova nejbližšího okolí bývalý prezident svým důvěrníkům opakovaně říkal, že se chce s pomocí zahraničních mocností jednou vrátit do čela Íránu. Poté, co mu íránské úřady třikrát znemožnily kandidovat na prezidenta, měl podle stejného zdroje dospět k závěru, že v rámci současného politického systému už se k moci vrátit nemůže.

Podle deníku se kontakty mezi Izraelem a někdejším íránským prezidentem rozvíjely několik let. Klíčovou roli měla sehrát dvě setkání v Budapešti, která byla navenek prezentována jako akademické konference na Univerzitě veřejné služby Ludovika. Ve skutečnosti měly podle zdrojů sloužit jako zástěrka pro tajná jednání Ahmadínežáda s tehdejším šéfem Mossadu Davidem Barneou a dalšími zpravodajci.

Rektora univerzity Gergelyho Deliho podle listu The New York Times požádal o pozvání Ahmadínežáda vysoce postavený představitel maďarské vlády. Důvod ho překvapil. Konference měla podle něj vytvořit prostor pro utajená jednání mezi bývalým íránským prezidentem a izraelskou stranou. „Když spolu chtějí dva nepřátelé mluvit, je lepší udělat vše pro to, aby spolu mluvili,“ uvedl podle zdrojů New York Times.

S izraelskými zpravodajci se podle listu měl Ahmadínežád setkat v průběhu posledních let několikrát. A to například i během návštěvy konference v Guatemale v roce 2023. List upozorňuje, že Guatemala je jedním z nejpřátelštějších států vůči Izraeli v Latinské Americe. Země v roce 1948 uznala nezávislost Izraele mezi prvními a od 50. let minulého století má ambasádu v Jeruzalémě.

Podle zdrojů The New York Times Ahmadínežád navštívil Budapešť a místní univerzitu také v červnu 2025, několik dní před útokem Izraele na íránská jaderná zařízení. Jeho strážci ohlásili Revolučním gardám, že Ahmadínežád během pobytu nejméně dvakrát na několik hodin zmizel. Při návratu tvrdil, že jednal s několika akademiky.

Podle deníku kontakty mezi Izraelem a Ahmadínežádem nezůstaly pouze u tajných schůzek. S odvoláním na americké představitele list uvádí, že Izrael v posledních letech bývalému íránskému prezidentovi tajně hradil část nákladů na bydlení a cestování. Izraelští zpravodajci se s ním měli opakovaně setkávat při jeho zahraničních cestách.

Vyvrcholení celé operace mělo přijít na začátku války mezi Izraelem a Íránem. Deník tvrdí, že po izraelském leteckém úderu na Ahmadínežádův komplex v Teheránu v počátku útoku na Írán jej z místa při nastalém chaosu odvezli agenti Mossadu do utajeného úkrytu. A to s cílem zahájit plán na svržení současného režimu a návrat bývalého prezidenta k moci. Podle zdrojů deníku však plán Ahmadínežada nepřesvědčil, a po nějaké době měl úkryt za nejasných okolností opustit.

Od útoku se na veřejnosti neobjevil až do pohřbu Alího Chameneího tento měsíc. Podle některých zdrojů listu měl být v domácím vězení, co se s ním v posledních měsíců dělo však podle deníku není jasné.