VELKÁ ANKETA ECHA: Prahu trápí krize bydlení, doprava i školství. Co nabízí kandidáti na primátora

VELKÁ ANKETA ECHA: Prahu trápí krize bydlení, doprava i školství. Co nabízí kandidáti na primátora
Deník Echo24 přináší velkou anketu a odpovědi sedmi relevantních kandidátů na pražského primátora. Foto: Tomáš Novák (koláž Echo24)
1
Domov
Jan Křovák

Petr Hlaváček (STAN)

Je podle vás hlavní město přetížené automobilovou dopravou? Jak lze situaci řešit?

Ano, Praha je automobilovou dopravou přetížená. Základem je dokončit Městský i Pražský okruh. To však samo o sobě nestačí, je potřeba pokračovat také v rozvoji metra a tramvajových tratí. Vzhledem k množství aut přijíždějících do Prahy z regionu je zcela zásadní rozvoj příměstské železnice, aby lidé měli k dispozici kvalitní alternativu dopravy. Důležité je ale také plánování nových čtvrtí tak, aby člověk auto vůbec nepotřeboval, například podle principu tzv. transit-oriented development, tedy rozvoje města kolem kapacitní kolejové dopravy. Ostatně 82 % navrženého potenciálu nové výstavby v Metropolitním plánu se nachází v docházkové vzdálenosti od zastávky kolejové dopravy.

Jakým způsobem chcete řešit parkování v Praze? Je na místě zdražení?

Parkování v Praze je potřeba řešit systémově, protože aut je ve městě zkrátka více, než kolik veřejný prostor dokáže pojmout. Je to zákon o zachování hmoty. Jsem pro reformu parkovací politiky, včetně postupné úpravy cen tak, aby odpovídaly inflaci a část vybraných prostředků se vracela zpět do údržby ulic a veřejných prostranství. Zároveň ale musí jít ruku v ruce s rozvojem kvalitní veřejné dopravy a dokončením klíčové dopravní infrastruktury.

Inspirací může být Kodaň, která parkovací politiku neměnila skokově, ale postupně – každoročně ubývalo malé procento parkovacích míst, zatímco se rozvíjela veřejná doprava, cyklodoprava i kvalitní veřejný prostor. Lidé tak měli čas se změnám přizpůsobit.

Jezdíte pravidelně (např. několikrát týdně) MHD? Jaký prostředek nejčastěji používáte? Zdražili byste roční kupon a o kolik?

Rád na rychlé přesuny po centru města využívám pražskou MHD, která je podle mě jednou z nejspolehlivějších ze všech měst, která jsem kdy navštívil. Nejdu-li tedy pěšky, nasednu do nejbližší tramvaje nebo metra a za pár minut jsem tam, kde je potřeba. Co se týče ceny ročního kuponu, považuji za důležité, aby pražská MHD zůstala atraktivní a dostupnou volbou, která motivuje co nejvíce lidí nechat auto doma. Je ale fér říct, že jízdné v Praze patří pořád k těm nejlevnějším nejen mezi evropskými metropolemi, ale i ve srovnání s řadou krajských měst v Česku, přestože Praha na provoz MHD každoročně vynakládá desítky miliard korun. Pokud chceme investovat velké prostředky do rozvoje MHD, debata o dlouhodobě udržitelném financování nás proto nemine. Ale měla by být vedena komplexně – společně s parkovací politikou i dalšími opatřeními, která pomohou udržet kvalitní veřejnou dopravu i do budoucna.

Je Praha svým rozložením vhodná pro cyklisty? Jezdíte sami po hlavním městě na kole. Cítíte se přitom bezpečně?

Naposledy když jsem jel na kole, spěchal jsem na akci s panem prezidentem, ale cestou jsem spadl a roztrhl si kalhoty. Tím ovšem nechci naznačovat, že by Pražané měli na cyklodopravu ve městě zanevřít, naopak. Jde o efektivní a rychlý prostředek, jak se z bodu A dostat do bodu B, zvlášť když je to z kopce. Praha sice není díky svému terénu úplně jednoduché město pro cyklisty, ale to neznamená, že by na kole neměla být bezpečně průjezdná. Naší prioritou tak je budování páteřní cyklistické sítě v podobě oddělených cyklostezek, například drážní promenády ve Vršovicích nebo Dejvicích.

Kdy bude realisticky dostaveno metro D? Co uděláte pro to, aby se vše stihlo?

Nejdelší úsek metra D je od června letošního roku v rukou stavařů a výstavba běží. Pokud půjde ražba dobře, je zcela realistické zahájení provozu v úseku mezi Pankrácem a Libuší v roce 2032. Realizaci jsme odšpuntovali díky tomu, že se nám podařilo zajistit dohody s vlastníky potřebných pozemků v oblasti Krče a Libuše. Na červnovém zastupitelstvu jsme například schválili rozsáhlou dohodu s vlastníky pozemků, která umožní výstavbu stanic Nádraží Krč a Nemocnice Krč. Pro představu šlo o 22 smluv, tedy doslova několik metrů vysoký komín dokumentace.

To, na čem pracujeme nyní, jsou navazující úseky na severu i jihu. Jde o koordinaci okolí Depa Písnice a dále v Nuslích, kde bude metro velmi mělce uložené a jeho výstavba bude technicky náročná na koordinaci s existujícími domy. Pokud vše půjde dobře, je reálné jezdit z Náměstí Míru na hranici Prahy v roce 2036.

Přestože je výstavba metra v gesci dopravy, za územní rozvoj pomáháme všude tam, kde se dotýká povrchu. Naším úkolem bylo koordinovat podzemní stavbu s rozvojem území na povrchu tak, aby nad budoucími stanicemi vznikaly nové městské čtvrti a kvalitní veřejný prostor. To se podařilo například na Pankráci, kde vznikne nové náměstí, nebo na Nových Dvorech, kde připravujeme městskou výstavbu na jednom z největších souvislých pozemků ve vlastnictví hlavního města.

Co říkáte na výslednou podobu náměstí Jiřího z Poděbrad? Jaký by měl být přístup k poměru zeleně a užitného prostoru v hlavním městě?

Rekonstrukci náměstí Jiřího z Poděbrad považuji za velmi povedenou. Vznikl kvalitní veřejný prostor s mnoha nově vysazenými stromy, speciálním odolným pobytovým trávníkem i podzemními retenčními nádržemi se systémem hospodaření s dešťovou vodou, který zlepšuje podmínky pro stromy a zeleň. Přesně takový přístup bychom měli v Praze uplatňovat častěji. Veřejná prostranství mají být totiž krásná, funkční a odolná vůči klimatickým změnám, přičemž dobře navržená zeleň a kvalitní prostor pro lidi se vzájemně nevylučují, ale naopak doplňují. Věřím, že si nový Jiřák jeho obyvatelé rychle osvojí a že se stane živým místem pro každodenní setkávání, odpočinek i pořádání kulturních a komunitních akcí nejen pro místní, ale i pro návštěvníky z celé Prahy.

A co se týče kritiky na málo stínu? Dobře vysazený strom roste rychle. Před pár lety jsme sázeli stromy dole na Václaváku a dnes již mají mohutné koruny.

Ceny bydlení v Praze patří k nejvyšším v Evropě. Jaké tři konkrétní kroky byste do dvou let podnikli, aby bylo bydlení dostupnější? Věříte spíš obecní výstavbě, družstevnímu modelu, nebo uvolnění regulace pro developery?

To není buď a nebo. Nemůžete si vybrat jen jedno řešení, to není dostatečné. Bydlení je mimořádně složitý problém, který má řadu příčin, které musíte řešit na všech frontách. Potřebujeme stavět nové byty, mělo by stavět město i soukromí developeři. A pokud se podaří dotáhnout legislativa, tak i družstva. Klíčovým krokem byl v květnu schválený Metropolitní plán, který otevírá prostor pro 350 tisíc nových bytů.

Vedle toho musí Praha pokračovat ve vlastní městské výstavbě prostřednictvím Pražské developerské společnosti, která má v přípravě 8 tisíc bytů, z toho zhruba již pro 400 bytů žádá o stavební povolení. To je systémové řešení, které nám umožní ve velkém vybudovat městský bytový fond.

Zároveň potřebujeme férovou spolupráci se soukromými investory. Developer není nepřítel, ale partner, který musí stavět podle jasných pravidel a podílet se na financování potřebné infrastruktury. Díky novým pravidlům pro developery, které jsme v roce 2022 nastavili, se podařilo odblokovat rozvoj velkých brownfieldů na Rohanském nábřeží nebo na Nákladovém nádraží Žižkov, kde začínají vznikat tisíce bytů. Aktuálně jsme tak odblokovali čtvrti pro výstavbu více než 37 tisíc bytů a získali přes 7 mld. na výstavbu veřejné infrastruktury.

Bydlíte v Praze ve vlastním, v nájmu, nebo v družstevním bytě a ve které čtvrti? Považujete svou čtvrť za dobré místo pro život?

Vyrostl jsem v centru Prahy ve čtvrti Na Františku, kde se nejvíce zdržuji dodnes. Za mě jde o nejkrásnější a nejlepší pražskou čtvrť. Byt jsem zdědil a jednou ho přenechám dětem. Máme-li s rodinou ruchu velkoměsta dost, přesuneme se za Prahu na původní statek, který je ve vlastnictví manželčiny rodiny již od 18. století.

Měli by být více chráněni nájemci, nebo pronajímatelé? Zpřísnili byste pravidla pro zvyšování nájemného?

Nemyslím si, že řešením je stavět nájemce a pronajímatele proti sobě. Praha musí především rozšiřovat svůj městský bytový fond, proto prostřednictvím Pražské developerské společnosti připravujeme nové městské bydlení v řadě lokalit a další rozvoj městských pozemků. Vedle toho potřebujeme zachovat zdravý poměr mezi městskými byty a bydlením na volném trhu. Součástí řešení jsou také jasná pravidla pro krátkodobé pronájmy. Samotná regulace nájemného ale problém dostupnosti bydlení nevyřeší, tím nejdůležitějším je zvýšit nabídku bytů.

Centrum Prahy se v některých ulicích mění v turistický skanzen. Co konkrétně uděláte pro to, aby v centru zase běžně bydleli Pražané? Jaký konkrétní postoj máte k AirBnB?

Centrum Prahy nesmí být jen turistickou kulisou, ale místem, kde pražští obyvatelé běžně žijí. Proto podporuji jasná pravidla pro krátkodobé ubytování typu Airbnb. Problémem nejsou lidé, kteří příležitostně pronajímají svůj byt, ale situace, kdy se z bytových domů stávají fakticky hotely bez odpovídajících pravidel. Praha se proto připojila k evropské iniciativě měst, která společně řeší dopady krátkodobých pronájmů na dostupnost bydlení, kvalitu života i fungování městských čtvrtí, protože právě sdílení zkušeností a společný postup mohou přinést účinnější řešení. Zároveň ale musíme vytvářet podmínky, aby se do centra vraceli stálí obyvatelé i běžné služby.

Jakou má podle vás Praha mít energetickou strategii pro příští dekádu a kde vidíte prostor pro vlastní obnovitelné zdroje?

Praha musí být v příštích letech energeticky odolnější a více soběstačná. Největší potenciál vidím ve fotovoltaice na střechách městských budov, sdílení energie mezi městskými objekty, důsledných energetických úsporách a lepším využití odpadního tepla. Právě proto připravujeme projekt Energocentra v Bubenči, které bude pomocí velkokapacitních tepelných čerpadel využívat teplo z vyčištěných odpadních vod a v budoucnu zásobovat teplem novou čtvrť Bubny–Zátory, Vltavskou filharmonii a postupně i další části Prahy. Smyslem není spoléhat na jedno řešení, ale vytvořit chytrý, moderní a stabilní energetický systém pro celé město.

Jak chcete řešit přetížené pražské školy a gymnázia? Je na místě zvyšovat kapacity, případně omezovat spádovou turistiku?

Nejdůležitější je dál navyšovat kapacity škol a plánovat jejich výstavbu současně s novými čtvrtěmi, nikoliv až ve chvíli, kdy jsou byty dávno postavené. Právě proto prosazujeme, aby se školy, školky i další občanská vybavenost staly samozřejmou součástí každého většího rozvojového území. O konkrétních pravidlech pro přijímání na střední školy je potřeba vést debatu s radním pro školství, státem i Středočeským krajem, ale naším hlavním cílem je především zajistit, aby Praha měla dostatek kvalitních škol pro své obyvatele. K tomu využíváme i Metodiku spoluúčasti investorů, díky níž získává město od developerů pozemky pro nové školy nebo finanční prostředky na jejich výstavbu.

Praha stárne a zároveň je drahá. Jakou máte představu o péči o seniory?

Praha musí být městem, ve kterém se dá dobře žít v každém věku. Senioři by měli mít možnost zůstávat co nejdéle ve svém domácím prostředí, proto je potřeba dál rozvíjet terénní pečovatelské služby, osobní asistenci i odlehčovací péči, která pomáhá také rodinám pečujících. Zároveň ale musíme investovat do rozšiřování a modernizace domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem, protože poptávka po těchto službách poroste. Stejně důležité je podporovat aktivní stárnutí – rozšiřovat komunitní centra, kluby pro seniory, vzdělávací a sportovní programy nebo mezigenerační aktivity, které pomáhají předcházet sociální izolaci. A při plánování nových čtvrtí musíme myslet i na bezbariérovost, dostupné služby a občanskou vybavenost.

Praha zřizuje řadu divadel, galerií a knihoven. Je podle vás městská podpora kultury správně nastavená, nebo by se měly peníze rozdělovat jinak?

Myslím, že systém podpory městských kulturních institucí je nastavený dobře, ale potřebuje větší finanční stabilitu. Řada divadel, galerií i dalších příspěvkových organizací se potýká s nízkými platy zaměstnanců a rostoucími provozními náklady. Úkolem příštího volebního období proto bude navýšit jejich příspěvky z rozpočtu města tak, aby dokázaly reagovat na růst cen a zůstaly konkurenceschopnými zaměstnavateli. Zároveň bychom měli hledat úspory tam, kde dávají smysl – například využíváním městských prostor místo drahých komerčních pronájmů. Vedle zřizovaných institucí je ale potřeba výrazně posílit i grantovou podporu nezávislé kultury, jejíž financování v posledních letech zaostávalo. A větší část podpory by měla směřovat také do kulturních projektů mimo historické centrum, aby kvalitní kultura byla dostupná v celé Praze.

Praha podle ministerstva financí sedí na desítkách miliard volných peněz. Je na místě je dál šetřit, případně proč ano/ne? Přesunuli byste tyto peníze do ČNB, jak chce MF?

Začali jsme stavět ve velkém metro D, brzy bychom mohli rozjet výstavbu Městského okruhu. Čeká nás stavba Radlické radiály. Připravují se desítky projektů nových základních a mateřských škol. Jen první dvě položky, metro a okruh, vysoce překračují to, co dnes má město na účtě. Navíc se hospodaření Prahy řídí zákonem i pravidly rozpočtové odpovědnosti s jasnou dluhovou brzdou, kterou nemůžeme překročit.

Připravujeme mimořádně náročné investice s celostátním významem bez jistoty spolufinancování ze strany státu, je logické, že na ně musíme vytvářet finanční rezervy. Stačí se podívat na srovnání s Brnem – tam vnitřní okruh staví stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic, zatímco Praha připravuje Městský okruh z vlastních prostředků.
Je také potřeba říct, že tyto prostředky nejsou nečinné, ale jsou zhodnocovány, takže je neznehodnocuje inflace.

Otázkou tedy není, co s přebytkem peněz, ale kde sehnat zbylé peníze na rozsáhlé investice v nejbližších letech.

Souhlasíte s tvrzením, že pražský primátor má politický vliv zhruba jako ministr? Jak byste v pozici primátora/ky jednala se současným kabinetem?

Z hlediska mediální viditelnosti je primátor Prahy jistě srovnatelně exponovaný jako ministr. To je však zároveň výhoda i nevýhoda, protože na rozdíl od ministra nemá pod sebou přísně hierarchický aparát, který by přímo řídil. Primátor není nadřazený ostatním radním, ale je „prvním mezi rovnými“ – má stejné hlasovací právo jako ostatní členové Rady hl. m. Prahy a její členy neodvolává on, ale zastupitelstvo. Jednotliví radní navíc řídí složitou strukturu odborů, z nichž část vykonává přenesenou působnost státní správy, což je poměrně specifický český model. Primátor tak navenek představuje město, ale jeho možnosti řízení jsou výrazně omezenější, než si veřejnost často myslí. Stálo by proto za zvážení inspirovat se některými západoevropskými městy, zavést přímou volbu primátora a posílit jeho pravomoci.
Město potřebuje stát a stát potřebuje své fungující hlavní město. Spolupráce mezi městem a státem se v posledních letech v řadě oblastí dařila, například se Správou železnic. I když se na některé věci díváte odlišně, je potřeba hledat shodu a někdy i bolestivý kompromis. Pokud by spolupráce mezi státem a Prahou nefungovala, doplatili by na to především obyvatelé města.

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články