Zahoďte vidličky a nože! Umíte jíst pouze pravou rukou?

MENU PAVLA MAURERA

Zahoďte vidličky a nože! Umíte jíst pouze pravou rukou?
To vše bylo naservírováno na velikém etiopském tradičním chlebu indžera, což je velká, tenká a měkká placka s typickou houbovitou strukturou a nakyslou chutí. Slouží zároveň jako talíř, příloha i „lžíce“ pro nabírání ostatních pokrmů. Foto: archiv Pavla Maurera
2
Týdeník
Pavel Maurer
Sdílet:

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2026 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Jíst rukama, to není projev chudoby, ale specifický způsob stolování mající hluboké náboženské, kulturní a společenské důvody. Třeba rýže s kari se v Indii a na přilehlých ostrovech míchá prsty a nabírá pomocí placek (čapátí, naan) nebo prsty samotnými. V zemích jako Indonésie (Jáva, Bali) nebo Malajsie je tradiční jídlo konzumováno rukou z různých talířů či banánových listů. Na Blízkém východě a v Africe se často jedí pokrmy prsty pravé ruky z jednoho společného talíře (kuskus nebo omáčky s chlebem pita).

Když jíme rukama, vnímáme teplotu a strukturu pokrmu dříve, než si jej vložíme do úst. Kromě zraku, čichu, chutě, sluchu (že třeba jídlo křupne!) zapojujeme také hmat. Ve většině zmíněných kultur přitom platí přísné pravidlo jíst výhradně pravou rukou. Levá je tradičně považovaná za „nečistou“, protože se používá k hygieně po použití toalety.

Etiopská restaurace Addis Abeba v Barceloně.
Etiopská restaurace Addis Abeba v Barceloně. Foto: archiv Pavla Maurera

Rukama jsme to s rodinou nedávno vyzkoušeli v etiopské restauraci v Barceloně, jež se celkem neoriginálně jmenuje Addis Abeba.

 

Odhaduji, že ve španělské metropoli může člověk ochutnat snad všechny kuchyně světa. Různých restaurací, tapas barů či bister jsou tu tisíce, oficiální údaj snad ani neexistuje. Jedno je však jisté, když si tam vyberete nějakou světovou či exotickou restautaci, vždy narazíte na autentický personál. Nás obsluhovala drobná, milá žena z Etiopie, a i když podnik má na vstupních dveřích nalepeny ikony všech platebních karet, hned zkraje nás upozornila, že se tu platí pouze hotově. Pak nám také řekla, že u nich se jí pouze rukama, jak je v její domovině zvykem. Nutno ale dodat, že v poměrně prosté, jednoduché restauraci byly čisté, voňavé toalety a několik umyvadel, což se vzhledem k „ručnímu stolování“ víc než hodilo.

Dali jsme si skoro všechno: houby, mrkev, cizrnu, řepu, kél, květák, dokonce trochu skvěle se rozpadajícího kuřecího masa a k tomu ostřejší berberské omáčky obsahující mix česneku, chilli, pepře, zázvoru, bazalky a neznámého etiopského koření a také pomerančový prach, kardamom, kmín a nevím co ještě. To vše bylo naservírováno na velikém etiopském tradičním chlebu indžera, což je velká, tenká a měkká placka s typickou houbovitou strukturou a nakyslou chutí. Slouží zároveň jako talíř, příloha i „lžíce“ pro nabírání ostatních pokrmů. Chtěli jsme také ochutnat pravé etiopské pivo, to prý ale bude až někdy příští týden a jejich kávu jsme také prošvihli, protože v souvislosti s porouchanou klimatizací se prý rozbil i kávovar. To jsem moc nepochopil, ale přesto byla obsluha velmi milá, jídlo skvělé a ty malé nedostatky jsem nakonec přijal jako něco, co z pohledu Etiopana není žádný zásadní problém. Horší je, když máte hlad a není co jíst. Což bohužel v oblasti Afrického rohu, kterou sužují klimatické změny, extrémní sucha, potravinové krize a neustálé ozbrojené konflikty, není nic neobvyklého.

Tak si prosím važte toho, že my takový problém nemáme, a když to půjde, tak nejezte ani nepijte blbě!

Addis Abeba, Vallespir 44, Sants, Barcelona

 

×

Podobné články