Nová pětiletka, nový zabiják, hantavirus. Kolem hantavirů je menší panika, ve srovnání s covidem-19 před šesti lety zatím slabá. Ale v některých detailech jako ...
Působilo to až absurdně. Během jednoho dne vyrazí studenti do ulic demonstrovat proti vládním krokům za obranu České televize a Českého rozhlasu, vydatně samozřejmě podpořeni tvářemi těchto médií. A pak vystoupí ředitel ČT Hynek Chudárek po schůzce s premiérem Andrejem Babišem a řekne, že nezávislost televize není ohrožena.
Až později Chudárek dovysvětlil, že to, co reálně televizi ohrožuje, jsou nepromyšlené zásahy do fungování veřejnoprávních médií, které je mohou připravit o financování ze dne na den. A že se s Babišem dohodli na vzniku pracovní skupiny, která se bude s vládou bavit o podobě návrhu zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií.
Z celého toho nejhůř vychází předkladatel návrhu motoristický ministr kultury Oto Klempíř, protože mnohému z nastalého povyku se dalo předejít, kdyby se prostě se zástupci veřejnoprávních médií během přípravy zákona bavil. Klempířovi se ale s lidmi v jeho resortu moc bavit nechce, komunikaci omezuje na výkřiky na sociálních sítích. Když už je nejhůř, poskytne pár rozhovorů nebo svolá tiskovku, jako byla ta minulý týden, na které představil kvapně vypuštěný návrh zmíněného zákona. A to je důvodem, proč se mu už po pár měsících v resortu, který – při vší úctě – patří k těm snazším, na ministerstvu kultury, podařilo naštvat snad úplně všechny.
I těch pár lidí, kteří k němu donedávna ještě byli shovívaví, protože s ním zažili spoustu veselých večerů v dobách, kdy byl ještě frontmanem J.A.R. – jako jsou pořadatelé hudebních cen Anděl, na které si Klempíř v Deníku postěžoval, že ho nepozvali, ač by moc chtěl přijít. Když pak pořadatelé ukázali několik dokladů z odeslané pošty, že Klempíře pozvali, a dodali, že i kdyby k němu pozvánky z nějakého důvodu nedoputovaly, stačilo se ozvat, vždyť se přece všichni znají a tykají si a samozřejmě by byli rádi, kdyby přišel, ministr reagoval po svém. Ukázal nicneříkající kopii obrazovky ze svého mobilu a přestal se s nimi bavit.
Kdyby nebyl Klempíř ministrem za Motoristy, ale za ANO, je jasné, že by ho Babiš už dávno odvolal. S Chudárkem i šéfem Českého rozhlasu Reném Zavoralem, který navzdory svojí současné imagi nikdy nebyl žádný idealista nebo aktivista z Letné, naopak byl v minulosti za mnohé své „neveřejnoprávní“ manýry kritizován, by se Klempíř určitě mohl bavit.
Ministr tak mohl předejít tomu, že proti němu teď i Zavoral, který před lety po boku dezinformátorů zasedal v porotě Krameriových cen, vystupuje jako „ten správný“ strážce nezávislosti veřejnoprávních médií. A aktivnější ministr by mohl také vnést důležité argumenty do diskuse o financování, která se stále jednostranně drží narativu o výši poplatku a inflaci, který je z pohledu veřejnoprávních médií pravdivý. Ano, televize a rozhlas navzdory nedávnému zvýšení koncesionářských poplatků pracují kvůli inflaci s méně penězi než před 20 lety. Ale zeptejte se v kterémkoli mediálním domě a také vám řeknou, že před 20 lety bylo v tomto oboru mnohem víc peněz než teď. A také s tím musí produkovat často i mnohem víc obsahu než před těmi lety.
Česká televize má i ve srovnání s britskou BBC nebo německou ARD nejvíc programů na obyvatele. Férově je nutno říct, že má také největší podíl na trhu. Takto jsme si na to zvykli, už od minulého režimu a při přechodu ze státního na veřejnoprávní model médií akceptovali, že České televizi budeme vytvářet podmínky, aby dál byla nedotknutelnou entitou číslo jedna na jinak silně konkurenčním mediálním trhu.
Opravdu se ale nabízí otázka, zda by se v mnoha ohledech nedala její práce zefektivnit. Zda má v čase nepřeberného množství placených sportovních kanálů smysl držet kontinuálně vysílající ČT sport, z něhož velké sportovní akce mizí a nahrazují je – s trochou nadsázky – přenosy z mistrovství republiky v kuličkách. Zda má smysl každé Vánoce pálit peníze na natáčení vánoční pohádky, která v časech, kdy děti mohou srovnávat s konkurencí Pixaru nebo Netflixu, je spíš k smíchu. Zda má smysl udržovat fasádu a „armádu velkého baráku“, dojem mediálního impéria jako z minulého století, který si uvědomíte, kdykoli na „Kavky“ dorazíte z libovolného soukromého média.
Někdy je to – opět až – absurdní. Na Kavčích horách se například traduje historka, že v ČT byl léta zaměstnaný opravář psacích strojů. O tom, že taková funkce v mediálním domě stále je, se většina dozvěděla, až když dotyčný odešel do důchodu a podal výpověď. Údajně 20 let poté, co byl z Kavčích hor odstěhován poslední psací stroj.
Může to být samozřejmě jen povídačka, byť mezi zaměstnanci České televize docela populární, ale že jsou Kavčí hory stále myšlením v mnohém zaseklé v minulém století a plné lidí, kteří se vezou, je věc všeobecně známá. A pokud se vládě s jejím návrhem povede říznout právě do tohoto problému – nikoli do věcí, které jí nepřísluší, jako jsou úvahy, zda vysílat StarDance –, pak to bude jen dobře.
00:08
