„Nedávejme jim ryby, naučme je chytat.“ Podnikatelský kemp připravuje mladé na život podle Bati

„Naučme mládež chytat ryby, nedávejme jim je.“ Heslo Letního podnikatelského kempu poměrně přesně vystihuje jeho základní myšlenku. Projekt se nesnaží mladým lidem pouze materiálně pomáhat, ale především je připravit na okamžik, kdy se budou muset spolehnout sami na sebe. Týdenní program kombinuje podnikatelské vzdělávání s pobytem v přírodě, mentoringem nebo setkáními se zkušenými lidmi z byznysu. Hlavním programovým partnerem se letos stala NEWTON University, která už několik ročníků s kempem spolupracovala a její studenti zde působí i jako mentoři. Za deset let prošlo podnikatelskými kempy bezmála 300 mladých lidí ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Kemp je určen především mladým lidem z dětských a azylových domovů, pěstounských rodin nebo jinak sociálně znevýhodněného prostředí. Jeho cílem přitom není vychovat z každého účastníka podnikatele. Organizátoři chtějí mladým lidem ukázat různé možnosti, jak se uplatnit po vstupu do dospělého života – ať už založí vlastní firmu, stanou se zaměstnanci, nebo profesionály ve vybraném oboru.

Letošní jedenáctý ročník se konal od 3. do 9. srpna v rekreačním a školicím středisku Lísek ve Žďárských vrších na Vysočině. Projekt organizují Nadace ZET a spolek 4S YOU. Za vznikem kempu stojí mimo jiné podnikatelka Olga Girstlová a ekonom Milan Zelený, který Nadaci ZET založil v roce 2015.

Právě Zeleného dlouhodobý zájem o systém řízení firmy Baťa se propsal také do podoby kempu. Organizátoři se hlásí k odkazu Tomáše a Jana Antonína Baťových a snaží se jejich principy odpovědnosti, samostatnosti a práce na sobě převést do současnosti. Jedním ze základních principů je, že rozdílné sociální a ekonomické podmínky nemají předem rozhodovat o tom, co může mladý člověk v životě dokázat. „Dělejme třeba nejnepatrnější věc na světe, ale dělejme ji nejlépe,“ připomínají organizátoři kempu slova Tomáše Bati.

‍Podle organizátorů musí být cesta každého jednotlivce přirozená. "Nikdo je do ničeho netlačí. Jde o přirozený vývoj z jejich vlastní vůle. Pokud se rozhodnou vydat se na cestu podnikatele, zaměstnance nebo profesionála v určitém oboru, my jsme tu od toho, abychom jim nabídli pomocnou ruku. Hlavní část odpovědnosti však vždy musí být na člověku samotném. Uvědomujeme si, že nemáme všichni stejnou startovní pozici. Podaná ruka, rada, mentorské vedení nebo otevření příležitosti dokáže být zlomovým momentem v kariéře i v životě," uvádí kemp.

Od táboření k vlastnímu podnikatelskému plánu

Program proto nevypadá jako klasická výuka ekonomie. Kombinuje workshopy, osobní rozvoj, praktické úkoly, pobyt v přírodě i setkání s podnikateli, manažery a dalšími osobnostmi. Důležitou součástí je také práce s vlastní odpovědností a odolností. A znovu se sem hodí slova Tomáše Bati: „Chceš-li vybudovat velký podnik, vybuduj nejdříve sám sebe.“

Hlavním programovým partnerem letošního ročníku se stala NEWTON University, která vzdělávací část projektu odborně zastřešuje a podle organizátorů ji poskytuje bezplatně. Do práce s účastníky se zapojují studenti NEWTON University, zejména programu Business Leadership. Ti zde působí jako mentoři a mají mladým lidem nabídnout bližší vrstevnický vzor než starší podnikatelé nebo manažeři.

„Partnerství s NEWTON University dává tomuto propojení významný rozměr. Ukazuje, že vzdělávání není jen o získávání znalostí, ale také o rozvíjení lidskosti, empatie a schopnosti spolupracovat bez ohledu na původ či životní příběh,“ uvedla Olga Girstlová, spoluzakladatelka projektu a výkonná ředitelka Nadace ZET a spolku 4S YOU.

Program Metamorfóza se zaměřil právě na osobní a profesní proměnu účastníků. S mladými lidmi pracuje mimo jiné trenér podnikatelství a investor Václav Sušeň. Účastníci si mají postupně ujasnit, čemu by se chtěli v budoucnu věnovat, proč si danou cestu vybírají a jaké konkrétní kroky k ní povedou.

Součástí programu jsou také přednášky a workshopy lidí z praxe. Mezi letošními hosty byli například mentální kouč Marian Jelínek, podnikatel Jiří Pecina či expert na vyjednávání Radim Pařík. Organizace Fakescape se zase zaměřila na kybernetickou bezpečnost, kritické myšlení a orientaci v prostředí dezinformací.

Kemp má letos také výraznější mezinárodní rozměr. Vedle mladých lidí z Česka se ho účastnil jeden mladý člověk z Vietnamu, dva ze Slovenska a sedm Ukrajinců, kteří po začátku ruské invaze našli zázemí v České republice a studují zde.

Týdenní pobyt nakonec směřuje k poměrně konkrétnímu výsledku. Účastníci, kterým organizátoři říkají „Žluťásci“, na konci představují před odbornou komisí své osobní plány a kroky, které chtějí podniknout k vysněné profesní kariéře.

Organizátoři zároveň zdůrazňují, že nejde o jednorázovou letní akci. Letnímu programu předcházejí regionální podnikatelské kempy a s některými absolventy pokračuje spolupráce prostřednictvím mentoringu. Za deset let fungování letních kempů a během deseti ročníků regionálních programů podle pořadatelů prošlo touto formou podpory bezmála 300 mladých lidí. Část z nich následně zamířila na vysoké školy, jiní začali podnikat, věnují se řemeslům nebo našli stabilní zaměstnání.