Děti nervózně vyhlíží, která z přihlášek na střední vyjde. Brzy se však může systém přijímaček zcela změnit

Většina dětí má za sebou první kolo jednotných přijímacích zkoušek a vyčkává výsledky. Ty pak rozhodnou o jejich umístění na základě priorit, které určily školám na přihláškách. Brzy by však mohla vláda tento systém obrátit takříkajíc vzhůru nohama. V programovém prohlášení totiž slibuje změnu, po které dlouhodobě volá řada odborníků. Nebudí nadšení všude a před jejím zavedením chybí zodpovědět řadu organizačních otázek, její princip zní však poměrně jednoduše.

Po změně nynější podoby přijímaček volají delší dobu někteří odborníci a odborně se na ministerstvu školství začala diskutovat už ke konci minulého volebního období. Podle těch, kteří změnu podporují, nynější systém vede k podceňování, taktizování a „ztrátě“ řady potenciálně talentovaných dětí. Aby k tomu nedocházelo, nabízí se podle nich logický krok. Děti mají nejprve dělat přijímací zkoušky a až podle toho, jakého dokáží dosáhnout výsledku, dovozovat, na jakou školu mají schopnosti. S tím zjevně souhlasí i vláda s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO).

Tuto změnu si totiž propsala do svého programového prohlášení. „Změníme systém přijímacího řízení na střední školy tak, aby si rodiče a žáci vybírali konkrétní školu až se znalostí výsledků státní části přijímací zkoušky. Tím zajistíme, že volba střední školy bude lépe odpovídat skutečným schopnostem a potenciálu každého žáka,“ uvádí vláda ANO, SPD a Motoristů.

Jde o způsob, o němž se začalo diskutovat už ke konci předchozího volebního období i na ministerstvu školství. Jak by nový systém mohl vypadat? Dosud platí, že si každý student podává přihlášku na střední školu a následně dochází k přijímacímu řízení, pokud jde na maturitní obor, musí skládat Cermatem tvořenou jednotnou přijímací zkoušku. Přijímací řízení skládá v jedné ze středních škol, na které se hlásí.

Testovat by se tak nově mohly jednotným testem všechny děti na konci základní školy nehledě na to, kam se chtějí hlásit. To by také možná přeneslo konání přijímaček právě do jejich prostor. Nakonec by tak děti měly ještě předtím, než se budou rozhlížet po střední škole, určitý bodový zisk. Ten by jim tak měl naznačit, nad kterými obory studia mohou přemýšlet. Podle některých odborníků by se tak snížilo taktizování a podceňování jednotlivých uchazečů či rodičů, kteří si z obav o výsledek volí méně ambiciózní školy či obory.

Odpadl by například i problém s chybami, které nyní vznikají při podávání přihlášek přes nový systém prioritizace, často právě kvůli snaze taktizovat a umisťovat snazší školy na vyšší příčky, což v nynějším systému vede pouze k vyřazení lepších možností úplně ze hry.

Právě otázka prioritizace škol v přihlášce je totiž nyní zásadní. Podle analýzy výzkumné agentury PAQ Research více než třetina uchazečů o maturitní obory řadila v minulém roce své přihlášky na střední školy neefektivně. Na druhém nebo třetím místě v přihlášce měli výrazně těžší školu, než na prvním místě. To znamenalo, že i pokud by s bodovým počtem stačili na výrazně těžší školy, algoritmus je umístil na školu umístěnou na prvním místě.

Jak analýza také poukázala, až 27 procent uchazečů mohlo podle svých výsledků v JPZ mířit výše, než kam se reálně dostali. V jejich okrese podle PAQ byla těžší škola s podobným zaměřením jako ta, na kterou se dostali, a zároveň měli na tuto těžší školu dostatečný počet bodů. Podle expertů to neznamená, že škola náročnějšími požadavky by byla pro každého uchazeče lepší volbou. Může to ale naznačovat tendenci žáků podceňovat svoje schopnosti.

Ačkoliv samotná myšlenka působí možná jednoduše, za podobnou změnou by stála značná organizační výzva. Někteří zástupci škol tak zmiňují, že je třeba zodpovědět ještě řadu otázek. „K navrhovanému modelu, tedy předřazení jednotné přijímací zkoušky (JPZ) před podáváním přihlášek, nemáme stále dostatek informací a vyvstává spíše hodně otázek. Kde se budou JPZ konat – na základních, nebo na středních školách? Pokud na základních, jak budou záznamové archy zasílány Cermatu k vyhodnocení? Střední školy mají za tímto účelem DDT (datový digitalizační terminál – pozn. red.), který využívají při přijímačkách i maturitách. Základní školy by musely být vybaveny DDT? Kdo bude na základních školách dohlížet na regulérnost zkoušky? Jeden školní komisař je rozhodně málo. Pokud na středních školách a pokud mají konat zkoušky všichni žáci, bude pro ně na středních školách dostatek místa? Kdy se budou předřazené JPZ konat? A základní otázka – usnadní znalost výsledku JPZ rozhodování, kam podat přihlášku? Osobně si tím nejsem jistá. Proto jsem k navrhovanému modelu poněkud skeptická,“ popsala řadu otázek dříve pro Týdeník Echo předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a ředitelka Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová.