Prezident na summit NATO poletí, potvrdil Babiš. Spor podle něj poškodí Česko. „Budeme mít ostudu,“ řekl

Ve středu zasáhl do sporu mezi vládou a prezidentem Petr Pavlem Ústavní soud. Předběžným opatřením nařídil vládě, aby zajistila prezidentovu účast na červencovém summitu NATO v Ankaře a nekladla jí žádné překážky. Premiér Andrej Babiš ve čtvrtek před odletem na summit k rekonstrukci Ukrajiny v polském Gdaňsku uvedl, že vláda bude respektovat středeční předběžné opatření. Zároveň ale vyjádřil překvapení nad rychlostí, s jakou soud rozhodl.

„My rozhodnutí Ústavního soudu respektujeme. Je ale velice neobvyklé a překvapivé, jak rychle se rozhodl. Tvrdí, že bude rozhodovat v září, přitom už vlastně rozhodl. Ministr zahraničí Petr Macinka dnes odešle přihlášku na summit NATO a prezident Petr Pavel bude členem české delegace,“ řekl Babiš. Šéf kabinetu zároveň varoval, že pokračující spor může poškodit obraz České republiky v zahraničí. „Budeme kvůli tomu známí po celém světě. Bude to velká ostuda. Když Fialova vláda řešila bitcoinovou kauzu, psalo se o nás v zahraničí, a teď budeme znovu ve světových médiích kvůli tomuto sporu,“ uvedl Babiš.

Babiš také připomněl, že se v minulosti snažil tlumit spor mezi prezidentem a vládou. „Nepřipadalo mi správné, že se konflikt eskaloval kvůli tomu, že prezident nejmenoval kandidáty Motoristů do funkcí ministrů zahraničí a životního prostředí. Snažil jsem se situaci uklidňovat,“ uvedl. Dodal však, že jej mrzí, že podle něj prezident nyní od svého dřívějšího přístupu ustupuje a svými kroky zbytečně vyvolává další konflikty, které mohou poškodit obraz České republiky v zahraničí.

Macinka mluví o puči

Ústavní soud zdůvodnil svůj krok tím, že účast hlavy státu na aliančních summitech představuje dlouhodobou ústavní praxi, kterou je třeba do konečného rozhodnutí zachovat. Samotnou kompetenční žalobu prezidenta chce Ústavní soud projednat přednostně v nejbližších měsících. Rozhodnutí vyvolalo ostrou reakci části vládní koalice. Ministr zahraničí Petr Macinka jej označil za „pokus o ústavní puč“ a tvrdí, že prezident se za pomoci Ústavního soudu snaží rozšířit své pravomoci na úkor vlády. Podle něj kabinet nese za zahraniční politiku ústavní odpovědnost a soud svým předběžným opatřením fakticky zasáhl do výkonu exekutivy ještě předtím, než o samotném sporu definitivně rozhodl.

Podobně kriticky se na postup soudu dívá i ústavní právník Aleš Gerloch. V rozhovoru pro Echo24 uvedl, že považuje takto rychlé předběžné opatření za nestandardní a varuje před jeho možnými důsledky. Podle něj Ústavní soud nemá rozhodovat o tom, „kdo kam pojede“, ale až následně posoudit, zda byly ústavní pravomoci jednotlivých institucí porušeny. Pokud by stejnou argumentaci potvrdil i v konečném nálezu, mohlo by to podle Gerlocha významně změnit dosavadní rovnováhu mezi prezidentem a vládou v oblasti zahraniční politiky.

Spor se tak stal mnohem širší otázkou než jen účastí české delegace na summitu NATO. Ve skutečnosti otevírá debatu o tom, kde leží hranice pravomocí prezidenta a vlády při zastupování České republiky v zahraničí a nakolik může Ústavní soud ještě před konečným rozhodnutím zasahovat do výkonu těchto kompetencí. Odpověď na tuto otázku přinese až konečný nález Ústavního soudu, který bude mít význam i pro budoucí vztahy mezi ústavními institucemi.