Kde bydlí bohatí a chudí? Institut plánování mapuje pražské bydlení podle příjmů

Kde bydlí pražská smetánka a kde chudina? Praha byla až dosud považována za vzor sociálně prostupného evropského velkoměsta, kde vedle sebe bydlí ředitelé bank i prodavačky. Tento obraz se ale pomalu začíná rozpadat a rozdíly mezi bohatými a chudšími se čím dál více promítají i do mapy města. Takže jak vypadá bydlení v metropoli podle příjmů?

To ukazuje nová analýza Rezidenční segregace v Praze, kterou zpracoval Institut pro plánování a rozvoj hlavního města Prahy (IPR). Podle tohoto dokumentu jsou Pražané stále relativně rovnoměrně rozmístěni, ale je vidět pozvolný nárůst rozdílů u nižší a vyšší třídy v některých lokalitách.

IPR zkoumá vývoj a současný stav rezidenční segregace zaměstnaneckých tříd v české metropoli a jejím okolí mezi lety 2001 až 2021. Přestože celková úroveň prostorového oddělení obyvatel podle příjmů a profesí zůstává v Praze velmi nízká, autoři upozorňují na její pozvolný nárůst, a to zejména u vyšší a nižší třídy. Analýza identifikuje konkrétní lokality od uzavřených areálů novostaveb pro vysokopříjmové skupiny až po ubytovny a okrajová sídliště pro sociálně slabší zaměstnance, uvádí institut.

„Praha je stále městem, kde se lidé různých profesí a příjmů přirozeně potkávají v každodenním životě. To je z hlediska správného fungování města velmi důležité. Nevznikají rozsáhlé izolované ostrovy jedné skupiny, přesto sledujeme, že některé rozdíly se postupně zvětšují,“ uvedl ředitel IPR Ondřej Boháč.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ceny bytů stouply o 16 %, ochlazení poptávky nečekejte. Kolik stojí metr čtvereční v Česku?

Nejvýraznější proměnu podle analýzy přináší nová rezidenční výstavba. „Uzavřené neprůchozí areály, takzvané gated communities, jsou pozůstatkem devadesátých let, kdy plánování nových čtvrtí nebylo koordinované,“ uvedl náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN).

Právě do moderních bytových projektů a luxusních novostaveb se častěji stěhují vysokopříjmoví obyvatelé (manažeři, zákonodárci, řídící pracovníci), kteří se tím více koncentrují do určitých lokalit. Typickými oblastmi vyšší třídy jsou například Pod Vidoulí v Jinonicích, Zelené město v Hrdlořezích nebo Holešovický přístav. Studie tyto čtvrti označuje za „rezidenčně separované enklávy vysokopříjmových obyvatel“.

Vyšší střední třída, kam patří například lékaři, specialisté nebo učitelé, si podle IPR nejčastěji vybírá tradiční rezidenční čtvrti s kvalitní občanskou vybaveností. Dominují zde Dejvice, Letná nebo Vinohrady. Tito obyvatelé zároveň často míří i do novostaveb v okolí Prahy nebo do atraktivních středočeských měst, jako jsou Poděbrady, Slaný, Lysá nad Labem či Beroun.

Za nejvýraznější příklady rezidenčního oddělení elity lze považovat Dolní Břežany, Zdiby, nebo lokalitu Vráž v Černošicích. Zde se koncentrují lidé s nejvyššími příjmy do novostaveb rodinných domů, čímž vznikají sociálně velmi homogenní celky, které se od zbytku regionu liší mnohem více než jakákoliv čtvrť uvnitř Prahy.

Kde bydlí nižší střední třída a nízkopříjmoví občané? To se dozvíte v další kapitole...