Káva by mohla zdražit i o stovky procent. EU chce prosadit přísnější podmínky chemikálií u dovážených potravin

Evropská komise chce výrazně omezit povolené množství pesticidů u potravin dovážených do EU. V některých případech na minimální zaznamenatelné hodnoty. Komise mluví o vyrovnání podmínek pro domácí a zahraniční producenty. Podle modelové studie publikované 11. srpna by však v krajním případě mohlo opatření vést k poklesu zemědělského dovozu do EU o 41 % a vést ke zdražení například kávy o více než 300 % a citrusů o 85 %. Cena některých krmiv by pak mohla stoupnout o více jak 80 % a dopadnout by mohla tak i na produkci hospodářských zvířat. Komise upozorňuje, že se jedná pouze o návrh a jakých látek by se potenciální omezení mělo týkat, není ještě rozhodnuto. Proti návrhu se však už ohradilo několik států v rámci WTO. Upozornilo například Politico či EU Observer.

Brusel chce novým pravidlem odstranit rozdíl mezi tím, co smějí používat evropští zemědělci, a tím, za jakých podmínek se do Unie dovážejí potraviny ze třetích zemí. U nejnebezpečnějších pesticidů, které jsou v EU zakázané kvůli dopadům na zdraví nebo životní prostředí, by proto chtěl povolené množství reziduí v dovážených potravinách snížit prakticky na nulu – přesněji na nejnižší úroveň, kterou lze při laboratorním testování spolehlivě zjistit.

Dnes přitom může být v dováženém zboží určité množství látky, kterou evropský farmář používat nesmí, pokud stanovený limit podle posouzení nepředstavuje riziko pro spotřebitele. Právě to chce Komise změnit. Argumentuje tím, že nejnebezpečnější pesticidy zakázané v EU by se neměly na evropský trh vracet „zadními vrátky“ prostřednictvím dovozu. „Komise zohlední význam zachování potravinové bezpečnosti EU a možné mezinárodní dopady,“ uvedla mluvčí Evropské komise Eva Hrnčířová s upřesněním, že chemické substance, které mají být omezeny, bude Evropská komise řešit individuálně.

K návrhu už vznikla první studie dopadů v rámci Společného výzkumného centra EU (JRC). JRC ve své studii, která byla publikována tento týden, vytipovalo 18 účinných látek, kterých by se takový postup mohl týkat. Potenciálně zasahují 235 komodit dovážených z 86 zemí. Studie pracuje s třemi scénáři podle toho, jak by se zahraniční producenti opatření přizpůsobili. V nejtvrdší modelové variantě, ve které by se zahraniční producenti vůbec pravidlům nepřizpůsobili, odhaduje propad zemědělského dovozu o 41 % a pokles dovozu citrusů o 92 % a sóji o 90 %. Zároveň odhaduje růst zemědělské produkce v EU o 1,1, %. Naopak živočišná produkce by mohla v EU poklesnout o necelých 6 % u vepřového a lehce přes 5 % u drůbeže, a to kvůli navýšení ceny pokrutin z olejnin, které se využívají v krmivech, o 87 %. Ceny kávy by podle modelu mohly stoupnout až o 332 % a ceny citrusů o 85 %. Sami autoři však upozorňují, že se jedná o hraniční scénář v případě nulového přizpůsobení ze strany dovozců.

Ve středním scénáři model počítá s poklesem zemědělského dovozu o 8 % a se zdražením kávy, sóji či citrusů přibližně o 6 %. V nejmírnější variantě pak model předpokládá pokles dovozu o 0,4 % a zvýšení cen komodit kolem jednoho procenta.

Sami autoři studie však upozorňují, že studie má nedostatky například v oblasti dat o množství pesticidů ve třetích zemích či v datech, která se týkají nákladnosti přizpůsobení se.

Návrh však už nyní vyvolal podstatnou kritiku ze zahraničí. Výhrady proti němu ve WTO vznesly či podpořily například Spojené státy, Kanada, Paraguay, Argentina, Brazílie nebo Austrálie. Kritici tvrdí, že EU chce jít nad rámec pravidel založených na posuzování skutečného zdravotního rizika a může tím vytvořit novou překážku pro mezinárodní obchod. Případ se zatím řeší na půdě příslušného výboru WTO, nikoli jako formální obchodní spor.

Návrh zatím schválený není. Evropská komise ho předložila v prosinci 2025 a nyní prochází řádným legislativním procesem. V Evropském parlamentu ho společně projednávají zemědělský výbor AGRI a výbor ENVI, přičemž hlasování ve výborech je plánováno na podzim.