Jak skončí válka na Ukrajině? Tři scénáře z minulosti

KOMENTÁŘ

Jak skončí válka na Ukrajině? Tři scénáře z minulosti
Včera bylo čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Putinova agrese svou délkou překonala německo-sovětský konflikt za druhé světové války a za nějaké tři měsíce bude delší i než první světová válka. Foto: Michal Čížek
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Včera bylo čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Putinova agrese svou délkou překonala německo-sovětský konflikt za druhé světové války a za nějaké tři měsíce bude delší i než první světová válka. Přesto je její konec zatím v nedohlednu. Nabízíme ale tři příklady z minulosti naznačující, jak by válka mohla skončit.

 

První dva jsou konflikty, k nimž jsou boje na Ukrajině často přirovnávány, tedy již zmíněná první světová válka a korejská válka. Podobně jako na Ukrajině se tyto konflikty po úvodních dramatických manévrech a ziscích území proměnily v krvavý pat. Postup se počítal na metry, každý dobytý kousek teritoria byl vykoupen tisíci mrtvých, vojáci živořili v bahně zákopů. Konec války v Koreji se ale výrazně liší od ukončení první světové války.

Občas můžeme narazit na statistiku, že pokud Rusko bude postupovat nynějším tempem, dobytí celé Ukrajiny bude trvat ještě několik dekád. To je samozřejmě trochu zavádějící, jelikož vojenský postup nelze odhadovat jako nějakou matematickou funkci. Dobře to ale ukazuje de facto nehybnost frontové linie. Podobné to bylo na západní frontě první světové války. Prolomení fronty a obnovení manévrovací války se tehdy povedlo Němcům. Úspěšná ofenziva naplánovaná generálem Erichem Ludendorffem překonala spojeneckou obranu, ale nakonec se stala Němcům osudnou. Spojenci ustáli německý nápor a přešli do protiofenzivy. Německá armáda, vyčerpaná svým snažením, se v podstatě rozložila. Berlínu nezbylo než požádat o příměří nadiktované spojenci.

Přestože poslední měsíce na západní frontě byly dramatické, vaz Německu ve skutečnosti zlomila námořní blokáda. Snahy spojenců, zvlášť britského královského námořnictva, izolovat Německo, ale i Rakousko-Uhersko od zbytku světa nakonec byly úspěšné. Ekonomické těžkosti podkopávaly jak morálku, tak schopnost pokračovat ve válce. Blokáda vyvolala i nedostatek jídla; odhady počtu mrtvých z hladu a podvýživy se různí, pohybují se kolem 500 tisíc. Ludendorff byl ke své ofenzivě dohnán právě i hospodářskými okolnostmi. Věděl, že pokud se mu nepodaří rozhodnout válku velmi brzy na bitevním poli, Německo se zhroutí. Což se také stalo. Spolu s vojenskou porážkou přišla i revoluce.

To je tedy jedna možnost konce války na Ukrajině. Jedné straně prostě dojdou síly a bude poražena na bitevním poli.

Zadruhé je tu scénář korejské války. Tam došlo několikrát k neuvěřitelným zvratům, kdy se zdálo, že ta či ona strana má vítězství na dosah. Nejprve Severní Korea převálcovala a dobyla téměř celý poloostrov s výjimkou perimetru kolem města Pusan. Pak se do války zapojila koalice antikomunistických států vedených USA. Těm se podařilo zahnat nepřítele až na samý sever. Následovala intervence komunistické Číny, která uštědřila USA a jejich spojencům bolestivé porážky. Nakonec se ale frontu podařilo stabilizovat zhruba v polovině poloostrova. Následoval dlouhý pat.

Na rozdíl od první světové války k žádnému zásadnímu posunu již nedošlo. Po dlouhých a vleklých vyjednáváních se obě strany dohodly na příměří a zmrazení konfliktu. Teoreticky korejská válka stále pokračuje, jelikož nikdy nebyla podepsána mírová smlouva.

Druhou možností konce ukrajinského konfliktu je tedy vzájemné vyčerpání, kdy se obě strany shodnou na ukončení bojů podél nynější fronty.

Který scénář je pravděpodobnější? Říká se, že válka je především souboj vůlí. Jde tedy o to, zda Ukrajina má větší vůli nadále vzdorovat než Rusové nadále útočit. Ekonomicky je na tom lépe Ukrajina, ale jen proto, že má podporu toho, co Putin nazývá „kolektivním Západem“. I bez Američanů dokáže Evropa udržovat ukrajinskou válečnou ekonomiku v chodu. Přehřátému ruskému hospodářství jednou dojde dech. Zvlášť budou-li úspěšné americké snahy překazit Moskvě možnost prodávat své nerostné suroviny. Ale než nastanou závažné problémy, které Kreml nebude moci ignorovat, může uběhnout dlouhá doba.

Nejde však jen o hospodářské zdroje, jde i o ty lidské. A zde je obrázek děsivý. Model magazínu The Economist odhaduje, že ruské ztráty se nyní pohybují mezi 1,1 a 1,4 milionu, z toho je 230 000 až 430 000 mrtvých. To by znamenalo, že jeden z 25 ruských mužů ve věku 18 až 49 let mohl být od začátku plnohodnotné války zabit nebo těžce zraněn. „Ukrajinské ztráty dosahovaly k prosinci 600 000, z toho 100 000 až 140 000 mrtvých. Ačkoli jsou v absolutních číslech mnohem nižší než ruské ztráty, v poměru k populaci jsou vyšší – odpovídá to přibližně jednomu z 16 ukrajinských mužů ve věku 18 až 49 let před válkou,“ odhaduje časopis. Určit, která společnost je blíž k vyčerpání, lze jen velmi těžce.

Možná ale nejde o vůli celého národa, ale jednoho muže. Zásadním průlomem ve vyjednáváních o konci korejské války byla Stalinova smrt. Nové sovětské vedení nesdílelo jeho neústupnost a dovolilo Pekingu podepsat příměří. Třeba Putinova cesta na onen svět bude podobným přelomem.

Nakonec je tu ale otázka vůle Západu. Ten sice není přímým účastníkem konfliktu, přesto se v něm šíří únava z války. Tím se dostáváme k poslednímu příkladu. Válka ve Vietnamu sice neměla tak dobře definované frontové linie, ale také tam v podstatě nastala patová situace. Američané však nebyli poraženi na bitevním poli, nýbrž ztratili politickou vůli. Protesty v amerických městech, pochybnosti o morálnosti celé války – to vedlo k odchodu Američanů. Pokusili se sice uklohnit nějaký mír, který by garantoval existenci Jižního Vietnamu, ten ale dva roky po jejich stažení padl. Bez podpory USA nebyl schopen pokračovat ve válce.

Poslední možností tedy je, že Západ přestane Ukrajinu podporovat. Možná dokáže Kyjev dotlačit k nějakému nevýhodnému příměří, které Rusko záhy poruší. Západ si nad tím umyje ruce.

Washington evidentně doufá v korejské řešení. Moskva chce, aby se Západ stáhl jako Američané z Vietnamu. A nejlepší by bylo, kdyby Putina svrhla revoluce jako německého císaře po první světové válce.

 

×

Podobné články