Čínské automobilky se chystají dobýt Evropu. BYD chce dát 50 miliard do elektronabíječek a další peníze do továren

Čínské automobilky zesilují svůj tlak na Evropu a připravují velkou expanzi. Čínská automobilka BYD nedávno oznámila, že hodlá v Evropě investovat 2 miliardy eur (přibližně 50 miliard korun) na vybudování vlastní infrastruktury rychlého nabíjení. Chce tak získat konkurenční výhodu a urychlit evropský přechod k elektromobilitě, ze kterého by měla sama výhody. Několik čínských automobilek pak v nedávné době oznámilo budování továren nebo využití továren evropských automobilek přímo na starém kontinentě.

„Nejdříve musíme vybudovat velmi silnou infrastrukturní síť,“ uvedla pro Financial Times šéfka zahraničních aktivit společnosti Stella Liová. Do roku 2027 chce BYD vybudovat v Evropě zhruba tři tisíce nabíječek, které budou kompatibilní s čínskou technologií a umožní automobilce nabízet nabíjení svých vozů v řádu minut. Doma v Číně chce společnost jen letos vybudovat 20 000 takovýchto míst.

Firma tvrdí, že její řešení nebude představovat významnou zátěž pro energetické sítě. Nabíječky mají využívat nejmodernější bateriová úložiště, která se budou dobíjet mimo špičku, především v nočních hodinách.

Podle deníku Financial Times chce BYD během několika let rozšířit svou technologii takzvaného rychlého nabíjení (flash-charging) do všech hlavních modelových řad prodávaných v Evropě. V současnosti technologii má například automobil Z9GT prémiové značky Denza, která pod BYD spadá. Technologie v tomto voze umožňuje nabít baterii až na 70 procent kapacity během pěti minut a téměř plně za dvanáct minut, a to i při teplotách do -30 stupňů Celsia.

Touto konkurenční výhodou chce rychle získat tržní podíly na úkor evropských konkurentů. Liová vybudování masivní sítě rychlých nabíječek označila za „poslední bariéru“ , která komplikuje přechod evropských zákazníků k elektromobilitě.

Investice do infrastruktury však představuje pouze jednu část mnohem širší evropské strategie. BYD současně urychluje budování výrobních kapacit přímo v Evropské unii. Podle agentury Reuters začne automobilka ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku montovat vozy v novém závodě v maďarském Szegedu. Firma zároveň odsunula do pozadí projekt továrny v Turecku a soustředí se především na evropskou výrobu.

„Maďarsko je v tuto chvíli prioritou číslo jedna. Druhou prioritou bude nalezení druhého výrobního závodu v Evropě,“ oznámila Liová.

Zahájení výroby přichází zhruba o rok později, než se původně očekávalo. Se zpožděním se před spuštěním výroby v Evropě potýká i čínský konkurent Chery, přičemž obě firmy jsou z Číny zvyklé na rychlé postupy při výstavbě továren. Chery několikrát odložila zahájení výroby v závodě v Barceloně.

Výroba přímo v Evropě má pro čínské automobilky zásadní význam. Evropská unie loni zavedla dodatečná cla na elektromobily dovážené z Číny. Lokální produkce umožní výrobcům těmto bariérám částečně uniknout a současně zkrátit dodavatelské řetězce.

BYD přitom není jediným hráčem, který sází na evropskou výrobu. Analýza společnosti S&P Global upozorňuje, že evropský automobilový průmysl se postupně stává cílem celé řady čínských výrobců.

Společnost SAIC, která vlastní značku MG, podle analytiků vybírá z několika lokalit pro vlastní evropskou továrnu. Mluví o továrnách ve Velké Británii či Španělsku. Skupina Stellantis již potvrdila výrobu vozů čínské značky Leapmotor ve španělské Zaragoze a zvažuje rozšíření spolupráce i do dalších závodů. Ve Francii pak podepsala memorandum o výrobě vozů čínské automobilky Dongfeng pod značkou Voyah ve svém závodě v Rennes.

Také Geely, které vlastní mimo jiné švédské Volvo či italský Lotus, podle médií získalo podíl v bývalém závodě Fordu ve Valencii. Zde chce poprvé v Evropě vyrábět své SUV pod vlastní značkou. Chery zase využívá výrobu ve španělské Barceloně, kde montuje vozy založené na své technologii v areálu někdejší továrny Nissanu.

Automobilka BYD loni zvýšila prodej v Evropě o 270 procent na téměř 188 000 vozidel. Od začátku roku do letošního května podnik zvýšil prodej v Evropě o 144 procent na více než 100 000 vozů.

Rozšiřování čínské přítomnosti je patrné i na českém trhu. „Vezmeme-li v úvahu, že za květen 2026 u nás bylo registrováno 1450 čínských nových osobních automobilů, vychází z toho tržní podíl 7,09 %. V loňském roce to bylo ještě jen 3,22 % a v roce 2024 pouhých 1,91 %, z čehož dominantní podíl patřil značce MG. Od začátku roku činí podíl čínských značek 5,31 %,“ upozornil odborný server Automakers, který spolupracuje s Sdružením automobilového průmyslu a Svazem dovozců automobilů.

Roste také počet registrovaných elektromobilů čínských značek. Podle Centra dopravního výzkumu se mezi deset nejúspěšnějších značek elektromobilů v Česku od ledna do května letošního roku již zařadil BYD. V první dvacítce se objevují rovněž Leapmotor a Xpeng.

📈 Registrace nových osobních BEV vzrostly za leden–květen meziročně o 17 %.

🚗 Dovoz ojetých BEV se zvýšil o 80 %.

🔋 Historicky poprvé bylo v květnu do ČR dovezeno více ojetých BEV, než kolik bylo registrováno nových elektromobilů.

Více souvislostí 👉 https://t.co/S9LhXLo7p0 pic.twitter.com/DmUSSHvdDU

— K A D U L Í K 🇨🇿 (@LukasKadula) June 4, 2026

Vedle samotné výroby automobilů budují čínské společnosti i rozsáhlé zázemí pro dodávky baterií a komponentů. Významnou roli v této strategii hraje Maroko. Jak již dříve upozornilo Echo24, severoafrická země se rychle mění v jeden z hlavních uzlů čínského automobilového průmyslu.

PSALI JSME: Čína proměňuje Maroko v hlavní základnu pro dobytí Evropy

Maroko nabízí kombinaci několika výhod. Má uzavřené dohody o volném obchodu s Evropskou unií i Spojenými státy, nachází se jen několik stovek kilometrů od evropských přístavů a současně disponuje levnější pracovní silou než většina evropských zemí. Pro čínské firmy představuje ideální základnu pro výrobu baterií, elektromobilových komponentů i dalších technologií spojených se zelenou transformací.