Kdo pojede na summit NATO? Macinka: I neformální části by se měl účastnit někdo, kdo rozhoduje

Vláda rozhodne o delegaci na summit NATO 22. června. Po jednání vlády to potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že prezident Petr Pavel dostal na pondělním zasedání možnost představit své stanovisko k účastem hlavy státu na zahraničních akcích. Před definitivním rozhodnutím se ještě sejde Bezpečnostní rada státu, kde projedná plán, jak chce stát posilovat tuzemskou obranyschopnost. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé sobě) uvedl, že byl rád, že prezident na jednání dorazil, jelikož ho Macinka navrhl jako šéfa delegace na Valné shromáždění OSN. Babiš na opakovaný dotaz odmítl říci svůj jednoznačný názor, zda by Pavel jet měl. Macinka uvedl, že by se i neformální části summitu, která je možná ještě důležitější než ta formální, měl účastnit někdo, kdo skutečně rozhoduje.

„Měli jsme tu čest přivítat pana prezidenta na vládě. Nejprve jsme schválili účast pana prezidenta, aby reprezentoval Českou republiku na Valném shromáždění OSN. Potom dostal prezident prostor, aby nám řekl své stanovisko k účastem hlavy státu na zahraničních akcích. My jsme už avizovali, že rozhodnutí posuneme na 22. června. Minulý týden jsem mluvil s Markem Ruttem, generálním tajemníkem NATO. Na summitu NATO bude delegace zdůvodňovat výdaje na obranu minulé vlády,“ uvedl Babiš s tím, že půjde o výdaje za rok 2025.

„My na tom summitu musíme předložit plán a představu až do roku 2035, což samozřejmě hodláme učinit. Před tím zasedne Bezpečnostní rada státu, 17. června, možná se jí pan prezident také zúčastní, abychom představili ten plán, jakým způsobem budeme posilovat naši obranyschopnost,“ dodal Babiš s tím, že rozhodnutí 22. června ve srovnání s loňským rokem, kdy se rozhodovalo pět dní před summitem, je včasné. Babiš odmítl sdělit svůj osobní názor

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé sobě) uvedl, že byl rád, že prezident dorazil. „Schválili jsme jeho účast jako hlavního řečníka na Valném shromážděním OSN. Vyměnil jsem si několik dopisů s kanceláří prezidenta, v němž uváděli, že tam pan prezident chce jet. Podle vyjádření kancléře je prezident připraven se pohybovat v určitých mantinelech,“ řekl Macinka. Připomněl, že jednání má dvě části: formální a neformální. Podle Macinky je neformální část možná ještě zásadnější než ta formální. Právě té by se přitom prezident Pavel podle vlastního kompromisního návrhu chtěl účastnit. Podle Macinky se na neformální části jednání mohou řešit i věci nad rámec agendy NATO. Proto by se jí měl podle ministra zahraničí účastnit někdo, kdo má reálně moc rozhodovat.

Prezident opustil jednání vlády po zhruba 15 minutách, kdy jej mimo jiné kabinet zvolil jako vedoucího delegace na Valné shromáždění OSN. O delegaci na summit NATO se nerozhodlo. Pavel uvedl, že na základě 30leté spolupráce mezi ústavními činiteli zvykově jezdili prezidenti na summit NATO. „Nevidím dodnes jediný racionální důvod, proč by se tato praxe měla měnit. A pokud se bude měnit, tak Ústava předpokládá, že to bude dohodou mezi ústavními činiteli a ne proto, že se vláda rozhodne jinak. I proto jsem přišel, abych vyjasnil svou pozici,“ řekl Pavel.

Ocenil, že vláda přijala rozhodnutí o něm jako o vedoucím delegace na Valné shromáždění OSN a požádal kabinet, aby obdobně přistoupila i k summitu NATO. „Požádal jsem vládu, aby stejně civilizovaně přistoupila i k našemu zastupování na summitu NATO. Už před dvěma měsíci jsem navrhl vládě kompromisní řešení, že by se prezident zúčastnil neformální části summitu, která se bude zabývat otázkami bezpečnosti v Evropě a přístupem aliance ke změnám v aktuální bezpečnostní situaci. A premiér spolu s ministry se zúčastní oficiálního jednání, kde se bude hovořit o výdajích na obranu a jejich naplňování,“ doplnil k návrhu, na nějž podle svých slov dosud nedostal žádnou odpověď. Ministr Macinka reagoval s tím, že nelze neformální část bagatelizovat s tím, že jde o „nějakou večeři“, naopak jde o zásadní část.

„Já se přiznám, že opravdu nevidím tu situaci tak, že by vláda měla rozhodovat o tom, kam prezident pojede, nebo nepojede. To je dáno ústavou. Tady se spíše jedná o to, jestli vláda vytvoří organizační a administrativní podmínky pro to, aby prezident mohl jet, anebo jestli prostřednictvím těchto podmínek bude omezovat výkon jeho pravomocí,“ řekl po jednání Pavel s tím, že ho premiér ujistil, že výkon prezidentských pravomocí omezovat nehodlá.

Jednání bylo podle Pavla krátké, protože samotná podstata problému ohledně jeho účasti na summitu NATO je jednoduchá. „Už bychom měli ukončit to dlouhé období dohadování, které neprospívá důvěryhodnosti nejen v České republice, ale i v zahraničí,“ řekl Pavel.