Důchodce brzy čekají další novinky. Nehledě na to, co se má změnit

Vláda se chystá zavést první změny v penzijním systému už od ledna příštího roku, nepůjde však o změny jediné. Stále totiž budou nabíhat novinky, které zavedla před koncem volebního období bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Mimo jiné tak opět o něco poklesnou nově přiznávané důchody, změny pak umožní nově nakládat s penzí v manželství či už poněkolikáté promění fungování tzv. výchovného i ocenění za péči o děti i závislé osoby.

Už od letošního roku tak například postupně nabíhá změna, která v následující dekádě postupně snižuje výpočet nových penzí. Snižování tak dojde finální výše u důchodů přiznaných v roce 2035 a dál. Při této změně s každým novým rokem dochází k mírnému snižování zásluhové části penzí, tedy zjednodušeně řečeno započítávání částky z výdělků. Z plně zohledňovaného příjmu do první redukční hranice by se po deseti letech mělo brát v potaz 90 procent. Důchody tak sice mají v další dekádě růst, ale pomaleji, tedy budou se de facto oproti nynějšímu nastavení snižovat. Současně se začne zohledňovat i menší procento výdělku za každý rok. Z původních 1,5 procenta až k 1,45 procenta v roce 2035. Během deseti let to má pak činit rozdíl přibližně osmi procent u výpočtu důchodů oproti stavu platnému do roku 2026.

Další změny, které stále souvisí s kroky bývalé vlády, se budou týkat výchovného. To se měnilo už s letošním rokem a další změna přijde s lednem 2027. Výchovné se zavedlo teprve v roce 2023 jako přímá odměna 500 Kč za každé vychované dítě pro jednoho z rodičů, který se na péči primárně podílel. Původní vládní návrh reformy počítal s postupným zrušením tohoto nároku za prvního a druhého potomka, od roku 2030 mělo náležet jen za třetí a další dítě. U prvních dvou potomků nahrazovala vládní novela výchovné tím, že při stanovení penze započítala za dobu péče fiktivní výdělek ve výši průměrné mzdy.

Sněmovna v minulém volebním období ale výchovné na návrh skupiny tehdejších koaličních poslanců kolem Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) upravila. Dál se má vyplácet jen na třetí a další dítě a na první dva potomky je nahradí od roku 2027 započítání fiktivního výdělku. I u jednoho či dvou dětí má ale platit minimální příspěvek 500 korun za vychované dítě, pokud by výpočet vycházel méně výhodně. U lidí, kteří získali či získají nárok na výchovné do roku 2027, tento příspěvek zůstane, ale nebude se valorizovat.

„Výchovné je od roku 2023 ve výši 500 Kč měsíčně za jedno vychované dítě. Pouze pro důchody přiznávané v roce 2025 je ve výši 503 Kč. Od 1. ledna 2026 bude jeho výše činit opět 500 Kč. Výpočet důchodů bude při valorizaci od 1. ledna 2027 upravován tak, že se od procentní výměry starobních důchodů nejprve odečte výchovné ve výši 500 Kč za každé vychované dítě, poté se zbylá část procentní výměry valorizuje (zvýší). K takto zvýšené procentní výměře se opět přičte nezvýšené výchovné ve výši 500 Kč za každé vychované dítě. Při každém dalším lednovém nebo případném dalším zvýšení se bude postupovat stejně,“ popisuje změnu Česká správa sociálního zabezpečení s tím, že konec valorizace výchovného bude platit i pro přiznané důchody před rokem 2027.

Tzv. fiktivní vyměřovací základ, který vstoupí v platnost v lednu 2027, se má týkat i péče o jedno či dvě děti, má zahrnout skutečné výdělky v období péče a tzv. ocenění za péči, které bude vycházet z průměrné mzdy pro daný rok ve výši 100 nebo 50 %. Procentní podíl pak záleží na tom, o jaký druh péče šlo (viz box níže).

V případech jednoho, dvou i více dětí platí, že musí dojít ke splnění určitých podmínek doby péče o dítě. „Výchovné náleží jen za dítě, o které pečujete, nebo jste pečovali alespoň po dobu deseti let v období do dosažení zletilosti dítěte. Pokud se ujmete výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže osobně pečujete nebo jste pečovali o dítě až do jeho zletilosti po dobu alespoň pěti let. V případě, že dítě zemřelo po dosažení pěti let věku, bude výchovné náležet, jestliže jste pečovali o dítě od jeho narození do jeho úmrtí,“ popisuje na webu podmínky ČSSZ.

Další změnou, která má vejít v platnost od roku 2027, je pak zavedení tzv. sdíleného vyměřovacího základu manželů. Ženy zůstávají v důchodu výrazně déle, ovšem v průměru berou také výrazně nižší částky, zhruba až o dva a půl tisíce nižší oproti mužům. „Jeden z rodičů, zpravidla matka, se často v důsledku péče o děti méně zaměřuje na rozvoj profesní dráhy, celoživotně méně vydělává a má tak i nižší důchod. Především rozvedené a ovdovělé seniorky se pak ve stáří nezřídka ocitají v obtížné situaci,“ popisovalo tehdy myšlenku stojící za novinkou ministerstvo práce.

Důchodová reforma bývalé vlády tak počítá s tzv. dobrovolným společným vyměřovacím základem manželů nebo registrovaných partnerů, který se bude týkat ovšem pouze starobních důchodů. Manželé nebo registrovaní partneři se budou při přiznání důchodu od roku 2027 moci rozhodnout, že si napůl rozdělí dosažené vyměřovací základy za období, kdy oba pracovali.

Co to v praxi znamená? Vyměřovací základ zohledňuje výdělky v minulosti, tedy za dobu manželství se tento základ obou manželů zprůměruje. Pro toho, kdo vydělával výrazně méně, to bude znamenat navýšení penze, pro toho druhého naopak její snížení. Důležité však je, že jde skutečně jen o „výsek“ doby manželství, počítá se přitom až další rok po jeho uzavření do roku před tím, než jeden z partnerů požádá o důchod. Započítat lze zároveň jen roky, kdy jsou oba manželé evidovaní jako plátci penzijního pojištění. Nejde tedy o to, že by spolu manželé sdíleli celý svůj „pracovní“ život (více jsme o tom psali například zde).