Expo není příběhem jednoho člověka. Politici vsadili na model, který se průběžně rozpadal
EXPO
Když se v současnosti hovoří o problémech kolem české účasti na Expo 2025 v japonské Ósace, debata se často zužuje na bývalého generálního komisaře Ondřeje Sošku, kterého vláda ANO, SPD a Motoristů sobě odvolala v březnu, či exministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS, exPiráti), za jehož úřadování k akci i její přípravě došlo. Při bližším pohledu ale vyvstává jiný obrázek: problém byl už v samotném modelu, který bývalá vláda Petra Fialy (ODS) před několika lety schválila a který se postupem času ukázal jako neudržitelný. Premiér Andrej Babiš v pátek pro Echo uvedl, že konec Českým centrům kvůli finančním potížím Expa nesmí nastat – plán očekává od šéfa diplomatů.
Česká účast na světové výstavě byla od počátku prezentována jako projekt za zhruba půl miliardy korun. Ve veřejné debatě se dnes často řeší, zda byl tento rozpočet překročen. Podle komisaře a hlavního autora koncepce českého pavilonu Sošky nikoliv. „Původní plánovaný rozpočet na českou účast ve výši cca 500 milionů korun překročen nebyl,“ řekl po svém odvolání deníku E15. Jenže stejně důležitá jako výdajová stránka byla i ta příjmová. Když vláda Petra Fialy v roce 2022 schvalovala českou účast na Expo, nepočítala s tím, že celý projekt zaplatí stát. Zhruba 60 procent nákladů měly nést veřejné prostředky, zbytek ale měli zajistit partneři, sponzoři a další externí zdroje. Jinými slovy, významná část projektu stála na předpokladu, že se podaří získat soukromé peníze. Druhým předpokladem pak bylo také využití ekonomického potenciálu samotného pavilonu. Dřevostavby, která byla v lodních kontejnerech odvezena z Česka přes oceán a na asijských ostrovech složena, přičemž opětovně měla být po konci výstavy takto převezena zase jinam.
Právě tento předpoklad, že stavba bude posléze rozložena a zase složena jinde, dnes působí jako jeden z nejslabších článků celého příběhu. Podle informací Českého rozhlasu sliboval Soška na jaře 2025 výnos zhruba 42 milionů korun z budoucího prodeje pavilonu. Ještě letos v únoru pak Soška v podcastu Chuť moci mluvil o tom, že nový investor převezme konstrukci, zajistí její nové využití a část prostředků se vrátí zpět do rozpočtu.
Ve zmíněném únorovém rozhovoru, který poskytl šest týdnů předtím, než mělo být učiněno rozhodnutí, zda pavilon rozložit a převézt, či zlikvidovat, Soška stále věřil, že se kupec najde – jednání probíhala s vícero zájemci. Pavilon by měl být odstraněn nejpozději v srpnu tak, aby pořadatelé dokázali umělý ostrov, na kterém se světová výstava konala, vrátit Japoncům do roku 2028. Realita odkupu je ale jiná. Jak tento týden uvedl ostravský primátor Jan Dohnal pro Seznam Zprávy, město by mělo o pavilon zájem pouze tehdy, pokud by 80 až 100 procent nákladů na jeho převoz zaplatil někdo jiný. „Pro nás by to bylo zajímavé, pokud bychom náklady na redistribuci a dovoz nemuseli hradit vůbec z vlastních peněz,“ řekl Dohnal.
Finance odmítly dát další peníze
Podobně v minulosti uvažovaly také Pardubice nebo Hradec Králové, další zájemci. Ve všech případech se ukazovalo, že města mají zájem o využití pavilonu, nikoliv však o jeho koupi za částky, s nimiž projekt pracoval. Hradec mluvil o necelých třech desítkách milionů, Ostrava o nespecifikovaných „desítkách milionů“. Ačkoliv tedy existoval zájem pavilon získat, zjevně neexistoval zájem zaplatit za něj stanovenou cenu. To zároveň vysvětluje i současný postoj ministerstva zahraničí. Podle informací serveru PrahaIN už v současnosti resort neuvažuje o prodeji pavilonu, který byl součástí plánu od začátku celého záměru. Dle ministerstva zahraničí nemá momentálně stanovenou svou cenu. Důvod je zřejmý: pokud by se ukázalo, že skutečná tržní cena pavilonu je výrazně nižší, než s jakou se dosud počítalo, znamenal by jeho prodej okamžitou účetní ztrátu pro Česká centra, která jsou jeho vlastníkem.
A zájem na spolufinancování ze strany soukromých subjektů, který měl dosáhnout 40 procent, taktéž nebyl v letech 2023 a 2024 závratný. Už během příprav se opakovaně objevovaly informace, že získávání soukromých partnerů neprobíhá podle původních představ. Zájem byl, diplomaticky řečeno, hodně vlažný. Například na konci roku 2024 bylo z externích zdrojů zajištěno pouze 59,25 milionu korun. Jako příležitost reprezentovat svůj kraj v cizině pojaly možnost některé kraje, zapojil se například Plzeňský. „Myslím, že stát si měl už od začátku vyjasnit, jestli do toho chce, nebo nechce jít. A pokud ano, tak měl zajistit dostatečné financování, ty prostředky krajů a dalších měly být podle mě jenom takový bonus,“ sdělil Echu bývalý hejtman kraje v letech 2022 až 2024 Rudolf Špoták (exPiráti, Naše Česko), nynější zastupitel kraje, v čem dle něho nastal problém.
Nejde tedy ani tak o otázku, zda Ondřej Soška projekt dobře řídil. Jako autor koncepce a generální komisař za něj nepochybně nese významnou odpovědnost. Model financování ale schválila celá vláda, a to jednomyslně. Několik let následně dostávala každý půl rok průběžné zprávy o vývoji. A za ruční brzdu ministerstvo financí zatáhlo až ve chvíli, kdy se v roce 2025 ukázalo, že projekt potřebuje dalších zhruba 90 milionů korun. Resort tehdy vedený Zbyňkem Stanjurou (ODS) s odkazem na rozpočtovou odpovědnost uvedl, že z rozpočtových rezerv není možno čerpat a že si Černínský palác musí vystačit s vlastními přesuny v rámci své rozpočtové kapitoly. Jenže ve chvíli, kdy Expo bylo doslova za rohem, se již nedalo dělat nic jiného, než peníze dolít, jinak by česká prezentace skončila katastrofou. Peníze tak pouze nešly z rozpočtové rezervy resortu financí, ale musely se najít v kapitole MZV. Proč vláda nekonala dříve?
Exministr Lipavský v pátek Echu na dotaz, proč kabinet nekonal dřív, když viděl, že vše nejde podle původního plánu, uvedl: „To, na co narážíte, se přesně stalo v létě 2025, kdy jsme dodatečně navýšili rozpočet.“ Politik doplnil, že v rozpočtu na českou účast na Expo 2025 byly zvažovány různé varianty financování, včetně konzervativní. Tedy takové, která by minimalizovala rizika narůstající potřeby peněz z kapes daňových poplatníků v čase. „Nedokážu zhodnotit, proč nebyla tato varianta realizována. Já jsem se jako ministr postaral o to, aby na to byly vyčleněny prostředky, a aby to obsahovala koncepce. Zbytek byla odpovědnost komisaře,“ uvedl bývalý ministr a nynější poslanec za ODS s dovětkem, že „komisař peníze nakonec taky dostal“.
Ministr zahraničí Petr Macinka však minulý týden v pondělí po jednání vlády uvedl, že původní rozpočet české účasti na výstavě ve výši 290 milionů korun, schválený předchozí vládou, nestačil a bylo nutné jej navýšit o dalších 120 milionů korun, které nyní chybí. Za vzniklou situaci kritizoval svého předchůdce Lipavského a bývalého generálního komisaře české účasti na výstavě Ondřeje Sošku. Lipavský v týdnu na sociální síti X naopak uvedl, že v době jeho působení měl resort k dispozici rozpočet téměř 11 miliard korun, zatímco současné vedení ministerstva hospodaří s rozpočtem zhruba o 750 milionů korun nižším. Domnívá se proto, že ministerstvo kvůli nedostatku financí chce omezit peníze pro Česká centra, respektive bere si je a jejich případný konec pouze jako prostředek v boji s premiérem a ministryní financí, co se rozpočtu na další rok týče.
Mé vyjádření ke lžím Petra Macinky o EXPO 2025 v Ósace.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) June 1, 2026
1️⃣ Petr Macinka 🤡 neumí počítat. Částky uvedené v jeho lživém příspěvku neodpovídají realitě.
2️⃣ Petr Macinka 🤡 neumí zajistit zdroje pro MZV. Dojednal o 750 milionů nižší rozpočet, než jsem měl připravený pro rok 2026 já.… pic.twitter.com/N8AYHIe2r4
Expo 2025 se konalo od 13. dubna do 13. října na umělém ostrově Jumešima v japonské Ósace. Český národní pavilon postavila japonská společnost Daisue. Za dobu trvání výstavy do něj zavítalo přes milion a půl lidí, z toho necelých 10 tisíc Čechů.
V pátek se pro Echo v Černé Hoře k záležitosti vyjádřil i premiér Babiš. „My samozřejmě podle zákona nemůžeme dopustit, aby ta centra skončila. Takže já očekávám, že pan Macinka přijde s konkrétním návrhem, aby paní ministryně Schillerová peníze našla,“ uvedl šéf kabinetu. Zopakoval, že to, co proběhlo na Expu v Japonsku, mu připomíná kauzu Promopro. „Je skutečně neuvěřitelné, co se tam vlastně, alespoň tedy podle toho, jak to pan Macinka prezentoval na vládě, dělo, tu nehospodárnost, a samozřejmě je to i ostuda, že teď jsme tam poslední. A ani se neví pořádně, co s tím pavilonem,“ doplnil na dotaz Echa Babiš. Podle premiéra se situace řeší, ale je úkolem vicepremiéra Macinky „jasně říct, jakým způsobem centra zachránit“.
Expo 2025 se konalo od 13. dubna do 13. října na umělém ostrově Jumešima v japonské Ósace. Český národní pavilon postavila japonská společnost Daisue. Za dobu trvání výstavy do něj zavítalo přes milion a půl lidí.
