Francie je už rizikovější dlužník než Řecko. Trhy obrátily starou mapu Evropy vzhůru nohama

Francie si půjčuje dráž než Řecko. Trhy obrátily starou mapu Evropy vzhůru nohama. Ještě před deseti lety by tahle věta zněla jako vtip. Dnes je to suché číslo z dluhopisového trhu. Ve středu vystoupal výnos desetiletých francouzských státních dluhopisů na 4,27 procenta. To je nejvyšší úroveň od roku 2008. Řecko se ve stejný den pohybovalo kolem 4,07 procenta. Paříž tedy musí investorům platit víc než Athény, píše například deník Le Figaro.

Řecko v roce 2008 viselo na hraně bankrotu, výnosy jeho dluhopisů šly do desítek procent a země potřebovala záchranné programy. Francie byla v té době „jádrem EU“, bezpečným dlužníkem, země s velkým trhem a politickou vahou. Teď se role alespoň na trhu s desetiletým dluhem prohodily.

Výnos státního dluhopisu je cena, kterou země platí za důvěru. Čím víc investor pochybuje, že vláda dokáže držet finance pohromadě, tím vyšší úrok chce. Čtyři procenta a něco u velké ekonomiky eurozóny není katastrofa. Je to ale signál, že Francie přestala být automaticky „bezpečná“. Po středečním výkyvu se sazby mírně uklidnily. V pátek 4. září se francouzský desetiletý výnos pohyboval zhruba kolem 4,18 až 4,22 procenta, řecký kolem 4,00 až 4,01 procenta. Rozdíl se zúžil, ale podstata zůstala.

Nejde však o jediný špatný den. Trh sčítá několik věcí najednou. Francouzský veřejný dluh se pohybuje kolem 118 procent HDP. Deficit zůstává nad 5 procenty HDP, tedy výrazně nad unijním limitem tří procent. Růst je slabý, rozpočet na příští rok je politicky křehký a před prezidentskými volbami 2027 nemá Paříž jednoduchou cestu k razantním škrtům. Úrokové náklady přitom rostou: čím výš jdou výnosy, tím dráž se refinancuje starý dluh. Prezident Emmanuel Macron a jeho vláda tedy zanechávají svým nástupcům naprosto rozvrácené státní finance a Macronův nástupce bude ve velmi těžké situaci. Jak by se s tím vypořádala Marine Le Penová a její strana Národní sdružení, která přesvědčivě vede průzkumy, není zcela jasné. Představitel radikální levice Jean-Luc Mélenchon, který je v průzkumech druhý, už před několika týdny šokoval finanční svět, když prohlásil, že v případě jeho vítězství jednoduše francouzské dluhy škrtne.

Přitom Řecko, na rozdíl od Francie, jde opačným směrem. Dluh je pořád vysoký, ale klesá. Země má primární přebytky, rating se zlepšoval a velká část starého dluhu leží u oficiálních věřitelů s dlouhou splatností. Trh proto Řecku věří víc než před deseti lety — a Francii míň než dřív.