Ukrajinci v odvodovém věku možná přijdou o nárok na ochranu v EU

Země Evropské unie zvažují, zda z případného dalšího prodloužení režimu dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky nevyloučit muže v branném věku. Vyplývá to z interního dokumentu Rady EU, do kterého nahlédl server Euractiv. Opatření by se týkalo pouze nových žadatelů o dočasnou ochranu.

Dočasná ochrana, kterou Evropská unie aktivovala po zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, umožňuje ukrajinským občanům pobývat a pracovat v členských státech bez nutnosti procházet standardním azylovým řízením. Současná podoba programu byla loni prodloužena do března 2027.

V Bruselu se nyní diskutuje o jeho dalším osudu. Jednou z variant je další prodloužení systému, avšak s omezením okruhu osob, které by na něj měly nárok. Interní dokument mezi zvažovanými variantami uvádí například vyloučení mužů v odvodovém věku nebo osob, které neopustily Ukrajinu legální cestou.

Podle Euractivu se o dalším prodloužení režimu začalo jednat již letos v březnu. Pokud by členské státy a Evropská komise našly shodu, mohl by systém fungovat už šestým rokem.

Evropská komise přitom v minulosti vyzvala členské státy, aby se začaly připravovat na postupné ukončení programu. V roce 2024 představila doporučení pro „koordinovaný přechod“ uprchlíků k dlouhodobějším právním statusům. Postup jednotlivých zemí je však podle dostupných informací nerovnoměrný.

Některé vlády v EU podle dokumentu upozorňují, že rostoucí podíl nově příchozích tvoří muži v odvodovém věku. Několik států proto zastává názor, že by měl být systém upraven také v zájmu Ukrajiny, a to jak s cílem podpořit její obranu proti Rusku, tak budoucí poválečnou obnovu země.

Ukrajina se v posledních letech potýká s nedostatkem vojáků i problémy při náboru nových příslušníků ozbrojených sil. V roce 2024 proto snížila věkovou hranici pro mobilizaci z 27 na 25 let a přijala další opatření zaměřená na zlepšení evidence a náboru branců.

Budoucností systému dočasné ochrany se mají tento týden zabývat ministři vnitra a spravedlnosti členských států na zasedání Rady EU pro spravedlnost a vnitřní věci. Očekává se, že poskytnou politické doporučení k dalšímu postupu. Jakékoli prodloužení či úpravu režimu by však musela formálně navrhnout Evropská komise.

Ta zatím neuvedla, zda skutečně předloží návrh na další prodloužení programu. Mluvčí Komise pouze sdělil, že jednání s členskými státy nadále pokračují.

Ke konci března 2026 mělo v Evropské unii status dočasné ochrany celkem 4,33 milionu ukrajinských občanů. Nejvíce jich hostilo Německo (1,27 milionu), Polsko (961 405) a Česko (379 820). Ukrajinci tvořili více než 98 procent všech příjemců dočasné ochrany v EU. Z nich bylo 43,3 procenta žen, 30,1 procenta dětí a 26,6 procenta dospělých mužů.