Pomalejší růst může v rozpočtu udělat díru až 35 miliard. Novela nutná už před létem?

Ministerstvo financí v nové dubnové makroekonomické predikci odhaduje pro rok 2026 růst HDP o 2,1 %. V důsledku dopadů ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě snížilo odhad růstu o 0,4 procentního bodu oproti lednové predikci. Z SPD zaznívá, že by tento vývoj mohl znamenat „díru“ v rozpočtu až ve výši 35 miliard. S ohledem na pravděpodobné vyšší výdaje se poslanec Jan Hrnčíř (SPD) domnívá, že ještě před létem bude nutná novela letošního rozpočtu, který má schválený deficit ve výši 310 miliard. MF pro Echo24 sdělilo, že takové úvahy jsou zatím předčasné, neboť není jasné, který ze scénářů predikce se naplní.

Letošní růst podle predikce nadále potáhne domácí poptávka, kterou však bude brzdit zvýšení cen energií i nejistota spojená se situací na Blízkém východě. MF ve své prognóze zároveň upozornilo na riziko horšího ekonomického vývoje, pokud bude válka v Íránu pokračovat delší dobu. V takovém případě by se dal čekat další růst cen ropy a zemního plynu, což by negativně zasáhlo energeticky náročná odvětví a vedlo by i ke zpomalení růstu spotřeby domácností. Zvýšená nejistota by navíc vedla k utlumení investiční aktivity firem. Celkové zpomalení růstu české ekonomiky vlivem déletrvajících vysokých cen energií a slabšího růstu eurozóny by v roce 2026 mohlo dosáhnout –0,7 p. b. a růst HDP by se tak mohl pohybovat kolem 1,4 %. V roce 2027 by negativní dopad činil –0,9 p. b. a růst by tak dosáhl 1,5 %.

Pro rok 2026 očekává MF, že deficit veřejných financí vzroste na 2,6 % HDP, ve strukturálním vyjádření pak na 2,4 % HDP. Celkové příjmy sektoru vládních institucí by dle predikce měly růst o 3,1 %, přičemž daňové příjmy včetně příspěvků na sociální zabezpečení o 2,8 %.

Ekonomický expert SPD Jan Hrnčíř pro Echo24 řekl, že nová dubnová prognóza bohužel potvrdila jeho obavy z minulých týdnů. „Zpomalení růstu ekonomiky představuje pro státní pokladnu citelný výpadek příjmů, zejména u inkasa DPH a daně z příjmů právnických osob. Odhaduji, že v příjmové stránce rozpočtu může vzniknout ‚díra‘ ve výši 25 až 35 miliard korun,“ uvedl Hrnčíř.

„Když k tomu připočteme zvýšené mandatorní výdaje spojené s inflačními tlaky a náklady na energetickou bezpečnost, je čím dál jasnější, že stávající deficit je neudržitelný. Pokud nechceme rezignovat na investice, bude vláda muset v nejbližších měsících přijít s novelou zákona o státním rozpočtu. Realita nás k revizi deficitu pravděpodobně dotlačí ještě před letními prázdninami,“ míní Hrnčíř.

Mluvčí MF Filip Běhal Echu řekl, že v tuto chvíli je předčasné spekulovat, který z výše zmíněných scénářů nastane. „Proto je také předčasné spekulovat, zda toto dění může vést k nutnosti novelizace zákona o státním rozpočtu na rok 2026, který byl Sněmovnou schválen 11. března 2026,“ řekl Běhal.

Prognózu bude příští týden hodnotit výbor pro rozpočtové prognózy. Jeho předseda a analytik České spořitelny Michal Skořepa nechtěl před tímto hodnocením předem sdělovat svůj názor na prognózu a příjmovou stránku rozpočtu. Okomentoval ale možné dopady na dopady konfliktu na Blízkém východě na výdajové straně státního rozpočtu. „Jisté jsou v položce dluhové služby. Skokový nárůst výnosů u českých státních dluhopisů, k němuž došlo před měsícem, sice v posledních dnech prošel zpětnou korekcí, ale jen částečnou. Vyšší budou jistě také některé provozní náklady třeba na pohonné hmoty, možná i na energie,“ uvedl Skořepa.

„Velkým otazníkem je pro mě dopad maximálních cen pohonných hmot. Korektní by bylo, kdyby vláda toto legální cenové násilí firmám kompenzovala, což by zvýšilo její výdaje – podobně, jako tomu bylo v roce 2023 u stropů na ceny plynu a elektřiny. Ale zatím jsem na toto téma žádné zmínky nezachytil,“ poukázal Skořepa.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že prozatím je přehodnocení ekonomického růstu více méně symbolické a mohlo by se obejít bez rozpočtových důsledků. „Není to v tuto chvíli nic, co by se nedalo zvládnout řízením výdajů. Přece jen očekávaný růst spotřeby se nemění a očekávané parametry trhu práce, které ovlivňují výběr největší tuzemské daně – sociálního pojistného, také ne. Jedna miliarda kvůli spotřební dani by se měla dát zvládnout z rezerv,“ uvedl Dufek.

Slabší než očekávaný růst hlásí také Německo, na které je česká ekonomika silně vázaná. Podle jarní prognózy se očekává, že německé hospodářství v letošním roce vykáže růst 0,6 procenta. Ve společném výhledu to na začátku dubna uvedlo pět předních hospodářských institutů. V podzimní prognóze ještě předpovídaly růst o 1,3 procenta (psali jsme zde). Prognóza českého MF zároveň ale zmiňuje, že německý fiskální expanzivní balíček může představovat impuls pro český průmysl, zejména exportně orientované sektory, jeho dopad však zůstává nejistý z hlediska načasování, struktury i zapojení domácích dodavatelů.