Vědecká studie znovu obletěla internet. Má ukazovat důkaz o zemětřesení při ukřižování Krista

Více než deset let stará vědecká studie, která naznačuje možné důkazy o zemětřesení popsaném v Bibli v době ukřižování Ježíše Krista, znovu vyvolala debatu. Evangelium podle Matouše uvádí, že se země zatřásla krátce poté, co Ježíš na kříži zvolal a zemřel. Geologové v roce 2012 oznámili nálezy, jež by tomuto biblickému líčení mohly odpovídat.

Vědci zkoumali vrstvy sedimentů u Mrtvého moře, asi 40 kilometrů od místa, kde podle mnoha badatelů došlo k ukřižování. Analýza odhalila stopy nejméně dvou významných zemětřesení, která region zasáhla – jedno velké kolem roku 31 př. n. l. a menší seismickou událost někdy mezi lety 26 a 36 n. l. Právě toto období se překrývá s dobou, kdy byl Pilát Pontský římským místodržícím Judeje. Podle Bible předsedal Ježíšovu procesu a nařídil jeho popravu. Mnozí historici datují ukřižování přibližně do roku 33 n. l., popsal deník Daily Mail.

Samotní autoři studie však upozornili, že existuje více možných vysvětlení. Jednou z variant je, že jde skutečně o zemětřesení popsané v Matoušově evangeliu. Jinou možností je, že došlo k jinému otřesu ve stejné době a ten byl později do biblického textu zapracován.

Výzkum nyní získal novou pozornost na síti X, kde jej někteří uživatelé označují za důkaz pravdivosti biblického příběhu. Objevily se také názory, že není možné datovat zemětřesení staré více než 1500 let. Odborníci však upozorňují, že moderní věda dokáže určovat stáří seismických událostí i tisíce let zpět. Využívá například radiokarbonové datování organických materiálů v geologických zlomech, analýzu usazenin po tsunami, studium narušených vrstev sedimentů nebo dendrochronologii, tedy zkoumání letokruhů stromů.

Mrtvé moře leží na významném zlomu známém jako transformní zlom Mrtvého moře, kde se stýkají Arabská a Sinajská tektonická deska. Ty se vůči sobě posouvají, což činí oblast vysoce náchylnou k zemětřesením. Zlom vede převážně severojižním směrem a vytváří různé typy prasklin v zemské kůře. Samotné Mrtvé moře leží v hluboké propadlině vzniklé tímto pohybem a jde o nejníže položené místo na souši na Zemi.

Region zažil v posledním století četná zemětřesení a historické i archeologické záznamy potvrzují, že zde otřesy nastávají nejméně čtyři tisíce let. Vědci pod hladinou moře objevili vrstvy sedimentů, které jsou ohnuté a narušené, podle nich jde o stopy dávných zemětřesení způsobených pohybem na zlomu.

Klíčová zkoumaná lokalita leží u Ein Gedi. Každý rok se zde na dně jezera ukládá dvojice vrstev – těžší zimní a lehčí letní. Tyto roční vrstvy, nazývané varvy, umožňují číst historii oblasti rok po roce. Pokud je vrstva deformovaná, znamená to, že sediment byl při ukládání narušen, typicky právě zemětřesením.

Analýza dvou vrtů umožnila sestavit chronologii otřesů a ročních nánosů od roku 31 př. n. l. do roku 31 n. l. Sedimenty zároveň zaznamenávají klimatické podmínky. Například po velkém zemětřesení kolem roku 31 př. n. l. byly letní vrstvy tenčí a obsahovaly více sádrovce, což naznačuje sucho. Historické prameny, například spisy židovského historika Josepha Flavia, popisují v té době hladomor a suché podmínky v Judeji.

Na základě vytvořené časové osy se vědci snažili určit, které zemětřesení by mohlo odpovídat biblickému popisu. Nejpravděpodobnější kandidát spadá do období let 26 až 36 n. l., tedy do doby Pilátovy správy Judeje. Přesný rok však zůstává nejistý, protože některé vrstvy byly poškozené nebo nejasné.

Nezávislé studie využívající stejné vzorky sedimentů dospěly k podobným výsledkům, což zvyšuje důvěru v datování, uvedl Daily Mail. Vědci také porovnali nálezy s jinými historicky doloženými zemětřeseními v regionu, například z let 19, 37, 47 a 48 n. l. Žádné z nich však nebylo dostatečně silné ani časově blízké, aby zanechalo stejné stopy jako ty nalezené u Ein Gedi.

Podle badatelů tak přicházejí v úvahu tři scénáře: zemětřesení popsané v Matoušově evangeliu skutečně nastalo; šlo o jiný otřes v okolí, který byl do biblického vyprávění později začleněn; nebo došlo k dosud nezaznamenanému zemětřesení, jež bylo dost silné na deformaci sedimentů, ale neobjevilo se v historických pramenech.