EU řadí Česko mezi premianty zavádění migračního paktu. Vnitro vysvětlilo proč

Evropská komise ve své květnové hodnotící zprávě k zavádění migračního paktu EU řadí Česko mezi země, které aktivně a bez větších problémů plní přípravy na spuštění nového systému. Z dokumentu vyplývá, že Brusel považuje Česko za jednoho z běžně spolupracujících členů Unie. To je přitom v kontrastu s ostrou rétorikou současné vlády Andreje Babiše (ANO), která nový migrační systém – jehož součástí jsou kvóty, byť jinak podané – odmítá v současné podobě a chce prosazovat jeho zpřísnění. Jak vyplývá z odpovědi resortu vnitra na dotaz Echa, zdánlivý rozpor má jednoduché vysvětlení.

Migrační pakt byl schválen v roce 2024 a v platnost vstoupí 12. června 2026. Podle Evropské unie má vést k lepšímu zvládání migrace, efektivnějším kontrolám na hranicích a rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Ve zprávě Evropské komise se neobjevují výtky vůči Česku ani formulace o zásadních zpožděních. Komise naopak oceňuje, že Česko předložilo národní implementační plán a připravuje změny legislativy i technických systémů. Brusel pozitivně hodnotí také českou spolupráci na návratové politice, boji proti převaděčům a posilování bezpečnostních kontrol.

Ministerstvo vnitra sdělilo Echu, že postupuje „v souladu s usnesením vlády“, která odmítla migrační pakt v jeho současné podobě. Naopak resort chce prosazovat zpřísnění migrační a azylové politiky EU, zejména v oblasti nelegální migrace. Podle mluvčí resortu Hany Malé přistoupilo Česko k reformě „vysoce pragmaticky“ a využilo změny evropské legislativy právě ke zpřísnění vlastních pravidel nad rámec požadavků EU. Změny jsou obsaženy v novele azylového zákona a dalších předpisů, které mají vstoupit v účinnost právě 12. června 2026, kdy začne migrační reforma EU platit.

Malá zároveň uvedla, že ČR na evropské úrovni podporuje další zpřísňování pravidel, například v oblasti návratové politiky nebo definice bezpečných zemí. Zdůraznila také, že vláda nadále odmítá princip povinné solidarity a nechce přistoupit „k jakékoliv formě relokací na území ČR v rámci solidárních mechanismů“. Česko tak sice implementuje, jak si pochvaluje Komise, ale jde o mechanismy, které umožní mimo jiné rychlejší vyhošťování.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) dostal od kabinetu za úkol připravit nový legislativní rámec v boji proti migraci. Ve spolupráci s ministrem zahraničí má také odmítat zapojení Česka do relokačního programu EU. Vláda chce podle svého usnesení prosazovat zejména posílení ochrany vnějších hranic Unie, boj proti převaděčům a hledání řešení nelegální migrace mimo území EU. Bývalý ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) při prosincovém předání úřadu varoval, že odmítnutím migračního paktu by Česko přišlo o nástroje proti nelegální migraci, které by ostatním státům zůstaly. Metnar následně uvedl, že hlavní problém vláda vidí v principu povinné solidarity mezi členskými státy.

Nejméně nelegálních příchozích za dekády

Nelegální cestou loni přišlo do Evropské unie o 26 procent méně lidí ve srovnání s rokem 2024. Vyplývá to z nejnovější zprávy o stavu Schengenu, jiného materiálu, který EK zveřejnila tento týden. Podle zprávy se rovněž podařilo docílit efektivnějších návratů lidí, kteří nemají právo pobývat v EU. Míra návratů dosáhla hodnoty 28 procent, což je nejvyšší úroveň za posledních deset let.

„Klíčovým milníkem v ochraně vnějších hranic bylo plné spuštění systému vstupu/výstupu (EES) v dubnu 2026, které přispělo k silnějšímu a digitalizovanějšímu schengenskému prostoru,“ stojí v prohlášení EK. „Už během prvních šesti měsíců provozu zaznamenaly členské státy více než 66 milionů vstupů a výstupů a 32 000 osobám, které neměly právo vstoupit do EU, byl vstup odepřen,“ dodává dokument.

EES nahradil ruční razítkování pasů na hranicích Evropské unie. Členské státy systém postupně zaváděly od loňského 12. října po dobu šesti měsíců. Systém při každém překročení vnější hranice EU a bez ohledu na účel návštěvy registruje údaje o občanech třetích zemí. Zachycuje biometrické údaje, jako jsou otisky prstů, zobrazení obličeje a cestovní informace. Cizinci jsou rovněž požádáni o vyplnění krátkého dotazníku ohledně účelu a podmínek cesty. Systém podle komise poskytuje spolehlivá data o překračování hranic, systematicky odhaluje osoby, které překračují povolenou dobu pobytu, i případy podvodů s doklady a identitou.