Personální výměny v institucích státu pokračují. Nové ředitele budou mít dráhy i rozvědka

Personální pohyb ve státních institucích ani po prvním půlroce vlády Andreje Babiše (ANO) nepolevuje, výměny v čele důležitých státních podniků a dalších organizací naopak pokračují i přes léto. Po České poště, VZP, ČEPS, Lesích ČR či ÚZSVM, o jejichž novém vedení Echo psalo už dříve, přicházejí změny také v Českých drahách či v civilní rozvědce ÚZSI, nedávno také proběhly v Letišti Praha, Ústřední vojenské nemocnici či Českých centrech. Ne vždy přitom jde o přímé odvolání dosavadního šéfa – někteří z nich rezignovali či požádali o převedení. O koho se jedná?

Vůbec nejčerstvější změna se týká Českých drah. Jejich generální ředitel a předseda představenstva Michal Krapinec odstoupil a ve funkci skončí na konci srpna. Státního dopravce vedl od roku 2022, kdy uspěl ve výběrovém řízení. Krapincovým postavením se mimořádně zabývala dozorčí rada poté, co vrátil bezpečnostní prověrku na stupeň Důvěrné. Sám tvrdil, že ji pro výkon funkce nepotřebuje. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který v minulosti České dráhy rovněž řídil, ale upozorňoval, že právě prověrka byla jednou z podmínek výběrového řízení v roce 2022, a Krapincův krok označil za nestandardní. Krapinec nakonec radě oznámil, že odchází z osobních důvodů. Krapinec pro Skupinu ČD pracoval čtrnáct let.

Od září ho nahradí Lenka Hamplová, dosavadní vrchní ředitelka sekce ekonomické a infrastrukturní ministerstva dopravy a někdejší členka dozorčí rady ČD. Dle dostupných údajů půjde o první ženu v čele celostátních státních drah na českém území od vzniku Československa. Hamplovou navrhl Bednárik a dozorčí rada ji jmenovala bez výběrového řízení. Podle jejího místopředsedy Dana Ťoka, exministra dopravy, nejde o dočasné řešení a dostane plnohodnotnou smlouvu. Ministr od ní očekává mimo jiné snižování zbytných nákladů, jednodušší organizační strukturu a ozdravení financí. Jedním z hlavních úkolů má být také zpomalení tempa zadlužování drah.

Lašák i další změny ve vedení letiště

Výrazný personální pohyb nastal také na Letišti Praha. Od začátku srpna stojí v čele představenstva Radomír Lašák, který vystřídal Jiřího Pose. Ministerstvo financí ho vybralo ve výběrovém řízení, jeho příchod ale vyvolal odpor části zaměstnanců. Pět letištních odborových organizací kvůli němu vyhlásilo stávkovou pohotovost. Odboráři Lašáka spojují především s jeho někdejším působením v Českých aeroliniích, které řídil mezi lety 2006 a 2009. Toto období provázely zhoršující se hospodářské výsledky, propouštění a příprava privatizace. Obavy odborů posílily také výroky premiéra Andreje Babiše (ANO) o možném budoucím uvedení části akcií letiště na burzu.

Lašákův příchod nezůstal jedinou personální změnou. Letiště následně vypsalo výběrová řízení na tři ředitelské pozice. Skončil ředitel interního auditu Filip Zelinger a ke konci srpna odcházejí také ředitel corporate governance Jiří Kautský a ředitelka marketingu a komunikace Eva Krejčí. Podle letiště šlo ve všech třech případech o vzájemnou dohodu. Do kanceláře nového předsedy představenstva naopak nastoupila Soňa Bergmannová, dříve Křítková, která v minulosti vedla strategickou komunikaci Agrofertu a působila také na Ředitelství silnic a dálnic či ministerstvu průmyslu. S Lašákem se zná rovněž z někdejšího působení ve skupině ČEZ.

Změna v civilní rozvědce

Nového šéfa dostane také Úřad pro zahraniční styky a informace. Vladimír Posolda skončí v čele civilní rozvědky k 30. září a od října ho nahradí současný velvyslanec v Bulharsku Miroslav Toman. Vláda se změnou souhlasila v pondělí. Posolda dle slov ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) rezignoval na vlastní žádost. Minulý týden od něj prý šéf resortu vnitra obdržel rezignační dopis a na termínu odchodu se společně dohodli. Okolnosti rozhodnutí ale nebyly blíže vysvětleny. Posolda vedl službu od roku 2022, kdy po krátkém působení Petra Mlejnka, který skončil v souvislosti s korupční kauzou Dozimetr, dostal za úkol rozvědku stabilizovat. Toman má se zpravodajským prostředím dlouholeté zkušenosti. Působil v BIS i v ÚZSI, kde byl mimo jiné prvním náměstkem ředitele a jeho statutárním zástupcem, později zastával několik velvyslaneckých postů.

Nový ředitel ÚVN

Už od července vede Ústřední vojenskou nemocnici vojenský lékař Luděk Hána, kterého jmenoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Vystřídal Václava Masopusta, jenž sám požádal o převelení na jiné služební místo. Ke změně došlo krátce poté, co v nemocnici zasahovala policie v kauze podezření na falšování lékařských posudků. Obviněno bylo deset lidí; podle tehdejšího vyjádření Masopusta se případ týkal dvou osob pracujících pro ÚVN. Následně požádal o převelení a ministerstvo vypsalo výběrové řízení. Hána má zkušenosti z vojenského zdravotnictví i zahraničních misí, opakovaně působil v Afghánistánu a před nástupem do nemocnice byl zástupcem ředitele Sekce vojenského zdravotnictví ministerstva obrany.

Macinkův tah u Českých center

Personální změna proběhla také pod ministerstvem zahraničí. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) odvolal ředitelku Českých center Jitku Pánek Jurkovou a od srpna ji nahradil končící velvyslanec v Egyptě a bývalý ředitel CzechTrade Ivan Jukl. Macinka výměnu spojil s širší proměnou organizace. Kritizoval její finanční řízení i část programu některých zahraničních poboček a oznámil plán zeštíhlit pražské ústředí, posílit ekonomickou diplomacii a rozšířit síť pomocí partnerských center. Jukl jako svůj cíl označil „širokou síť a štíhlé ústředí“.

MERO stále čeká

Jedna z výrazných personálních otázek i nadále přetrvává. Strategický ropovodný podnik MERO ani několik měsíců po únorovém konci Jaroslava Pantůčka stále nemá nového předsedu představenstva. Zatímco v dalších státních firmách a institucích se tak personální obsazení během léta dál rychle mění, u MERO zůstává vrcholná pozice nadále neobsazená. Nová jména tak přibyla k rozsáhlé sérii změn z první poloviny roku. Nové vedení už mají například Česká pošta, VZP, ČEPS, Lesy ČR, Explosia či ÚZSVM. Jednou z nejviditelnějších se stal právě přesun v dozorčí radě energetické skupiny ČEZ. Jejím předsedou byl na konci června zvolen šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala, který v čele rady nahradil Radima Jirouta. Dozorčí rada přitom mimo jiné volí a odvolává členy představenstva polostátní energetické firmy.

Výrazná změna proběhla také v České poště, ministr Metnar už v lednu odvolal generálního ředitele Miroslava Štěpána, kterého do funkce dosadil jeho předchůdce Vít Rakušan (STAN). Štěpán měl poštu provést transformací, Metnar ale jeho konec zdůvodnil špatným hospodařením podniku. Z původního výběrového řízení, do nějž se přihlásilo třináct lidí, nakonec vhodný kandidát nevzešel a ministerstvo oslovovalo manažery napřímo. V červnu se novým šéfem stal Richard Hodul, bývalý manažer Tchiba a Sportisima, který má podnik provést další transformací.

Po třinácti letech skončil také Zdeněk Kabátek v čele Všeobecné zdravotní pojišťovny. Správní rada ho v únoru odvolala a na jeho místo jmenovala dosavadního náměstka Ivana Duškova. Ten chce z VZP podle svých slov udělat modernější a více datově řízenou instituci a v úhradách zdravotní péče prosazovat větší důraz na její výsledky. Kabátek byl nejdéle sloužícím šéfem VZP od jejího vzniku a jeho působení v minulosti ostře kritizoval i premiér Babiš. Obměna dopadla rovněž na klíčové podniky v energetice a hospodaření se státním majetkem. V ČEPS skončil po dohodě s ministerstvem průmyslu Martin Durčák a do čela společnosti se následně vrátil Jan Kalina, který podnik řídil už do roku 2018. Lesy ČR zase po lednovém odvolání Dalibora Šafaříka převzal Josef Vojáček, jenž státní podnik vedl už v letech 2018 až 2021 za předchozí Babišovy vlády. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (UZSVM) od července vede Radek Ležatka, který po rezignaci Kateřiny Arajmu uspěl ve výběrovém řízení. Na úřadu přitom působí od roku 2015. Nového šéfa dostala i Explosia. Výrobce výbušnin, o jehož možném prodeji stát zároveň uvažuje, vede od července dosavadní místopředseda představenstva Ondřej Havlík. Jeho předchůdce Tomáš Rubáček skončil z rodinných důvodů a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) změnu prezentoval jako způsob, jak zachovat kontinuitu řízení strategické firmy.

Změny v ochraně přírody

Personální zásahy se nevyhnuly ani resortu životního prostředí. Ministr Igor Červený (Motoristé) odvolal po dohodě dlouholetého šéfa Správy KRNAP Robina Böhnische. Ve výběrovém řízení následně uspěl pedagog České lesnické akademie Petr Moravec. Červený zároveň jmenoval ředitelem České inspekce životního prostředí podnikatele Pavla Straku, který za Motoristy kandidoval a patří mezi sponzory strany. Obě jmenování vyvolala kritiku opozice i části ekologických organizací, které zpochybňovaly kvalifikaci nových šéfů či upozorňovaly na možný střet zájmů. Ke změně již došlo rovněž ve Vojenských lesích a statcích. Jaroslava Nerada vystřídal Petr Král, který se tak do čela podniku vrátil poté, co ho v roce 2021 odvolala tehdejší ministryně obrany Jana Černochová (ODS) kvůli manažerskému pochybení.

Už v lednu se měnilo také vedení několika fakultních nemocnic. Ve Fakultní nemocnici Brno vystřídal Iva Rovného Vlastimil Vajdák, zatímco pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a Bulovka přešly pod společné vedení Petra Koloucha, do té doby šéfa pražské záchranné služby. Ve Všeobecné fakultní nemocnici pak po Davidu Feltlovi, který odešel z osobních důvodů, nastoupil Ján Dudra.

Další výměny se již dříve odehrály v institucích spadajících pod vnitro, kulturu, zemědělství či obranu. Z čela státního IT podniku NAKIT byl po deseti letech odvolán Jan Ďoubal. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha Alicju Knastovou a dočasným vedením byla pověřena Olga Kotková. Šéf Povodí Odry Petr Birklen zase skončil po dohodě s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD), podle jehož resortu nenaplnil priority stanovené při nástupu do funkce. Vedle personálních výměn vláda v únoru také zrušila Národní ekonomickou radu vlády (NERV), která radila předchozím kabinetům například s reformami penzí či veřejných financí. Ministryně financí Schillerová krok tehdy vysvětlovala tím, že šlo o poradní orgán vytvořený pro potřeby předchozí vlády.