Nejvyšší soud odsoudil bývalou ministryni za kritiku homosexuality

Finský Nejvyšší soud uznal bývalou ministryni vnitra a političku za křesťanské demokraty Päivi Räsänenovou vinnou z podněcování nenávisti vůči homosexuálům. Nejvyšší soud sice političku osvobodil za tweet z roku 2019, ve kterém citovala biblický verš kritizující homosexualitu, ale odsoudil ji za náboženský text, který napsala v roce 2004 a publikoval ho luteránský biskup Juhanan Pohjola, kde homosexualitu označila za „abnormalitu“ a „vývojovou poruchu“. Politička rozsudek označila za šokující a uvedla, že zvažuje odvolání. Rozsudek kritizovala řada organizací na ochranu svobody projevu. Informují o tom například Postoj, ADF či Mezinárodní luteránská rada.

Finské úřady političku vyšetřovaly od roku 2019 poté, co na sociálních sítích kritizovala rozhodnutí své církve podpořit Pride. V příspěvku uvedla, že „vyvyšuje hanbu a hřích na předmět hrdosti“ a citovala první list Římanům (1,24-27). Vyšetřovatelé ji následně obvinili v roce 2021 z vyvolávání nenávisti proti homosexuálům a to na základě tweetu, vyjádření v rozhlase v témže roce a na základě textu v církevní publikaci o sexualitě v roce 2004.

Jak soud první instance v roce 2022, tak odvolací soud v roce 2023 ji na základě svobody projevu osvobodil. „Můžete citovat Bibli, ale trestné jsou právě výklady a názory na biblické verše Räsänenové,“ uvedlo státní zastupitelství v minulosti před odvolacím soudem. Následně se obrátilo až na finský Nejvyšší soud.

Ten se zabýval tweetem političky a církevním textem, který napsala v roce 2004. Proti osvobozujícímu rozsudku ve věci vyjádření v rozhlase se státní zastupitelství neodvolalo.

Podstatou sporu a odsouzení je více než dvacetistránkový text, který napsala společně s luteránským biskupem Juhananem Pohjolou v roce 2004, v němž Räsänenová označila homosexualitu mimo jiné za „psychosexuální vývojovou poruchu“ a „abnormalitu“ a napsala, že „pokud je homosexualita vývojovou poruchou, nemělo by se její praktikování podporovat“.

„Räsänenová si musela být vědoma toho, že například tvrzení, že homosexualita je porucha psychosexuálního vývoje, je s ohledem na současné lékařské poznatky nesprávné,“ uvedl soud ve svém rozsudku, o kterém rozhodl poměrem hlasů 3:2. Nižší soudy Räsänenovou opakovaně zprošťovaly všech obvinění. Soud nicméně zároveň konstatoval, že text neobsahoval výzvy k násilí ani hrozby, a proto nejde o zvlášť závažný případ. Räsänenové, biskupovi Pohjolovi a agentuře při luteránské evangelické církvi vyměřil za publikování textu pokuty.

Kontroverzi vyvolalo i to, že politička byla stíhána podle ustanovení trestního zákoníku, které spadá do části věnované „válečným zločinům a zločinům proti lidskosti“. Kritici to považují za nepřiměřené rozšíření definice nenávistného projevu.

Případ vyvolal silnou odezvu i v zahraničí. Výkonný ředitel organizace ADF International Paul Coleman označil rozsudek za cenzuru, podle něj může mít vážný dopad na svobodu projevu. „Svoboda projevu je základním kamenem demokracie. Je správné, že soud zprostil Päivi Räsänenovou obvinění za její tweet s biblickým veršem z roku 2019. Odsouzení za církevní brožuru vydanou před desítkami let – ještě předtím, než byl vůbec přijat zákon, na jehož základě byla odsouzena – je však pobuřujícím příkladem státní cenzury. Toto rozhodnutí bude mít závažný dopad na svobodu kohokoliv svobodně mluvit,“ varoval Coleman.

Podobně kriticky se už dříve vyjádřila i Americká komise pro mezinárodní náboženskou svobodu. Ta upozornila, že „příliš široce koncipované zákony proti nenávistným projevům jsou obzvlášť znepokojivé, pokud jsou uplatňovány proti jednotlivcům, kteří pokojně vyjadřují své náboženské přesvědčení“.

Na podporu Räsänenové se v minulosti postavila i skupina amerických akademiků včetně Roberta P. George z Princetonské univerzity či Adriana Vermeuleho z Harvardu. Ve společném dopise varovali, že „nikdo, kdo se drží tradičního učení judaismu, křesťanství, islámu a dalších náboženství v otázkách manželství a sexuální morálky, nebude v bezpečí před státním obtěžováním, pokud by podobně jako biskup Pohjola a doktorka Räsänenová vyjádřil své morální a náboženské přesvědčení“.

Samotný biskup Pohjola po rozsudku uvedl, že nejde jen o osobní záležitost. „Toto soudní rozhodnutí je porážkou nejen pro nás a pro ty, kteří se drží tradičního křesťanského učení, ale i pro ty, kteří smýšlejí jinak, protože otázka svobody projevu a náboženství se týká všech,“ řekl. Dodal, že bude dál veřejně hlásat své přesvědčení, i když nyní nese trest.

Případ, který někteří komentátoři označují za „biblický proces“, tak zřejmě nekončí. Pokud se Räsänenová skutečně obrátí na Evropský soud pro lidská práva, může se z něj stát precedent s dopadem daleko za hranice Finska – a test toho, kde dnes v Evropě leží hranice mezi ochranou menšin a svobodou projevu.