Tetínská kauza ukazuje zásadní problémy vesnic. Šmahem rušit malé obce ale podle vlády nejde

Situace, do které se dostala obec Tetín na Jičínsku, jíž poskytne Královehradecký kraj návratnou finanční výpomoc 18 milionů korun na dokončení rekonstrukce objektu, ve kterém vzniknou prostory pro dětskou skupinu pro 12 dětí, ukazuje na problematiku, o níž experti hovoří už léta. Tedy to, že má Česko obrovské množství malých obcí, které mají často problémy s velkými investicemi a zajištěním základních potřeb občanů. Obec počítá s tím, že peníze kraji vrátí nejpozději v březnu 2027 po vyúčtování dotace od ministerstva práce a sociálních věcí. Povinné spojování obcí vláda Andreje Babiše (ANO) nechystá, chce ale obce k vytváření svazků motivovat.

Obec zahájila práce, aniž by měla zajištěné financování, nyní je na hraně bankrotu, vyplynulo z vyjádření krajských zastupitelů. Náklady na rekonstrukci jsou přes 25 milionů korun. Výpomoc kraje bude krytá hodnotou pozemků obce a nemovitostmi. Krajský radní Zdeněk Praus (ANO) označil počínání obce za nezodpovědné. „Jít s takovou nejistotou do tak rozsáhlého projektu je velký problém,“ řekl Praus. Na nezaplacených fakturách Tetín dluží pět milionů korun.

Obec podala žádost o dotaci k MPSV, ale podle starosty z důvodu zdlouhavého procesu schvalování a opakovaných změn podmínek dotace ze strany ministerstva se uskutečnění projektu zpozdilo. To vedlo ke snížení dostupných finančních prostředků, se kterými může obec volně nakládat k financování svých běžných výdajů. „Z tohoto důvodu není možné zajistit financování prostřednictvím bankovního úvěru. Obec oslovila více bankovních institucí, avšak bez úspěchu. Proto se obec obrátila na kraj s žádostí o poskytnutí návratné finanční výpomoci,“ uvedl mluvčí hejtmanství Dan Lechmann.

Opoziční krajský zastupitel a poslanec Hlavatý zastupitelům poděkoval. Cílem rekonstrukce objektu obecního úřadu je vytvořit kromě prostor pro dětskou skupinu v nástavbě také zázemí pro veřejné služby. Projekt je podle něj před dokončením stavby, kolaudace má být do konce června. Obec dosud hradila faktury za práce z vlastních prostředků.

Starosta také sdělil, že při přípravě a realizaci projektu nastaly změny podmínek dotace, což mělo dopad na harmonogram stavby. „Proto nebyl původně vybraný dodavatel schopen garantovat dokončení stavby v požadovaném termínu. Obec byla nucena přistoupit k výběru druhého dodavatele, jehož cenová nabídka byla vyšší. Vyhlášení nového výběrového řízení nebylo možné s ohledem na termíny stanovené poskytovatelem dotace,“ uvedl Hlavatý.

V příspěvku na síti X sám Hlavatý připustil, že malé obce mají s velkými investicemi problém. „Jsem z toho šťastný? Ne. Je to problém, se kterým malé obce bojují dlouhodobě? Ano. A právě proto dlouhodobě otevírám debatu o tom, jaký smysl má po malých obcích chtít zásadní rozvojové projekty, když jsou nuceny nést obrovská rizika, která by větší města zvládala podstatně snadněji. Tohle není jen problém Tetína. Tohle je systémový problém fungování malých obcí v České republice,“ uvedl Hlavatý.

Šmahem zrušit obce? Samozřejmě nesmysl, říká Havlíček

V České republice je více než 6000 obcí, průměr je tedy méně než 1700 obyvatel na jednu obec. Na počet obyvatel má tak Česko nejmenší průměrnou velikost obce v Evropské unii. Na problémy s tím spojené upozorňovaly v minulém volebním období jak Národní ekonomická rada vlády, tak Národní rozpočtová rada. „Spousta činností je tím pádem neefektivní, jsou obrovské neefektivnosti v těch činnostech, které by se přirozeně v jiné zemi řešily na mnohem větším území,“ uvedl v roce 2023 člen NERV a ekonom CERGE-EI Daniel Münich.

Šéf NRR Mojmír Hampl ve stejném roce v rozhovoru pro Echo24 označil počet radnic v Česku za absurdní. „Pokud mám říct nějakou věc, co mi tam chybí, tak jsou to náklady na provoz celého veřejného sektoru, ať už na centrální, krajské nebo místní úrovni. Máme absurdně vysoký počet obcí na tisíc obyvatel, máme 60 tisíc zvolených politiků, máme kraje a krajské rozpočty, máme rozpočtové určení daní, které velkou část příjmů přerozděluje přímo místním vládám, máme na úrovni obcí a krajů 100 tisíc placených úředníků. Tohle neadresujeme a neotevíráme,“ zlobil se tehdy Hampl na vládu Petra Fialy (ODS), že věc v rámci tzv. konsolidačního balíčku neotevřela.

Kabinet Andreje Babiše v hospodářské strategii sice avizuje efektivnější státní správu, nicméně povinné spojování obcí není podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) možné. „Mně dává smysl propojování agend. Jedním příkladem může být, že jsme tak začali činit v rámci stavebního řízení. Bylo přes 600 úřadů, teď máme 220, pokud se nepletu. Chceme zkvalitnit a zkoncentrovat to do obcí s rozšířenou působností, případně detašovaných pracovišť. To je jeden ze směrů, který smysl dává. Jestli se to nazývá středisková obec nebo jakkoliv jinak, to je věc úplně jiná,“ uvedl Havlíček.

„Ale domnívat se, že se šmahem zruší obce, je samozřejmě nesmysl. Jsem toho názoru, že by obce měly mít svou autenticitu, svého starostu a tak dále. Souhlasím s tím, že ne každá obec musí mít všechno a že někdy popojet si pět kilometrů do vedlejší obce, když vím, že tam danou službu dostanu, může být lepší, než čekat na to, jestli někdo je v práci, nebo je nemocný a tak dále,“ dodal Havlíček s tím, že vláda chce motivovat obce spíše ve smyslu spolupráce, ne spojování. „Nemůžete spojit obec A s obcí B, když o to nemají zájem. Ale některé služby skutečně mohou sdílet,“ poukázal ministr.