Úspěch Nerudové s ETS 2? „Udělala si velké PR, ale jde o drobky,“ míní Vondra

Evropský parlament ve středu schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Pro stanovisko hlasovalo 433 poslanců, 120 bylo proti a 91 se hlasování zdrželo. Stanovisko podpořili všichni přítomní čeští europoslanci. Europoslanci Luděk Niedermayer (TOP09) a Jan Farský (STAN) z největší frakce evropských lidovců (EPP) dali pak Green Deal do souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Míní, že kdyby prezident USA Donald Trump varoval své evropské spojence, nemusel se žádný odklad ETS 2 řešit. Za své velké vítězství považuje dojednaný kompromis Danuše Nerudová (STAN), zástupci ODS ji ovšem zkritizovali.

Úpravy týkající se ETS 2 navržené Evropským parlamentem mají posílit ochranu domácností před výraznými cenovými výkyvy emisních povolenek. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2. Zpravodajkou návrhu je česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Návrh v sobě obsahuje i možnost uvolnit povolenky z rezervy tržní stability už o měsíc dříve, než navrhuje EK, pokud ceny náhle výrazně vzrostou. Poslanci dále požadují, aby nepřidělené povolenky zůstaly v rezervě i po roce 2031, a navrhují prodloužit cenový strop 45 eur (přes 1000 Kč) za tunu CO2 i po roce 2029, a to v cenách za letošní rok. Navrhují také, aby se zvážila možnost dočasně vyjmout obytné budovy ze systému ETS 2, pokud státy zavedou jiná opatření k plnění klimatických cílů, aby se zmírnily sociální dopady na občany.

Europoslanci zároveň zdůrazňují potřebu doplňkových opatření k dekarbonizaci, která by pomohla domácnostem snížit závislost na fosilních palivech. „Ta situace na Blízkém východě určitě není dobrá. Právě teď stojí ropa Brent 112 dolarů za barel, což je jednou z nejvyšších hodnot této krize,“ dal Farský fosilní paliva do souvislosti s válkou proti Íránu. „Podle odhadu Komise nás každý den konfliktu rozpoutaného USA a Izraelem zatím stojí 500 milionů eur denně na navýšení cen, co se nákupu fosilních paliv týče. To znamená, že už jsme na částce někde kolem 25-26 miliard euro,“ doplnil místopředseda hnutí STAN.

Ještě méně servítek si bral Niedermayer. „Skoro by se dalo říct, že by bylo fajn, kdybychom měli nějakou dlouhodobou strategii, kterou bychom se té závislosti na fosilních palivech co možná nejrychleji zbavovali. No, my ji vlastně máme, jmenuje se Green Deal a je z roku 2019. Ale spíš by to měl být zřejmě Security Deal, aby to dávalo celé větší smysl,“ sdělil europoslanec TOP 09 a pokračoval: „Horko těžko přemýšlíme, jak zvýšit konkurenceschopnost Evropy, jak zvýšit HDP, byť jen o nějaké promile, a pak nám zavřou Hormuz, protože se nějaký pán v Bílém domě jen tak rozhodne zaútočit. Před několika lety se vedla velká debata o devastujícím dopadu povolenek ETS2, co by to znamenalo pro, jak by to vlastně zničilo celou společnost a rozvrátilo, kdyby stály třeba 70 euro. No, teď to navýšení ceny energií odpovídá tomu, kdyby stály povolenky 150-200 euro.“ Niedermayer tak má za to, že Evropa se nemusela zabývat politickým rozhodnutím ohledně zdražení využívání fosilních paliv, ani debatou o odkladu, pakliže je zde nastalá situace. O to víc, pakliže s ní Evropa nemůže po vojenské stránce příliš mnoho dělat. Niedermayer vyčíslil, že konflikt na Blízkém východě, který běží od konce února 2026, zatím České republice způsobil náklady vyšší o 5 miliard Kč navíc oproti běžným výdajům.

Nerudová: Míč je u české vlády

Nerudová po hlasování v rozhovoru s českými novináři uvedla, že výsledek ukazuje, že „Parlament na jedné straně chce pokračovat v dekarbonizaci, ale na druhé straně si uvědomuje, že je potřeba mít více pojistek k tomu, abychom ochránili domácnosti“. „V mém textu prošlo snížení tržního stropu na cenu emisní povolenky na 45 eur v cenách z roku 2026, což je zhruba snížení o třetinu, a dále zavázání Komise k tomu, aby umožnila po omezenou dobu vyjmout budovy určené k bydlení a možnost přímých kompenzací ze sociálně klimatického fondu postiženým domácnostem,“ uvedla Nerudová s tím, že nyní je na české vládě, aby přesvědčila ostatní členské státy o této pozici.

Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) uvedl, že europoslanci hnutí ANO zprávu Nerudové podpořili, protože ji pokládají za drobné zlepšení stávající legislativy. „Slíbili jsme, že podpoříme cokoliv, co bude Green Deal zlepšovat,“ sdělil europoslanec a pokračoval: „Projeví se to především v tom, že jakmile začnou platit emisní povolenky pro domácnosti a pro automobily, tak systém rezervních emisních povolenek půjde použít častěji,“ uvedl s tím, že ovšem „nejde o dlouhodobý revoluční nástroj“. Varoval však, že na základě této legislativy nevzniká žádný nárok na to, aby byly obytné budovy vyňaty ze systému ETS 2. „Ten problém je, že to není v té paragrafové oblasti, je to jenom v těch recitálech, čili v jakési preambuli,“ osvětlil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Podle Knotka to bylo právě české předsednictví Radě EU za vlády Petra Fialy (ODS), které neochvějně trvalo na tom, že musí být domovy do systému také zahrnuty.

„Směrnice pro emisní povolenky se bude otvírat buď v červnu, nebo v září tohoto roku,“ doplnil europoslanec ANO, od čeho si slibuje větší šanci na znatelnější úspěch. Právě na vsází i premiér Andrej Babiš (ANO). Na březnovém summitu Rady, neboli evropských lídrů, se jim podařilo prosadit do závěrů, že Evropská komise má připravit návrh revize systému ETS obecně (tedy i ETS 1) a to navíc v krátkém časovém horizontu – už do června 2026, respektive před dalším summitem. „Evropská unie stále žije v tom, že z daní firem vezme peníze občanů, potom to dá na nějakou jednu hromadu a následně to nějak přerozděluje. Celý systém, podle mého názoru, je zkrátka špatný,“ zopakoval Babiš své dlouhodobé stanovisko minulý týden na neformálním setkání lídrů jednotlivých států sedmadvacítky na Kypru.

Premiér dodal, že u systému ETS 1 by měl být, i ve světle současného blízkovýchodního konfliktu, vyňat energeticky náročný průmysl. Právě na něj ale systém 1 zejména míří, tedy by de facto pozbyl smysl jako celek. Právě Nerudová vyčítá Babišovi, že pro zrušení není dostatek států v EU, protože majorita chce stále pokračovat v dekarbonizaci. Tlačí tedy premiéra, aby přistoupil k racionální revizi. Na pořadu jsou nyní jednání Parlamentu právě s Radou EU, která zastupuje členské státy – takzvané trialogy by mohly skončit právě ještě do léta. Babiš také pokládá za iluzorní návrh Komise, že právě ETS 1 přinese na tzv. dodatečných zdrojích do evropského rozpočtu 11 miliard euro. Společnému finančnímu rámci se Echo věnovalo v jiném textu.

Podle europoslance za ODS Ondřeje Krutílka „Nerudová sice prosadila dílčí zlepšení v podobě rychlejší reakce komise na vývoj cen emisních povolenek, ale jinak návrh zbytečně zpřísňuje pravidla a oslabuje samotnou funkci rezervy“. „Návrat expirace nevyužitých povolenek i nová povinnost uvažovat o jejich rušení jdou nad rámec návrhu Komise a omezují schopnost systému tlumit cenové šoky pro domácnosti a firmy. Navíc to, co je prezentováno jako hlavní úspěch, tedy cenový strop či výjimka pro bydlení, zůstává pouze v nezávazné rovině bez jakékoli jistoty, že se skutečně promítne do praxe,“ uvedl Krutílek s tím, že výslednou pozici přesto podpořil.

„Zpravodajka Danuše Nerudová si udělala velkou PR show, jak tady všechno zlepšila. Tak, dámy a pánové, ta realita taková samozřejmě není. V tom vlastním návrhu, v tom paragrafovém znění, co ona předkládala k hlasování, tak v jedné oblasti to o něco zlepšila, v jedné oblasti to o něco zase zhoršila,“ komentoval práci Nerudové Vondra, který je členem ECR, tedy evropských konzervativců. „V červnu nebo v červenci se bude ETS překopávat úplně celé. To znamená, že to, s čím přišla Danuše Nerudová, tak jsou, jak říkají Angličani, peanuts. Jsou to fakt jako drobky a my teď čekáme s velkým napětím, s čím konkrétním přijde Evropská komise,“ doplnil Krutílek z ODS.

O čem je ETS?

Česko, tehdy ještě za bývalé vlády premiéra Petra Fialy, patřilo do skupiny 19 zemí, které žádaly na evropské úrovni změny systému a posílení cenových brzd v ETS 2 tak, aby se ochránily domácnosti před vysokými cenami. Nová česká vláda premiéra Andreje Babiše systém zcela odmítá a kritizuje Fialu za to, že více nebránil přijímání nových povolenek ve chvíli, kdy se tak dělo na Evropské radě. Fiala naopak vyčítá Babišovi, že schválil celý rámec Zelené dohody, respektive prováděcí legislativní balíček Fit for 55, jenž si klade za cíl snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 o nejméně 55 % ve srovnání s rokem 1990. Babiš to odmítá s tím, že hlasoval jen pro záměr ozdravit planetu, nikoliv pro zdražení života českým občanům.

Systém emisních povolenek EU ETS má motivovat ke snižování emisí. Společnosti si musí kupovat povolenky za každou tunu oxidu uhličitého, kterou vypustí. Čím více emisí, tím mají vyšší náklady, a proto se jim vyplatí investovat do čistších technologií. Systém EU ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami, týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Rozšíření systému EU ETS 2 má být zprovozněno po ročním odkladu v roce 2028 a mělo by se týkat silniční dopravy či vytápění budov. Součástí zavedení ETS 2 má být i sociálně-klimatický fond, který má zmírnit dopady na nízkopříjmové domácnosti.