Nutná ochrana, nebo přežitek? Opozice řešila ve sněmovně imunitu a možnost její úpravy

Vydat, či nevydat? Debata o poslanecké imunitě se v posledních týdnech znovu dostala do centra pozornosti v souvislosti s hlasováním zákonodárců o tom, zda má policie, respektive soudy, dostat možnost trestně stíhat dva ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů – konkrétně předsedu dolní komory Tomia Okamuru (SPD) a premiéra Andreje Babiše (ANO). Byť k vydání nakonec nedošlo, otázka silně rozdělila nejen samotné poslance, ale rezonovala i veřejností. Kulatý stůl s odborníky na ústavní právo a politologii na půdě sněmovny řešil smysl tohoto institutu do budoucnosti.

„Musíme si klást otázku, k čemu má poslanecká imunita sloužit a nakolik plní svou funkci. A nakolik jde jen o marketingovou politickou zástěrku,“ uvedla poslankyně Kateřina Stojanová (Piráti), právnička a iniciátorka semináře, který uskutečnila dle svých slov v reakci na to, že od některých svých opozičních kolegů slýchala, že by uvítali odbornou debatu, na jejímž základě by pak mohli přijít s případnými návrhy na změnu. „Je otázkou, jestli v dnešní stabilní parlamentní demokracii a právním státě, jakým Česká republika je, má imunita v té šíři, ve které ji tedy máme zanesenou v našem ústavním pořádku, své opodstatnění,“ nastínila Stojanová, která je místopředsedkyní České pirátské strany, v reakci na proběhlé dění, kdy rozhodování o vydání politiků vyvolává dle partaje pochybnosti o rovnosti před zákonem.

Poslanec a člen Ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN) zmínil na semináři to, co považuje dle svých slov za paradox. „Jestliže vnímáme imunitu jako ochranu moci zákonodárné před mocí výkonnou – jako historický pozůstatek nějaké ochrany parlamentu před panovníkem –, tak v případě, kdy máme ve sněmovně nějakou většinu, která ovládá tu moc výkonnou, tak ta si stejně vydá, koho bude potřebovat. A koho si, jak jsme viděli teďka, bude potřebovat nevydat, tak ho nevydá. Byť teda ochrana Andreje Babiše jako někoho, kdo je šikanován mocí výkonnou, když je to premiér, mně přijde skutečně zábavná,“ sdělil poslanec a bývalý náměstek na resortu spravedlnosti s tím, že pro něj tato úvaha směřuje spíše k tomu, aby byl institut změněn.

Babišova snová varianta?

Zatímco opoziční politici se v rámci diskuze dívali na možné změny do budoucna, přítomní odborníci na ústavní právo se zaměřili spíše na historický vývoj parlamentní imunity a její současnou podobu v Ústavě. „Česká úprava parlamentní imunity byla před rokem 2013 v evropském srovnání mimořádně široká a v mnoha ohledech bezprecedentní. I dnešní debaty, často vyvolané konkrétními politickými kauzami, ale ukazují, že je stále namístě znovu promýšlet, zda institut imunity skutečně plní svůj původní účel – tedy ochranu nezávislého výkonu parlamentního mandátu, nikoli ochranu jednotlivých politiků,“ uvedla ve svém příspěvku právnička se zaměřením na ústavní právo a někdejší novinářka Andrea Procházková.

Do roku 2013 totiž platilo, že pokud Poslanecká sněmovna nebo Senát odmítly vydat svého člena k trestnímu stíhání, policie už ho za daný skutek nemohla stíhat nikdy. Ústavní novela přijatá v době vlády Petra Nečase ale tento princip změnila. Pokud komora parlamentu dnes vydání odmítne, trestní stíhání je pouze odloženo po dobu výkonu mandátu. „Z pohledu Andreje Babiše a jeho čtyř vydávání byla ta úprava předtím nastavena úplně snově, protože kdyby parlament rozhodl poprvé o nevydání, tak by dneska nemusel nic řešit,“ sdělil politolog David Jágr. Obdobně – pouze na dobu trvání mandátu – se tehdy změnila i imunita soudců Ústavního soudu ČR.

Pro zachování imunity se ve svém příspěvku vyslovil ústavní právník Ondřej Preuss. „Musíme si ale položit otázku, jestli imunita skutečně funguje za všech okolností. Tedy jestli je funkční jen když máme tzv. hezké počasí – máme funkční nezávislou justici a vlastně poslaneckou imunitu tolik nepotřebujeme, protože politici mohou vykonávat svou činnost nedotčeně i tak –, nebo jestli jde stále o funkční nástroj i ve světě, kdy je nutné o demokracii a její zachování bojovat. Pro mě ale i přes spoustu relevantních argumentů, převažuje názor, že poslanecká imunita smysl stále má,” sdělil ústavní právník.

Senát vyšel ze srovnání lépe

Poslanecká sněmovna od roku 1993, kdy vznikla přetransformováním z České národní rady, nevydala 18 osob včetně Okamury a Babiše začátkem března – kompletní výčet dle ČTK níže. „Mnohem skromnější je v tomto směru Senát,“ doplnila v úterý na semináři ve sněmovně Jindřiška Syllová z Parlamentního institutu. Doktorka zmínila mimo jiné případ senátorky Liany Janáčkové, kterou zákonodárci horní komory odmítli vydat. Někdejší členka ODS a později Svobodných čelila v roce 2008 hrozbě stíhání za výroky na adresu části ostravských Romů, které sdělila v roce 2006. Senát měl dlouho nepsané pravidlo, že pokud kauza nesouvisí s výkonem mandátu a jde o běžný trestný čin, pak má být senátor spíše vydán, aby věc mohl rozhodnout soud. Senátorů je také logicky počtem méně.

Ani tak ovšem nevydání Janáčkové není ojedinělou záležitostí. Od vzniku Senátu v prosinci 1996 do současnosti bylo požádáno o vydání 14 senátorů k trestnímu stíhání, vyhověno bylo u 7 z nich. Z historického hlediska prokázala imunita dle Syllové svou důležitost v historických zlomech. „Když se něco láme, tak ti političtí odpůrci jsou svým způsobem šikanováni a imunitu potřebují. Například v roce 1789 ve Francii či v roce 1918 u nás,“ uvedla. „Šikanózní aktivity různých orgánů za první republiky byly nesrovnatelně bohatší než teď. Existovala spousta slovních trestných činů,“ doplnila Syllová s dovětkem, že je počet vydaných potřeba poměřovat tím, kolik z nich nakonec taky bylo odstíháno.

Přehled zákonodárců, jejichž vydání ke stíhání sněmovna historicky odmítla, dle ČTK:

28. ledna 1993 - Sněmovna při prvním hlasování o imunitě nevydala Čestmíra Hofhanzla (ODA) k trestnímu stíhání pro pomluvu, které se údajně dopustil v roce 1990.

3. listopadu 1994 - Sněmovna neudělila souhlas s trestním stíháním poslance Bohuslava Kuby (SPR-RSČ). V lednu 1993 podle policie fyzicky napadl člena justiční stráže v Třebíči. Sněmovna nevydala ani Miloše Skočovského (ČMUS), podezřelého z porušování závazných pravidel hospodářského styku a z porušování povinnosti při správě cizího majetku.

27. února 1997 - Poslanecká sněmovna rozhodla, že neumožní trestní stíhání poslanců Jan Vika a Pavla Maixnera (oba SPR-RSČ). Vik byl viněn z šíření poplašné zprávy v souvislosti s tiskem a rozšiřováním letáků s názvem Informace spolkové vlády pro vedení sudetoněmeckého landsmanschaftu. Maixner byl vyšetřován kvůli střetu s královéhradeckým primátorem Martinem Dvořákem (ODA), jenž se snažil zabránit trojici republikánů ve vylepování volebních plakátů SPR-RSČ na místech, která k tomu nebyla určena.

19. května 1998 - Poslanci nevydali k trestnímu stíhání Jana Stráského (Unie svobody). Vyšetřovatelé o jeho vydání požádali kvůli podezření, že zneužil pravomoc veřejného činitele.

20. května 1998 - Sněmovna odmítla zbavit imunity Ivana Kočárníka (ODS), kterého policisté chtěli stíhat za to, že v roce 1995 podepsal státní záruky na krytí finančních ztrát České spořitelny ve výši 4,1 miliardy korun, aniž to projednala vláda.

12. července 2000 - Sněmovna nezbavila imunity poslankyni KDU-ČSL Ludmilu Müllerovou, kterou vyšetřovatel podezíral z krácení daně. Poslanci nezbavili imunity ani bývalého ministra bez portfeje Jaroslava Baštu (ČSSD, nyní SOCDEM), který čelil podezření, že jako člen vlády zneužíval pravomoci v souvislosti se získáváním informací o privatizaci některých podniků.

25. března 2011 - Poslanci nevydali Stanislava Humla (VV) k trestnímu stíhání, ač o to v projevu ve sněmovně sám požádal. Policie Humla podezřívala ze zmanipulování posudku nehody. Poslanec tvrdil, že se ničeho nedopustil a poukazuje na údajně nestandardní postup policie. Chtěl, aby ho soud očistil.

10. června 2014 - Sněmovna nevydala poslankyni Zuzanu Kailovou (ČSSD). Policie ji chtěla obvinit v souvislosti s jejím působením ve funkci ústecké radní kvůli projektu vítání občánků. Zakázka za více než pět milionů korun podle vyšetřovatelů odporovala požadavku na hospodárnost a byla zbytečná.

24. ledna 2018 - Sněmovna nevydala poslance ODS a bývalého pražského primátora Bohuslava Svobodu, který se nebude muset zodpovídat před odvolacím soudem v případu městské karty opencard. V předchozím volebním období sněmovna Svobodu vydala. V roce 2016 ho soud nepravomocně odsoudil k podmíněnému trestu 2,5 roku. Proti verdiktu se odvolal. Poslanci o Svobodově vydání znovu rozhodovali březnu březnu 2022, kdy stíhání umožnili. V červnu téhož roku jej soud pravomocně zprostil viny.

- Poslanci odmítli vydat i Pavla Růžičku (ANO), kterého obžaloba spolu s dalšími zastupiteli Postoloprt na Lounsku vinila z údajně nevýhodného prodeje obecního domu. V červnu 2019 státní zastupitelství obžalobu na Růžičku stáhlo. Předloni od státu vysoudil odškodné 276.000 korun za to, že kvůli svému trestnímu stíhání v kauze Postoloprt odstoupil z kandidátky pro krajské volby v roce 2016.

31. října 2018 - Sněmovna nevydala ke stíhání poslance KSČM Zdeňka Ondráčka kvůli jeho výrokům vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalu Horáčkovi. Horáček na poslance následně podal žalobu u civilního soudu, který v prosinci 2020 rozhodl, že se má omluvit.

13. března 2018 - Sněmovna odmítla vydat poslance SPD Miloslava Roznera ke stíhání kvůli jeho výrokům o romském táboře v Letech u Písku. Policie požádala sněmovnu o jeho vydání v prosinci 2017. Rozner při kritice rozhodnutí bývalé vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL o odkupu vepřína u pietního místa v Letech použil spojení "neexistující pseudokoncentrák". Stíhaní pokračovalo poté, co Roznerovi skončil poslanecký mandát, v prosinci 2022 mu pražský městský soud vyměřil půlroční podmíněný trest s odkladem na rok.

27. května 2020 - Sněmovna k trestnímu stíhání nevydala poslankyni SPD Karlu Maříkovou za její výroky o migrantech, které v minulosti napsala na sociální síti. Maříková v lednu 2019 na svém profilu na facebooku přirovnala migranty k invazivním druhům rostlin a zvířat, jimž by měl být zakázán vstup do Evropské unie. Jejími výroky se později začala zabývat policie pro podezření z přečinu podněcování k nenávisti a hanobení národa, rasy nebo etnika. V roce 2022 policie výroky přestala šetřit.

5. března 2026 - Poslanci dnes nevydala k trestnímu stíhání premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše ani předsedu sněmovny a šéfa hnutí SPD Tomia Okamuru. Nyní tak nebude pokračovat soudní řízení s Babišem v dotačním případu Čapí hnízdo, v případě Okamury se žádost o vydání týkala trestního stíhání v kauze předloňských volebních plakátů jeho hnutí.