Pavel po jednání s Babišem: Ke shodě nedošlo. Žalobu zatím nechystám

K dohodě mezi prezidentem a premiérem ohledně zastoupení ČR na červencovém summitu NATO v Ankaře nedošlo. Po ranním jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) na Hradě to novinářům oznámil prezident Petr Pavel. Vláda o delegaci bude jednat ještě v červnu, dodal Pavel s tím, že na svojí účasti trvá. Kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, kterou včera prezident zmínil, zatím podat nehodlá. Považuje ji za krajní možnost.

Andrej Babiš dříve uvedl, že na summit pojede vládní delegace. Neumí si představit, co by tam dělal současně i prezident Pavel, který má nicméně v úmyslu delegaci vést. Petr Pavel dnes potvrdil, že na svojí účasti na summitu NATO trvá. Jde mu zejména o první neformální část, večeři hlav států a debaty o evropské a globální bezpečnosti. Další oficiální části by se pak podle Pavla mohl zúčastnit premiér Babiš s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) a ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). „V tom vidím ústupek vládě. Není to vlamování se do zavřených dveří. Takové byly dosavadní ústavní zvyklosti,“ domnívá se Pavel. Andrej Babiš se brífinku na Hradě nezúčastnil.

Kompetenční žaloba není podle Petra Pavla nástrojem, který by chtěl využívat. Rozhodne se o tom ale až v červnu, kdy vláda definitivně určí složení delegace. „Pokud by rozhodla tak, že to bude znamenat vyřazení prezidenta z plnění jeho ústavních povinností, pak mi asi nezbyde nic jiného než podání ústavní žaloby zvážit. Musím chránit to, aby prezident mohl vykonávat kompetence dané ústavou,“ podotkl Pavel.

Poslechněte si mé vyjádření po schůzce s Andrejem Babišem k účasti na summitu NATO. pic.twitter.com/AYDwULAvSW

— Petr Pavel (@prezidentpavel) May 8, 2026

Babiš: O složení delegace se rozhodne až v červnu

Premiér Andrej Babiš okomentoval schůzku s prezidentem až později po setkání s belgickým premiérem Bartem De Weverem. Je dál přesvědčen o tom, že výdaje na obranu by měl na červencovém summitu NATO obhajovat kabinet. Vláda ale o složení delegace na jednání Severoatlantické aliance v Turecku bude rozhodovat až na konci června. "My jsme ve funkci pět měsíců a nedaří se nám naplnit ta dvě procenta na obranu, ani předchozí vláda to nenaplnila. Proto si myslíme, že my máme obhajovat tu pozici. Ale teď to není na stole, vláda bude rozhodovat až koncem června," řekl Babiš.

K případné kompetenční žalobě, kterou zmínil prezident, se Babiš nevyjádřil. "Mrzí mě, že se tady udržuje nějaký konflikt," podotkl pouze ke sporu s prezidentem.

Spor o to, zda by měla mít hlava státu možnost účastnit se setkání Severoatlantické aliance v Turecku, hýbe v posledních týdnech českou politickou scénou. Zatímco okolí Hradu hrozí Strakově akademii kompetenční žalobou, protože podle jejich názoru je právem vrchního velitele ozbrojených sil státu se schůzky účastnit, zejména koaliční partner hnutí ANO, Motoristé sobě, zastávají vůči Pavlovi neoblomný postoj. Pavel přitom hledá různé způsoby, jak si místo na summitu zajistit: například se příští týden zúčastní setkání východního křídla aliance, které mu má předcházet.

Premiér předpokládá, že na summit pojede vládní delegace. Neumí si podle svých slov představit, co by tam dělal současně i prezident Petr Pavel, který má nicméně v úmyslu delegaci vést. Babiš se již v polovině dubna vyjádřil v tom smyslu, že nejdůležitější pro zodpovězení otázky kdo pojede a kdo ne, bude schůzka ministrů zahraničí zemí NATO s generálním tajemníkem aliance Markem Ruttem.

Ten 16. dubna dokonce navštívil Prahu osobně, k pokračujícímu sporu o to, kdo bude Česko v létě reprezentovat na aliančním summitu, se Rutte ani Babiš na tiskové konferenci nevyjádřili. Nicméně podle informací z veřejných zdrojů, které se anonymně odvolávaly na lidi obeznámené s obsahem schůzky, je Rutte připraven akceptovat rozhodnutí kabinetu Pavla nevyslat, byť třeba generální tajemník s českým prezidentem v lecčem souhlasí. Upřednostňuje ovšem dodržení závazku vynakládat na obranu alespoň 2 procenta HDP, o čemž může rozhodnout pouze kabinet.

Babišův kabinet výdaje na obranu oproti původnímu návrhu Fialovy vlády, který byl ovšem dle nové vlády nereálný a nepravdivý, seškrtal. Premiér opakovaně tvrdil, že Česko závazku dostojí, případně vysvětlí Spojeným státům americkým, největšímu spojenci v rámci aliance, tedy konkrétně prezidentovi Donaldu Trumpovi, že peníze potřebujeme jinde. Poté, co NATO zveřejnilo předběžný odhad plnění závazku v letošním roce, se ovšem ukázalo, že Česko by dosáhlo jen na 1,78 procenta HDP. Americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick již dříve uvedl, že takový vývoj by znamenal, že Česko může skončit na chvostu států NATO – tedy mezi těmi s nejnižšími výdaji na obranu vzhledem k HDP.

Babiš již tehdy ujišťoval tajemníka NATO, že Česko udělá vše, co je v jeho silách, aby závazek splnilo. Nicméně premiér znatelně přitvrdil po návštěvě summitu Evropského politického společenství (EPC) v arménském Jerevanu začátkem tohoto týdne. Zde opět jednal s Ruttem. „My tomu samozřejmě podřídíme všechno, protože je to taková výzva. Vždy, když mě někdo k něčemu vyzývá, tak jdu po tom,“ prohlásil předseda české vlády, přičemž do funkce zmocněnce pro plnění závazků vůči NATO byl jmenován Jakub Landovský, bývalý velvyslanec ČR při Severoatlantické alianci. Velký vliv na premiérovo rozhodnutí měl mít, kromě tlaku spojenců, i fakt, že podle zveřejněných čísel plnění závazků nesplnil 2 procenta HDP v uplynulých letech ani Fiala, byť předchozí kabinet tvrdil, že se to loni povedlo, a to sice poprvé od roku 2014, kdy se na summitu ve Walesu alianční státy zavázaly směřovat k výdajům na obranu ve výši alespoň dvou procent HDP k roku 2025. V roce 2024 jsme se podle Fialy a tehdejší ministryně obrany Jany Černochové (ODS) hodně přiblížili. Nová čísla ovšem ukazují, že neplníme – na vině je především změna metodiky započítávání.

Pokud ovšem nyní situace stojí takto, tak jsou názory Pavla a Babiše na plnění závazků totožné – oba chtějí plnit, na což poukazuje prezident. Do hry okolo summitu ovšem vstupují další motivace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) označil záměr prezidenta Petra Pavla letět na summit Severoatlantické aliance v Ankaře za součást jeho kampaně za znovuzvolení, a to i přesto, že v minulosti Česko na summitech NATO zpravidla hlava státu zastupovala. „Zaráží mě umanutost (prezidenta) za každou cenu se tam dostat,“ řekl minulý týden pro CNN Prima News Macinka. „Summit NATO je vrcholný politický summit hlav států a vlád, ne setkání lampasáků v záloze,“ doplnil vicepremiér kabinetu, který dle Babiše stále nerozdýchal nejmenování Filipa Turka, čestného prezidenta Motoristů sobě a jejich volebního lídra, ministrem. Macinka ovšem odmítá, že by mělo jít o pomstu.

„Potom, co prezident deklaroval vůči Trumpovi, tak já bych tam nejel na jeho místě,“ míní také Babiš, čímž narážel na slova Pavla z období kampaně před americkými volbami, kdy stranil Trumpově demokratické vyzyvatelce Kamale Harrisové a Trumpa označil za „odpudivou lidskou bytost“. Nedávno také Pavel sdělil, že Trump podle jeho názoru udělal pro rozklad NATO víc než ruský prezident Vladimir Putin.

Ústavní expert: Prezident nemůže rozhodnout samostatně

V poslední době se opět skloňuje pojem kompetenční žaloba. Nikoliv ovšem v souvislosti s nejmenováním Turka, jako tomu bylo loni na podzim, ale právě s Ankarou. Prezidentův poradce Tomáš Lebeda prý hlavě státu doporučí podání stížnosti, pokud bude vláda bránit prezidentovi v cestě na červencový summit. Lebeda uvedl, že podle ústavy prezident zastupuje zemi navenek a žádná vláda ani žádný jiný ústavní orgán mu nemůže tuto pravomoc odepřít.

Podle ústavního právníka Aleše Gerlocha je však celý spor do značné míry zbytečný a problematický už ze samotného ústavního hlediska. Připomněl, že pravomoci prezidenta při zastupování státu navenek spadají pod článek 63 Ústavy, který u těchto kroků vyžaduje kontrasignaci předsedy vlády nebo jím pověřeného člena kabinetu. Jinou kategorií jsou pak podle odborníka oprávnění podle článku 64 – například účast na jednání vlády či parlamentu, kde prezident žádné omezení nemá. Stejně tak hlavu státu nikdo nemůže limitovat při návštěvách krajů či jednáních s činiteli, z Česka i jiných zemí. „Tady ale nejde o nějakou přátelskou návštěvu v jiném státě,“ poznamenal Gerloch s tím, že summit NATO představuje oficiální jednání, na němž by prezident vystupoval jménem České republiky. „A tady leží ten zakopaný pes. Oprávnění zastupovat Českou republiku navenek není v režimu článku 64, ale právě v článku 63,“ dodal ústavní expert.

„I kdyby Ústavní soud řekl, že prezident republiky má pravomoc rozhodnout, kam pojede do zahraničí, tak to nemůže rozhodnout samostatně, ale potřebuje souhlas předsedy vlády,“ sdělil Echu Gerloch. Podle něj se tak nevede spor o samotnou existenci prezidentovy pravomoci reprezentovat stát, ale spíše o způsob jejího výkonu. „Prezident sice tvrdí, že on tam bude tlumočit názory vlády. Důsledkem toho by ale bylo, že mu vláda přesně napíše, co tam má říkat. A on by to tam musel přečíst,“ doplnil právník. Podle Gerlocha by proto celá věc měla být řešena především politickou dohodou, nikoliv soudně. Ústavní soud by podle něj jen obtížně mohl rozhodovat o tom, kdo konkrétně má jet na alianční summit nebo jak má vypadat česká delegace. Připomněl, že podle mezinárodního práva mohou skutečně stát navenek zastupovat tři persony: hlava státu, premiér či ministr zahraničí. „Není vyloučeno, aby tam jeli všichni tři. To je ale právě věcí politického řešení,“ dodal Gerloch.

Na minisummit i na východní křídlo

Ve středu příští týden se Pavel v Bukurešti zúčastní summitu Bukurešťské devítky (B9), který sdružuje členské státy NATO na východním křídle aliance. Vznik formátu iniciovalo Rumunsko a Polsko v reakci na zhoršení bezpečnostní situace na Ukrajině po roce 2014. Cílem letošního setkání je podle prezidentské kanceláře především koordinace pozic a zájmů před aliančním summitem v Ankaře. Do Bukurešti přijedou kromě členů B9 i zástupci severských států, pozvání obdržel také generální tajemník Rutte a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.