Nový český katetr slibuje revoluci pro pacienty. Může i ušetřit miliardy, říká Svatopluk Němeček

Katetrizace patří k zákrokům, které budí v řadě pacientů značné obavy. Zavádění močového katetru totiž bývá spojeno s nepříjemnými pocity, bolestí i rizikem infekcí. To by se však mohlo do budoucna výrazně změnit a hlavní roli má hrát nový český patent. Česká společnost Riocath totiž přišla s technologií, která si klade za cíl negativní dopady prakticky odstranit. O tom, jak nový typ katetru funguje, jaké jsou jeho možné přínosy pro pacienty i zdravotnický systém a v jaké fázi vývoje se projekt nachází, jsme hovořili s bývalým ministrem zdravotnictví MUDr. Svatoplukem Němečkem, který se stal i předsedou investiční rady společnosti Riocath.

Rozhodl jste se stát tváří projektu nového českého vynálezu. Co vás přivedlo ke spolupráci se společností Riocath?

Zaujala mě především ona převratná myšlenka dvouplášťového katetru. Vnější vrstva se do tělní dutiny velmi šetrně „vybaluje“, zatímco vnitřní po ní lehce prokluzuje. Sliznice je tak maximálně chráněna a nedochází k jejímu mechanickému poškození, které je u běžných katetrů bohužel častým problémem. Pádným argumentem pro mě bylo také to, že spoludržitelem patentu je světoznámý Ústav organické chemie a biochemie AV ČR.

V čem se liší nyní běžně používaná praxe?

Současná praxe využívá trubičku, která se po lubrikaci zavádí do močové trubice. Tento postup může způsobovat drobná mikrotraumata, zvyšovat riziko infekce a je pro pacienta často bolestivý. Riocath tyto negativní aspekty eliminuje. Způsob zavedení, který lze přirovnat k obracení rukávu naruby, zajišťuje, že se materiál do těla postupně rozbaluje bez tření. Do organismu navíc vstupuje pouze sterilní část, čímž se minimalizuje riziko kontaminace. Výsledkem je nejen absence bolesti a pálení, ale především výrazně vyšší bezpečí pacienta.

Infekce spojené s pobytem ve zdravotnickém zařízení patří mezi dlouhodobé problémy zdravotnictví. Jak velký problém je to ve spojení právě s katetrizací?

Statistiky jsou alarmující – přibližně u 30 % katetrizací dochází k infekci. U oslabených pacientů mohou následky gradovat až k sepsi, což má fatální dopad na zdraví i na rozpočet. Riocath dokáže toto riziko oproti standardním metodám drasticky snížit. Tím eliminujeme nejen nákladnou antibiotickou léčbu, ale i nutnost prodloužené hospitalizace. Řeč je o úsporách, které se v globálním měřítku pohybují ve stovkách milionů až miliardách korun ročně.

Nový katetr se už v praxi testuje v nemocnicích, jaké s ním mají zatím zkušenosti?

Princip je odlišný od klasiky, což je jeho největší výhodou, ale zpočátku vyžaduje určitý cvik. Kolegové, kteří si práci s vybalovacím katetrem osvojili, jsou nadšení – oceňují zejména jeho šetrnost. Projekt má mezi lékaři i sestrami silnou podporu, protože vidí, že měníme zažité standardy k lepšímu.

Mluvíte o značných finančních úsporách v hodnotě miliard, v čem je má tento projekt především přinést?

Ve zdravotnictví máme tendenci dívat se pouze na cenu za kus, nikoliv na celkové náklady léčby. Inovativní technologie je zpočátku dražší než masově vyráběné staré modely. S nárůstem produkce se ale cenový rozdíl bude dále stírat. Podstatné však je, že cena katetru je zanedbatelná ve srovnání s náklady na léčbu následných komplikací. Pokud díky naší technologii zabráníme jediné infekci, systém nejen šetří peníze, ale především chrání život pacienta.

Jaké finanční dopady mají komplikace spojené s infekcí močových cest?

Rozpětí nákladů je poměrně široké, záleží na typu nemocnice, specializaci oddělení i druhu péče. Obecně se tyto částky pohybují od několika tisíc až po desítky tisíc korun za jeden den hospitalizace. K tomu připočtěte cenu léků, další vyšetření a spotřebního materiálu.

Čtěte také: Jíte bio, nebo nebio?

Základ vysokých úspor má tedy spočívat především v ušetření nákladů za případné komplikace konkrétních pacientů.

Ano, přesně tak. A navíc nejde jen o ekonomiku, ale především o obrovské zlepšení komfortu a snížení utrpení pro pacienta. Nemluvě o záchraně životů v případech, kdy infekce vede k sepsi.

Netajíte se s ambicemi dostat projekt na světové trhy. V jaké fázi vývoje se dnes nachází?

Máme za sebou 15 let vývoje a disponujeme hotovým portfoliem chráněným patenty do roku 2037 na klíčových trzích (USA, Kanada, Japonsko, EU). Neřešíme už otázku, „zda to funguje“, ale jak efektivně proniknout na globální trh. To je pro investora zásadní snížení rizikového profilu.

Připraveni jsme na to i z hlediska výroby. Už dnes disponujeme automatizovanou výrobní linkou a intenzivně testujeme robotizované kapacity. Firma nepřemýšlí jako výzkumný ústav, ale jako moderní průmyslový hráč. Schopnost škálovat výrobu při zachování vysoké kvality je přesně tím parametrem, který nás odlišuje od konkurence.

Máme také silné odborné zázemí, včetně osobností, jako je Zdeněk Hostomský, který do firmy přináší mezinárodní zkušenosti z farmacie. Tato vědecká integrita spolu s mou zkušeností z řízení zdravotního systému vytváří stabilní pilíř, který minimalizuje riziko, že inovace skončí v šuplíku.

Jaké možnosti dalšího rozvoje společnosti zvažujete?

Máme tři cesty: budování silné vlastní značky na evropském trhu, licenční model pro globální korporace, nebo strategickou akvizici. Ve všech případech je podstatné, že uchováváme české duševní vlastnictví s globálním dopadem. A to je pro českou ekonomiku přesně ten typ přidané hodnoty, který potřebujeme.

Právě proto je mi přístup společnosti Riocath tolik sympatický. Pokud se chceme posunout od role levné montovny k ekonomice založené na inovacích a duševním vlastnictví, musíme podporovat právě takové projekty. To však znamená financovat náročný vývoj a neprodávat inovativní startupy hned na začátku velkým zahraničním firmám. A přesně o to se společnost Riocath snaží. Chceme dovést patent až k masové výrobě a využití tak, aby zůstal v českých rukou.

Jak daleko má zatím tato technologie k běžnému nasazení v nemocnicích v Česku?

Cesta od vývoje převratné zdravotnické technologie k jejímu běžnému využití je vždy dlouhá a finančně náročná. Riocath už ale urazil velký kus této cesty. Je ve fázi sériové výroby a testování na řadě pracovišť. Dalším krokem je zavedení do běžné klinické praxe a širší rozšíření ve zdravotnických zařízeních. To samozřejmě ještě vyžaduje čas i velké úsilí, ale jsem optimista. Jsem přesvědčen, že budoucnost katetrizace spočívá v takto šetrných a bezpečných řešeních.