Havlíček: Vláda vykoupí minoritáře ČEZu, válka v Íránu to nezmění

Vláda Andreje Babiše (ANO) i v současné ekonomické a energetické situaci způsobené válkou v Íránu avizuje vykoupení minoritních akcionářů společnosti ČEZ. Na dotaz deníku Echo24 to ve středu řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dodal, že v současné energetické situaci, která nevypadá, že by se měla změnit, hodnota aktiv poroste.

Vládní slib týkající se výkupu minoritních akcionářů ČEZu, který je zanesen i v programovém prohlášení vlády, podle Havlíčka platí i v současné situaci, kdy se čeká, jak silně válka v Íránu zasáhne evropskou, respektive českou ekonomiku. „Evropská energetická politika se za posledních několik let zásadně změnila. Už to není ten tržní přístup, kde vybuduji zdroj a buď mi funguje, nebo nefunguje, tak ho zavřu, nebo ho nechám fungovat. Země nyní neinvestují do energetických zdrojů, ale do energetické bezpečnosti, tedy že si předkupují zdroje. Dneska vám nikdo nevybuduje jádro, malý modulární reaktor ani plyn, aniž by byl zakontrahován. Tedy chtějí po státu nějakou výrobní cenu, určitou míru garance,“ reagoval Havlíček na dotaz Echa.

„Já se ptám, proč by stát neměl mít stoprocentní kontrolu, když platí celou výrobu, zejména nové zdroje. A ještě dává garanci na to, že vykoupí elektřinu. Kde je riziko minoritních akcionářů? Není žádné, nebo ano, ale zmenšuje se každým měsícem. Stát na sebe přijímá rizika, je tím, kdo všechno platí a investuje do energetické bezpečnosti. To je samozřejmě jeho posláním, zatímco posláním minoritních akcionářů je vydělávat peníze na akciích,“ uvedl Havlíček s tím, že je prakticky nemožné se shodnout na stejné koncepci budování jaderných zdrojů, protože minoritáři takové investice podle něj nechtějí.

Stát si podle něj navíc kupuje aktiva, jejichž hodnota, pokud bude energetická situace stejná, jako je nyní, se bude spíše zvyšovat. Zatím to podle Havlíčka nevypadá na to, že by se energetická situace měnila. „Když se podívám na hodnotu peněz a na hodnotu akcií, tak je to pro stát v každém případě výhodná investice. Jakou formou se to udělá, to je věc druhá, to nyní řešíme. Splníme, co jsme slíbili. Jde o racionální reflexi na to, jaká je situace na energetickém trhu,“ dodal Havlíček.

V tuto chvíli se lze jen dohadovat, jaké budou dopady války na českou ekonomiku, respektive na státní rozpočet. „V optimistickém případě, pokud by ceny energií zůstaly vysoké jen pár týdnů, dosáhl by dopad do HDP orientačně 0,1 až 0,3 procentního bodu. V nepříznivém scénáři, kdyby zůstaly ceny vysoké několik měsíců, by se negativní dopad zvýšil na 0,5 až 1,0 procentní bod. Negativní dopad by se projevil přes nižší kupní síly domácností, vyšší náklady firem a nepřímo přes negativní dopady na naše hlavní obchodní partnery a jejich poptávky po českém exportu,“ řekl pro Echo24 například ve druhé polovině března hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Vláda letos počítá se schodkem 310 miliard korun, negativní dopady konfliktu na Blízkém východě ale podle hlavního ekonoma Patria Finance Dominika Rusinka zvyšují riziko překročení plánovaného deficitu. „A to navzdory tomu, že státní rozpočet aktuálně z energetického šoku profituje – z titulu dražších pohonných hmot rostou příjmy ze spotřební daně a DPH. Pokud by měly ceny pohonných hmot vydržet na současných úrovních, pak do konce roku odhadujeme dodatečný příjem pro státní kasu v řádu vyšších jednotek miliard korun,“ uvedl Rusinko.

„V důsledku íránského šoku ale hrozí zpomalení růstu české ekonomiky – a společně s tím i slabší dynamika příjmů státního rozpočtu. Ministerstvo financí v lednové predikci odhadlo letošní růst ekonomiky na úrovni 2,4 % To nám nyní přijde jako příliš ambiciózní – náš revidovaný odhad počítá s růstem reálného HDP o 2,1 %, přičemž rizika jsou vychýlena ve směru ještě pomalejšího růstu v závislosti na rozsahu a délce trvání konfliktu,“ dodal Rusinko s tím, že na stole je navíc i otázka možných kompenzací vysokých cen energií pro spotřebitele a firmy.

Z pohledu vlády je podle něj zároveň nepříjemné sledovat razantní růst úrokových sazeb u státních dluhopisů. „Od začátku konfliktu vzrostl výnos desetiletého státního dluhopisu o zhruba 0,5procentního bodu na 4,9 %. To prodražuje financování státního dluhu, jehož obsluha by už tak měla letos zatížit státní rozpočet částkou přesahující 100 miliard korun,“ dodal Rusinko.

Havlíček už avizoval, že by stát minoritáře nevykupoval za peníze ze státního rozpočtu, ale ČEZ by financoval výkup ze svých prostředků. Uvedl, že je možné následně na burzu umístit obchodní a distribuční část ČEZu, čímž by se získaly zdroje, za které je pak možné koupit zbývající podíl výrobní části, která je zásadní pro energetickou bezpečnost.