Schillerová chce přimět města a obce, aby daly peníze do ČNB, řeší pro ně atraktivní úročení

Samosprávy mají na svých účtech stovky miliard korun a prognóza ministerstva financí je taková, že, nezmění-li se nic, budou mít na účtech do deseti let dokonce bilion. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) by ráda tyto prostředky využila efektivněji, nicméně dodává, že změna rozpočtového určení daní není na stole. Místo toho by chtěla obce, města či kraje přimět přesunout své peníze na účty České národní banky, což by podle MF přineslo řadu výhod. O možnostech už jednala s guvernérem České národní banky Alešem Michlem.

Ke konci roku 2025 činily celkové zůstatky územních samosprávných celků (včetně jimi zřízených příspěvkových organizací a dobrovolných svazků obcí) v ČNB cca 50 miliard. Celkově obce (včetně příspěvkových organizací) disponovaly ke konci roku 2025 úsporami ve výši 433 miliard a kraje úsporami ve výši 104,4 miliard. K 31. prosinci 2025 vykázalo hlavní město Praha (bez příspěvkových organizací) stav na bankovních účtech ve výši 169,7 miliard, stav na účtech jejích příspěvkových organizací činil 13,1 miliard, celkem tedy 182,8 miliard.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) opakovaně uvádí, že s tímto stavem není spokojená a chce ho řešit. Sáhnout na peníze samospráv v rozpočtovém určení daní je podle ní těžko politicky průchodné. „Dají se hledat další cesty a formy řešení,“ uvedla Schillerová v první polovině února na dotaz Echa.

„Chceme hledat formy, aby se třeba takové samosprávy více podílely na některých investicích. Věřte, že mě to trápí. Vím, že se to netýká všech, jsou samozřejmě malé obce a malá města, které takové přebytky nemají. Ale určitě se nad tím zamýšlím a přijdu s nějakými návrhy. Nebude to ale změna RUD, která by znamenala, že jim na ty peníze sáhneme,“ dodala Schillerová s tím, že chce motivovat samosprávy, aby například ukládaly své peníze na účty ČNB.

Pro samosprávy je podle MF výhodou vést peněžní prostředky na účtech podřízených státní pokladně vedené v ČNB ve srovnání s účty vedenými v komerčních bankách především bezpečnost, kdy není chráněna pouze částka ve výši pojištění vkladů (tzn. 100 000 eur), ale celý zůstatek. „Zároveň mohou samosprávy využít za účelem lepšího zhodnocení peněžních prostředků termínovaných vkladů. Ponechání prostředků na účtech podřízených státní pokladně vede k navýšení disponibilních peněžních prostředků státní pokladny, která je efektivněji řízena podle aktuálních potřeb státu a současně i lépe zhodnocována investováním v rámci řízení likvidity státní pokladny. Zároveň dochází k dalšímu posílení pozice České republiky na finančním trhu, což umožňuje další zefektivnění řízení výpůjčních operací státu a snížení úrokových výdajů státního rozpočtu,“ řekl pro Echo24 mluvčí MF Filip Běhal.

Ministryně Schillerová už o této věci podle Běhala jednala s guvernérem Alešem Michlem minulý týden. „Další jednání na pracovní úrovní budou následovat. MF hledá především cestu pozitivní motivace pro samosprávy k ukládání úspor v ČNB v podobě nastavení atraktivního úročení, zvýšení uživatelské přívětivosti systému Státní pokladny apod. Konkrétní řešení zatím není definitivně domluveno, MF jej bude prezentovat, až bude mít konkrétní konečnou podobu,“ řekl Běhal.

Důležitým ukazatelem pro posouzení finanční situace obce a možností financování se zapojením cizích zdrojů je provozní saldo. To vyjadřuje peněžní prostředky, které mohou být z běžných příjmů, po úhradě běžných výdajů, využity na investice, splácení dluhů atd. Provozní saldo zahrnuje daňové příjmy, nedaňové příjmy a neinvestiční transfery po odečtení běžných výdajů. Vždy je třeba individuálně posoudit, jestli výše provozního salda a další ekonomické aspekty umožňují splácet jistinu úvěru vč. úroků, a to bez významnějšího omezení činnosti obce.

K konci loňského roku činilo u Prahy provozní saldo očištěné o splátky půjčených prostředků 48,3 miliard. Jeho průměrná hodnota za posledních 5 let činí 39,7 miliard. Praha dlouhodobě schvaluje svůj rozpočet se schodkem. Dosažené výsledky hospodaření jsou však obvykle naopak ve výrazném přebytku. Pro rok 2025 byl schválen rozpočet se schodkem 7,2 miliard, ale skutečnost se lišila o 31,4 miliard, tj. přebytek činil 24,2 miliard. Za posledních 5 let činil průměrný přebytek 21,6 miliard. V případě realizace investic není Praha vůbec závislá na přijatých investičních transferech. S ohledem na vysoké vlastní příjmy je město schopné financovat své investice z vlastních zdrojů. Přesto Praha podle resortu nerealizuje v dostatečné míře investiční projekty.

Praha svůj investiční potenciál od roku 2014 ani jednou plně nevyužila, což vedlo ke každoročnímu významnému nárůstu úspor. V roce 2025 Praha nevyužila svůj investiční potenciál ve výši 22,9 miliard. Za posledních 5 let se jednalo dokonce o nevyužitých 92,6 miliard. Při nevyužívání investičního potenciálu města dochází podle MF ke snižování reálné hodnoty úspor a následnému prodražování stavebních prací.