V nedělních debatách se budou střídat moderátoři. Máme připravené nové pořady, říká ředitel ČT Hynek Chudárek

Česká televize (ČT) plánuje již od příštího měsíce nový publicistický pořad Rozpleteno, který se bude zaměřovat na přibližování složitých kauz. V nedělním diskusním pořadu se po konci Václava Moravce budou do léta střídat zkušení moderátoři, novým formátem bude pořad nahrazen pravděpodobně od srpna. V obsáhlém rozhovoru pro Echo, prvním po konci Otázek, to řekl generální ředitel ČT Hynek Chudárek.

Jak jste byl spokojen s Debatou ČT, která proběhla v neděli jakožto náhrada za Otázky Václava Moravce? Půjde o dočasný formát, nebo bude pokračovat i nadále? A co je možná nejdůležitější: Bude nedělní poledne i nadále vyhrazeno politické diskusi?

Určitě bude. Vysílací čas, který máme vyhrazený na politickou debatu sdíleně na programu ČT1 a ČT24, je nejprestižnějším umístěním diskuse v mediálním éteru. Otázky Václava Moravce vždy běžely jen do prázdnin, následně byla pauza a po prázdninách pokračovaly. A vzhledem k této nastalé situaci, která je pro nás naprosto nekomfortní a která byla ze strany Václava Moravce mimořádně nekolegiální, jsme postaveni před novou věc. Takže uprázdněné vysílací okno zatím naplníme dočasně a s úplně novým formátem přijdeme až od druhého pololetí. Rádi bychom s novým pořadem startovali už třeba v polovině srpna, ale vývoj zkrátka nějaký čas zabere. Především budeme muset vybrat moderátora této diskuse, to je alfa a omega. Dále vytvořit studio, grafiku a celkově nastavit podobu pořadu. Kdo někdy dělal v televizi, ví, že to zabere hodně času. Ale jednoznačně potvrzuji, že politická diskuse a hlavně její čas bude zachován.

Formátem tedy bude diskuse několika politických aktérů, jako tomu bylo v Otázkách? Protože v té nedělní Debatě ČT bylo šest hostů, což působilo trochu dojmem předvolební diskuse.

Všechny takové úvahy jsou předčasné, musíme si uvědomit, že vzniklá situace je opravdu stará jen týden. I debata minulou neděli byla jen rychlým řešením, abychom vůbec mohli tento slot naplnit. Byl to produkt, jaký jsme byli schopni v časové tísni za pár dnů vytvořit. Myslíme si ale, že v rámci možného jsme předvedli velmi dobrý výsledek, přestože jiná média to tak úplně neviděla. Ovšem my uvnitř televize, i uvnitř zpravodajství, hodnotíme proběhlou debatu kladně – především vzhledem ke krátkému času na přípravu. Od této neděle už ale budeme mít opět formát klasický, tedy jeden moderátor versus dva až čtyři hosté. Do prázdnin se nám v této debatě budou střídat naši prémioví moderátoři.

Formát Otázek Václava Moravce byl specifický i tím, že měl to jméno moderátora ve svém názvu. Tak to je něco, co už bude do budoucna, řekněme, tabu? V zájmu toho, aby moderátor nepřerostl ten pořad.

Pojmenoval jste to naprosto přesně. Nemá jít o pořad moderátora, ale veřejnoprávní televize.

Ještě než se dostaneme k odchodu Václava Moravce, který jste nakousl v první odpovědi, bych rád věděl, zda chystáte i nějaké další pořady? Ostatně ve svém projektu, se kterým jste vyhrál výběrové řízení na ředitele ČT, jste navrhoval vznik dalších diskusních i publicistických pořadů.

Samozřejmě chceme navýšit publicistiku, včetně diskusních pořadů. Jeden nový publicistický pořad máme víceméně hotový a budeme s ním startovat na kanále ČT1 už nyní v dubnu. Pořad se bude jmenovat Rozpleteno a bude se vysílat 14. dubna ve 21 hodin na kanále ČT1. Mohu zároveň prozradit, že první díly se budou týkat bitcoinové kauzy a falzifikátů obrazů, postupně budeme mít každý týden jedno téma. Nepůjde přímo o investigativu, ale o objasňování kauz z nedávné minulosti a současnosti. Chceme je přibližovat divákům, aby se v dění dokázali zorientovat. Speciálně kauza Bitcoin je tak složitá i proto, že polovina lidí si pořádně neumí představit, co to ten bitcoin je. Takže je potřeba k tomu přistoupit z jiného úhlu pohledu, nechceme, aby kauzy mizely do ztracena. Tenhle pořad vnímám jako vlajkovou loď, která vznikla v novém centru žánrové publicistiky. Vybudování toho centra jsem naplánoval ve svém kandidátském projektu.

Tak pojďme nyní na to asi nejožehavější: Je v publicistických pořadech stále garantována redakční nezávislost? Protože to byl ten důvod, který doktor Moravec uvedl, když oznamoval na konci pořadu v neděli 8. března svůj konec v ČT.

Nejenže je, ale i dřív byla garantována. My jsme se vůči tomu jeho tvrzení spolu s ředitelem divize zpravodajství Petrem Mrzenou ohradili, protože takové prohlášení Českou televizi poškozuje. A hlavně poškozuje všechny kolegy ve zpravodajství, kteří se snaží naprosto poctivě dělat svou práci. Důležité je to, že reálně se nejedná o kauzu Václava Moravce. Jádrem kauzy je systém zvaní hostů do pořadu Otázek Václava Moravce, tedy samotná dramaturgie tohoto pořadu.

Šéfredaktor redakce zpravodajství a publicistiky Michal Kubal uvedl v rozhovoru pro Deník N, že ho intenzita Moravcova řešení překvapila, že moderátor formou i obsahem svého sdělení poškodil ČT. Rozumím tedy, že s ním souhlasíte. Byl jste též překvapen? Protože ono šlo o poslední zhruba tři minuty, jinak ten díl pořadu byl zcela standardní a šéf SPD Tomio Okamura v něm čelil kritickým otázkám, které velmi pravděpodobně urychlily konec poslankyně Markéty Šichtařové (za SPD) v dolní komoře…

Byli jsme překvapeni úplně všichni, protože jsme nikdo nebyli informováni, že se něco takového stane. Ani já, ani ředitel zpravodajství, všichni kolegové byli logicky zaskočeni. Osobně to hodnotím jako velmi neprofesionální akt – takový až dětinský, který rozhodně nepatří k Václavu Moravcovi, jenž byl jindy vždy profesionálem.

Říkáte, že nešlo o osobu pana moderátora, ale o dramaturgii, zvaní či nezvaní. Pochopil jste už, proč Tomio Okamura nebyl tak dlouho hostem Otázek? Proč byl takový problém s Okamurou, když třeba předseda klubu SPD Radim Fiala, který je nositelem totožných myšlenek, byl zván poměrně pravidelně?

To je otázka na Václava Moravce nebo Tomia Okamuru, ale evidentně to bude něco mezi těmito dvěma muži. Já to nemůžu hodnotit, protože ten důvod neznám. Ale fakt, že to nebyl správný postup, jsem si mohl dříve třeba jen myslet. Jenže pak jsme si to ověřili dvěma odbornými posudky a dvěma verdikty našich profesních panelů.

Rozumím, že nemůžete vidět do hlavy těch dvou mužů, ale moderátor Moravec své myšlenky sdílel v uplynulém týdnu v několika rozhovorech. Co se dramaturgie týče, tak mluvil o tom, že na poradě kdysi někdo z jeho týmu uvedl argument, že hnutí SPD je zařazeno ministerstvem vnitra do zprávy o extremismu. Tam se hnutí poprvé objevilo za druhé pololetí roku 2020, zpráva byla publikována v únoru 2021. Poté tam bylo zařazeno ještě několikrát, hnutí se bránilo soudně, ale jediný pravomocný rozsudek zatím máme u toho prvního zařazení. A ten dopadl ve prospěch SPD. Moravec zároveň odmítá, že by to bylo osobní…

Z tohoto úhlu pohledu jsem to rozhodně neřešil. Zabýval jsem se tím, jestli předseda parlamentní strany má, nebo nemá být zván do těchto debat, a jestli je rozdílná váha zvaní předsedy parlamentní strany a vrcholného představitele, kterým je Radim Fiala. Ten tam jednoznačně byl, to všichni víme. Jak jsem řekl, ty dva posudky plus ta dvě posouzení uvedly, že předseda této parlamentní strany zván být má. Tím, že není zván, nemá divák dost informací k tomu, aby mohl posoudit, jaká ta politická strana je. V pozitivním i negativním smyslu. Na základě toho jsme jednali.

V interpretaci Václava Moravce volí někteří poslanci do rady „trojské koně“, kteří pak tlačí na generálního ředitele, aby aplikoval právě pseudovyváženost, tedy Moravcem kritizovaný „supermarket“. Není to ale naopak tak, že radní, kteří se v tomto směru angažovali, například často zmiňovaný Pavel Matocha či Lubomír Veselý, jen plnili svou roli, ve které mají dbát na naplňování veřejné služby?

Z podstaty jejich funkce radních vyplývá, že musejí dbát na plnění veřejné služby. Je úkolem právě Rady České televize, jako kontrolního orgánu, aby dohlížela na dodržování zmíněných parametrů a hospodaření instituce. Pojďme si připomenout, že Rada České televize vzniká volbou demokraticky zvoleného parlamentu. To přece nelze zpochybňovat.

Když tu kritiku vztáhnu přímo k vaší osobě, jste ředitelem, který podle Moravce vyšel vstříc trojským koňům některých politiků. To je interpretace těch usnesení, na základě kterých jste jednal. Jste slabý ředitel? Nebo to vůbec nevnímáte v těchto intencích?

Ne, absolutně to takhle nevnímám. Rada ČT mě vyzvala, abych se vyjádřil k tomu, zda byl, nebo nebyl naplňován Kodex. Na to má Rada plné právo. Výsledkem posudků bylo, že Kodex naplňován nebyl, a já mám zákonem danou povinnost situaci řešit. Ať každý posoudí, zda je slabý ten, kdo tu povinnost ignoruje, protože se třeba bojí negativního ohlasu části médií, nebo ten, kdo nastalý problém vyřešil.

Jak bude dořešen spor o nezákonné odvolání Dozorčí komise některými radními? Bude po nich vymáhána škoda? Bývalá hvězda 168 hodin Nora Fridrichová nedávno uvedla, že jste se „odvděčil radním fakticky tím, že po nich škodu nevymáháte“... Čímž tedy bylo myšleno odvděčení se za vaše loňské zvolení.

To je mediální zkratka, která přehlíží fakta. Pořád jsme ve fázi živých soudních sporů, zejména je důležité probíhající řízení o dovolání v jednom ze sporů. Nyní čekáme, jaký bude rozsudek, a podle toho se zařídíme – tedy podle rozhodnutí Nejvyššího soudu, které by mělo dát odpověď na zásadní otázky ohledně vzniku odpovědnosti. Nikdo definitivně neřekl, jestli budou radní muset uhradit škodu, nebo ne. Ten soudní spor není u konce.

Ve svém proslovu při volbě generálního ředitele ČT jste uvedl, že zpravodajství a publicistika nemá být „kazatelnou“. „Někdy zapomínáme na názor druhé strany. Neříkám, že se k něčemu přikláníme, ale prezentujeme to, co je líbivé,“ vysvětlil jste svůj pohled. Jak se to promítlo do současného fungování redakce?

Zpravodajství je určitě nezávislé – to nelze zpochybňovat – a myslím si, že jeho úroveň rozhodně není špatná. Momentálně je v něm navíc určitě vyšší pluralita názorů, než bývala. Především pokud jde o respondenty, kteří jsou zváni.

Šéfredaktor Kubal nedávno napsal, že nerozumí sebevědomé potřebě těchto tváří, které už na ČT nejsou, usilovně poškozovat vystupování nynějších zaměstnanců. Vnímáte obdobně tento Kubalem popsaný princip „veřejnoprávní jsem já, a když nejsem já, ať veřejnoprávní zhyne“?

Zaprvé – každý je nahraditelný, to už je v dějinách známé. A pak bych chtěl zdůraznit, že Česká televize zdaleka není jenom zpravodajství. Česká televize poskytuje veřejnoprávní službu občanům, vyrábí pořady pro diváky, pro děti, dodává sportovní přenosy a spoustu dalších služeb. Jenže my ve veřejném prostoru stále řešíme jen to, co řekne některý z bývalých moderátorů. Promiňte, ale Česko má teď po 30 letech Oscara a je to film, který vznikl ve spolupráci s ČT. Naší ambicí například bude určitě i nadále podporovat tuzemský filmový průmysl. Mimochodem, i to nám ukládá zákon.

Vůbec, jak je definována veřejnoprávní služba? V zákoně o ČT je jen pár velmi obecných formulací...

S tím nesouhlasím. Jednak je v samotném zákoně, případně v Kodexu, definována veřejnoprávní služba dostatečně. Jednak za uplynulé dva roky vznikala velká mediální novela, která vedla k uzavření memoranda o parametrech veřejné služby pro další pětileté období. To naprosto detailně na mnoha stranách specifikuje veřejnou službu, a dokonce se nezabývá jenom tím, co všechno by měla televize dělat, ale dodává i přesné parametry – kolik a čeho má mít ve vysílání procent, za kolik peněz to může a má udělat, co konkrétně vysílat. To Memorandum je dokument, který se připravoval přes rok. Je to velmi vyvážený konsenzus v rámci duálního systému mezi komerčními televizemi a veřejnoprávní televizí. Vůbec nebylo jednoduché ho dosáhnout. Takže v tom dokumentu je specifikace veřejné služby naprosto detailní.

Kritiky bylo často namítáno, že memorandum je zpravidla typ dokumentu, který není nijak zvlášť právně závazný. Cítíte se tedy zavázán dodržovat Memorandum?

Jsem k tomu zavázán stoprocentně. Nedodržování Memoranda je jeden z důvodů k odvolání generálního ředitele České televize a generálního ředitele Českého rozhlasu. To až dosud mohla učinit pouze rada daného veřejnoprávního média po konkrétních výtkách. Nyní je tady zcela nový institut, který říká, že když nebudu naplňovat službu dle Memoranda – například nesplním za pět let procento investic nebo nebudu dělat přesně daný podíl dětské tvorby, nebudu dělat animovanou tvorbu, původní tvorbu, nebudu mít dostatečný podíl regionálního vysílání –, tak to všechno může být důvodem k mému odvolání. Takže jde o velmi závazný dokument. Je uzavřen na dobu pěti let, přičemž každý rok ho musíme vyhodnocovat. A opět ho schvaluje Rada ČT, včetně jeho vyhodnocení.

I tak se stále vedou ve veřejném prostoru debaty, zda je opravdu rolí veřejnoprávní televize dávat peníze na pořady typu StarDance nebo Peče celá země. Je?

Zákon říká, že ČT má bavit a vzdělávat, což si myslím, že je speciálně v případě StarDance obojí. Takže zábavu určitě ano. Ale musíme si zvolit, jaký typ zábavy bychom měli mít, aby byla kultivovaná a aby měla civilizační přesah, něco navíc než jenom nějaká plytká estráda. I ve zmíněném Memorandu je uvedeno, že máme poskytovat zábavu v jasně daném rozsahu.

Co dramatická tvorba? Nestačilo by, aby původní seriály a filmy vyráběly komerční televize Nova a Prima?

Otázkou je, v jaké kvalitě by ji dělaly. Původní dramatickou tvorbu budou dělat komerční televize jen takovou, která jim přinese výdělek. Ať už skrze předplatné jejich streamovacích kanálů, nebo reklamu, kterou budou tvorbu přerušovat. To, co děláme my, je často v podstatě vysoká filmařina, kterou zmíněné dvě televize dělat nemohou, protože investice do toho je tak veliká, že pro ně z komerčního hlediska postrádá ekonomický smysl. Česká televize je jak největším koproducentem filmů u nás, tak dodává nejkvalitnější díla. Poté, co nám poplatková novela zvedla příjmy, jsme začali pracovat na úžasných nových projektech. A některé jsme již předvedli. Například dvoudílný film Gerta Schnirch (natočený podle románu Vyhnání Gerty Schnirch Kateřiny Tučkové – pozn. red.), to je tematika, které se komerční stanice prostě věnovat nebudou.

A vyjmenuji vám další: čtyřdílná minisérie S ledem v srdci o hokejových legendách a o tom, jak byli hokejisté v 50. letech perzekvováni. Skutečný příběh a téma, které komerční televize dělat nebude. Dále Žítkovské bohyně podle velmi slavného románu opět Kateřiny Tučkové – jde o šestidílnou minisérii naplánovanou do nedělního okna, točenou v exteriérech, velmi nákladnou. Máme také dvoudílný seriál o Anežce České, Já Anežka, historická věc. Řada těchto projektů je v koprodukci se zahraničními partnery. I díky nim máme peníze na pokračování v tradici kvalitní české filmové a televizní tvorby. Mimochodem, to je jeden z důvodů existence televizí veřejné služby v Evropě – aby ve vysílání nezůstaly jen zaoceánské telenovely...

ČT se řídí dlouhodobými plány. Předpokládáte stavbu nového objektu pro zpravodajství, rekonstrukci potřebují studia v Ostravě i Brně… V loňském roce došlo ke zvýšení poplatku za veřejnoprávní média. Na co všechno teď vůbec máte peníze?

Momentální stav financování je vyhovující, protože můžeme dlouhodobě plánovat s těmito prostředky, které jsme získali díky mediální novele a díky navýšení poplatků. Máme schválené pětileté plány, které odsouhlasila Rada ČT, na jejichž základě máme rozpočty na projekty – jak ve fázi výrobního úkolu, tak ve fázi investic. Takže postupně: studio SK10 pro zpravodajství je v běhu, normálně s tím počítáme a je součástí dlouhodobých plánů investic.

A co se týče výrobního úkolu, tedy nové televizní tvorby, tak je to úplně stejné. Dramatickou tvorbu máme pod uzavřenými smlouvami až do roku 2031. Kdyby nám někdo přerušil tok peněz, tak by měl zároveň říci, jak by byly do budoucna ty smlouvy vypořádány, co by se s nimi stalo. Kdo by platil nějaké odstoupení, kdo by platil nasmlouvané tvůrce atd. Nedovedu si to představit. A druhá záležitost, možná ještě důležitější, jsou práva na sportovní pořady, které máme rovněž nasmlouvány opět až do roku 2031. Čekají nás například dvě olympiády, na které již máme nakoupena práva: jak na tu letní v Los Angeles za dva roky, tak na zimní za čtyři roky, která se bude konat opět v Evropě, konkrétně ve Francii v Savojských Alpách. Takže i s olympiádami jednoznačně počítáme.

Vláda chce změnit financování ČT a ČRo, konkrétně zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je jiným – zatím nepředstaveným – mechanismem. Spojujete si změnu financování automaticky s tím, že by ČT měla mít peněz méně?

Bohužel, takové názory zaznívají a existují takové zkušenosti i z Evropy. Pro nás je skutečně naprosto prioritní stávající způsob financování prostřednictvím televizních poplatků. Nejen proto, že ta současná výše je pro nás nyní dostatečná, neměnila se skoro 20 let, ale i proto, že Česká republika má mimořádně úspěšný výběr koncesionářských poplatků. V ostatních evropských zemích tomu tak není. Skutečně tedy nevidíme důvod ke změně.

Musím ale transparentně přiznat, že momentálně je zhruba 50 % televizí veřejné služby v Evropské unii financováno z poplatků a 50 % financováno z rozpočtu. Takže ano, tendence je spíš odcházení od poplatků a přecházení k rozpočtu, což často zmiňuje nynější koalice. Ale já dodávám, že je to dáno specifikou každé jedné země.

Každopádně bych rád zmínil, že bohužel jsme nyní na mrtvém bodě – nemáme vůbec žádné informace. Ministr kultury s námi nekomunikuje a zatím nikdo neviděl žádný návrh řešení.

Je za vás reálné, aby se poplatky zrušily již od roku 2027, jak ministr kultury Oto Klempíř naznačil?

Za mě to je absolutně nereálné. Vyzvali jsme pana ministra k veřejné diskusi, protože víme, že nejde lusknutím prstů změnit poplatek za nějakou částku z rozpočtu. Vyjadřovat by se k tomu měla spousta organizací včetně komerčních televizí. Ta změna není jednoduchá, pokud by na ni došlo. Podle mne diskuse musí nastat a do konce roku se smysluplně stihnout nedá.

On totiž v onom rozhovoru pro Blesk ministr Klempíř také uvedl, že k snížení rozpočtu veřejnoprávních médií – v čemž tedy řada lidí vidí právě to ochočení – může teoreticky dojít i tím, že budou sníženy poplatky, byť dosavadní koncesionářský model bude zachován…

Rozumím vám, máte pravdu. Výše poplatků je v podstatě rozhodnutí Poslanecké sněmovny, které může být učiněno kdykoli. Takže upínat se k tomu, že situace, která je teď, je nezměnitelná, by bylo chybné. Ale já zkrátka nevidím jednoznačný důvod, proč by někdo takovou věc měl dělat.

I když se na ČT nedíváte, tak se vám vyplatí. To je výrok moderátora a člena vědecké redakce Daniela Stacha, který se stal hlavní tváří boje za nerušení koncesionářských poplatků. Proč to všechno mají platit všichni občané, když spousta lidí dnes na klasickou televizi vůbec nekouká? Na internetu je k dispozici neověřitelné množství obsahu, které je zčásti i zadarmo…

Předpokládám, že poskytovat veřejnou službu musíme za jakéhokoli způsobu, je součástí demokratického systému všude v Evropě. My totiž fungujeme trochu jako složky záchranného systému. Když se stane jakákoli mimořádná událost, tak jako první informuje Česká televize, ať jsou to povodně, ať je to cokoli. Plníme služby vůči regionům, menšinám, dětem, zdravotně postiženým… To všechno by mělo být zachováno a předpokládám, že právě to Daniel Stach připomíná.

Z některých stran už na vás mířila kritika, že neburcujete dostatečně na barikády, co se chystané úpravy týče, že jste příliš pasivní. Ale rozumím správně, že k tomu by byl čas až ve chvíli, kdy by se měl právě snížit rozpočet pro ČT?

My přece zatím nevíme, jestli se bude měnit současný model, který – opakuji – je pro nás nejlepší. Pokud by se měnil, tak je otázkou jak. Až to budeme vědět, tak se podle toho budeme chovat, o tom ať nikdo nepochybuje. Budeme jasně sdělovat naše názory a budeme samozřejmě kopat za to, aby televize byla nezávislá. To je alfou a omegou. Tedy aby nám politici skrze peníze, které dostaneme, nevstupovali do toho, co a jak konkrétně máme a nemáme dělat. Abychom měli dostatečný budget srovnatelný s tím, co máme nyní. Abychom mohli provozovat veřejnou službu jako doposud a nemuseli třeba zasahovat do povinností zmíněného Memoranda.

Zhruba před měsícem jste se ve veřejném dopise poslancům ohradil proti tvrzení, že Česká televize nehospodaří transparentně. Máte rozpočet přes 8 miliard korun, opravdu je v něm vše v pořádku? Proč poslanci – a jde o ústavní novelu, tedy nejen koalice, ale i opozice – chtějí dát Nejvyššímu kontrolnímu úřadu pravomoc kontrolovat hospodaření ČT a ČRo?

Začnu od konce: kontrole NKÚ se vůbec nebráníme, protože se jí rozhodně nebojíme. A myslím si, že kontrola České televize je již nyní dostatečná. Díky Radě ČT a její Dozorčí komisi, která jde do absolutního detailu, díky zprávám, které máme a předkládáme je Poslanecké sněmovně, díky auditům, kterými procházíme. Chci zdůraznit, že Česká televize je auditovaná, ačkoli ze zákona auditovaná být nemusí. Navíc po svém nástupu jsem zadal sérii dalších podrobných auditů. Takže mám za to, že již současná kontrola je velmi transparentní a důsledná. A to v konečném důsledku i z mé strany, protože pocházím z komerční sféry, takže si dovedu pročíst odborné ekonomické materiály a vyhodnotit je. Podle mne žádné dramatické finanční úniky v České televizi nejsou. Pokud nastoupí NKÚ, určitě to jen potvrdí.