Přes Česko tekly desítky miliard, zákon o konfiskaci to má zarazit. Tejc vyjde vstříc kritikům

Česká republika dlouhodobě čelí problému tzv. průtokových účtů, přes které podle policie proteklo například v letech 2020 a 2021 zhruba 100 miliard korun z nejasných zdrojů. O jaké případy v minulosti konkrétně šlo? Poslanci na schůzi sněmovny, která začne v úterý odpoledne, by dle programu pozvánky mohli projednat v prvním čtení návrh zákona o odčerpání majetku nevysvětleného původu, který by měl situaci řešit. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) v pondělí Echu navíc potvrdil, že se připravuje pozměňovací návrh, který by v dalších stádiích legislativního procesu odstranil výhrady kritiků.

Mechanismus průtokových účtu je přitom poměrně jednoduchý: v Česku se založí účet, na který dorazí vysoká částka ze zahraničí, často z rizikových jurisdikcí, a peníze jsou během krátké doby odeslány dál. Tím se jejich původ „ztratí“ v síti převodů. Stát je sice schopen podezřelé prostředky dočasně zmrazit, naráží ale na zásadní problém – kvůli slabé spolupráci se zahraničím často nedokáže prokázat původní trestný čin. Právě kvůli tomu musí úřady i v případech, kdy jsou transakce vysoce podezřelé, peníze nakonec uvolnit.

V minulosti se to týkalo například ázerbájdžánského občana, který v Česku založil účty pro firmu registrovanou ve Skotsku, na které po dvou měsících dorazily téměř dva miliony dolarů – a ještě tentýž den zmizely do zahraničí. Podobně v jiném případě poslala rafinerie spojená s ruským podnikatelem ze sankčního seznamu nově vzniklé české firmě stovky milionů korun. Peníze skončily na účtech, které úřady sice zablokovaly, ale nakonec musely uvolnit.

Ještě výraznější byl případ kolem ruského miliardáře Igora Čeremisina. Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu zajistili majetek a peníze za více než 600 milionů korun. Vyšetřování ale narazilo na stejnou bariéru jako v jiných kauzách – nepodařilo se prokázat konkrétní zdrojovou trestnou činnost, často kvůli vazbám do zahraničí a nedostatečné spolupráci tamních úřadů. Výsledkem bylo odložení případu a odblokování majetku. Peníze, u nichž panovalo silné podezření, se tak vrátily zpět do oběhu.

Jak na funkční předlohu

Nový zákon o odčerpávání majetku má tuto mezeru odstranit. Umožní soudu rozhodnout o zabavení majetku i v situaci, kdy jeho legální původ není věrohodně doložen, a to na základě vysoké míry pravděpodobnosti, nikoli absolutního důkazu. Cílem je zabránit tomu, aby Česko dál sloužilo jako „pračka na peníze“, kde podezřelé miliardy pouze protečou a bez následků zmizí v zahraničí. Na potřebu takového nástroje dlouhodobě upozorňují i iniciativy zabývající se bojem proti praní špinavých peněz, například projekt Odolné Česko. „Zákon inspirovaný touto zahraniční praxí potřebujeme i u nás, poslanci by tak měli schválit návrh zákona o odčerpání majetku nevysvětleného původu ve skutečně funkční podobě,” uvedl Lukáš Kraus, právník a koordinátor iniciativy.

O funkční podobu se právě v posledních měsících strhl spor: zatímco ministr spravedlnosti Tejc v souvislosti s vládním návrhem mluvil o nutném nástroji v boji s organizovaným zločinem, kritici v čele mimo jiné s Tejcovou předchůdkyní v úřadě Evou Decroix (ODS) varovali před oslabením ochrany vlastnických práv a zdůrazňovali presumpci neviny. Jádrem sporu bylo, zda má soud rozhodovat o zabavení majetku i bez toho, aby byl prokázán konkrétní trestný čin. Právě na konkrétních případech z posledních let je ale vidět, proč stát o podobný nástroj usiluje. A jak popsalo již nedávno Echo, nakonec se podařil nalézt kompromis, se kterým by mohli souhlasit jak podporovatelé, tak odpůrci.

To Echu potvrdil po pondělním jednání vlády i sám ministr Tejc. „Osobně nemám problém s tím, abychom vyšli vstříc jak opozici, tak některým odborným výhradám,“ sdělil ministr s dovětkem, že ho ovšem mrzí, že výhrady z jejich strany nebyly formulovány dříve. „Například Advokátní komora k tomu dala přesně nula poznámek v připomínkovém řízení a nyní se advokáti velmi silně ozývají,“ doplnil Tejc, dle kterého již proběhlo k věci několik jednání. „Kolegové úpravu přepracovávají, respektive připravují pozměňovací návrh, který by byl projednán v Ústavně-právním výboru Poslanecké sněmovny. Ten by měl ty nejzásadnější výhrady, respektive ta rizika toho zneužití, odbourat,“ řekl Echu ministr spravedlnosti s tím, že on sám žádná velká rizika nevnímá. „Nicméně pokud je zde poptávka po tom, aby to bylo řečeno v legislativě přesněji, nemám s tím problém,“ uvedl.

Úprava vychází z evropské směrnice o konfiskaci majetku a umožňuje, aby soud v samostatném řízení rozhodl o odčerpání majetku i bez prokázání konkrétního trestného činu, pokud dospěje k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že majetek pochází z trestné činnosti. Návrh zároveň obsahuje související změny procesních předpisů, zejména trestního řádu, které upravují postup soudu, postavení dotčených osob a návaznost na předchozí trestní řízení. Cílem je podle předkladatelů vytvořit ucelený rámec pro efektivní postih výnosů z kriminality i v situacích, kdy standardní postupy selhávají.