Rozvodny, kabely a železnice. Německo čelí sérii útoků, opakovaně se objevují levicoví extremisté

Německo v posledních měsících zaznamenalo další sérii útoků a sabotáží zaměřených především na energetickou a železniční infrastrukturu. Jen během několika zářijových dnů policie vyšetřuje incidenty u tří elektrických stanic. Pachatelé nejnovějších případů zatím nejsou známí. Řada předchozích útoků na německou infrastrukturu ale vede k levicově extremistické scéně: radikálové se hlásili k rozsáhlým blackoutům v Berlíně i k sabotáži jedné z nejvytíženějších železničních tratí v zemi.

Nejnovější případ německá policie vyšetřuje od čtvrtka 3. září. U elektrické stanice v Dormagenu mezi Kolínem nad Rýnem a Düsseldorfem našel kolemjdoucí podezřelý předmět, který policie označila za možné odpalovací zařízení. Případ vyšetřuje jako sabotáž. Zásobování elektřinou nebylo narušeno a nebyly hlášeny škody. Policie má rovněž dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti, jeho autenticitu ale teprve prověřuje.

Dormagenský případ přišel jen dva dny po útocích na rozvodny na opačných koncích Německa. V úterý 1. září ráno zaútočil neznámý pachatel či pachatelé na rozvodnu nedaleko elektrárny Jänschwalde v Braniborsku. Použili podomácku vyrobené objekty připomínající silvestrovské rakety a ve dvou případech se jim podařilo způsobit zkrat. Po útoku došlo k technickému výpadku bloku B elektrárny. Braniborský ministr vnitra Jan Redmann incident označil za pokus o sabotáž, jehož cílem bylo podle něj způsobit rozsáhlý výpadek proudu.

Ještě téhož dne večer způsobil někdo úmyslný zkrat v rozvodně v Bergheimu západně od Kolína nad Rýnem. Od sítě muselo být odpojeno pět bloků elektráren Niederaussem a Neurath. Na zásobování obyvatel elektřinou incident dopad neměl. Policie na místě nalezla odpalovací zařízení a pyrotechniku.

Braniborské úřady prověřují možnou souvislost obou útoků. Redmann ve čtvrtek uvedl, že se podle něj stále více potvrzuje, že šlo o koordinovanou akci proti objektům zajišťujícím zásobování energií. Policie zároveň prověřuje dopis, v němž se kdosi hlásí k útoku u Jänschwalde. Pisatel podle serveru taz.de tvrdí, že jednal sám a k činu ho přivedlo utrpení, které podle svých slov pociťuje kvůli používání fosilních paliv. Pravost dopisu zatím potvrzena nebyla.

Berlín: útoky levicových extremistů vyřadily proud desítkám tisíc lidí

Výraznou stopu v sérii útoků na německou energetickou infrastrukturu představuje levicový extremismus. Zvlášť patrné je to v Berlíně, který během několika měsíců zasáhly dva rozsáhlé žhářské útoky na elektrickou síť.

V září 2025 neznámí pachatelé zapálili dva elektrické stožáry v berlínském Johannisthalu. Rozsáhlý výpadek elektřiny zasáhl přibližně 50 tisíc domácností a podniků. Silně postižen byl technologický park Adlershof, kde bylo od dodávek proudu odstřiženo všech 1300 firem, v některých případech až do 11. září.

Berlínská senátorka pro vnitro Iris Sprangerová tehdy uvedla, že útok spáchali levicoví extremisté a že za ním nestáli zahraniční aktéři. Vyšetřovatelé označili za autentický také dopis zveřejněný na internetu, v němž se k útoku hlásila krajně levicová skupina. Sprangerová uvedla, že pachatelé museli počítat i s možností ohrožení lidských životů. Výpadek způsobil problémy mimo jiné v domovech seniorů, odkud hasiči některé klienty převáželi do nemocnice.

K útoku se na platformě Indymedia přihlásili anonymní autoři označující se za anarchisty. Za svůj hlavní cíl označili technologický park. Podle německé kontrarozvědky ve svém prohlášení označili za legitimní cíl rovněž kritickou infrastrukturu a vyzývali i k dalším podobným činům. Jejich výhrůžky mířily především na společnosti působící v obranném průmyslu či spolupracující s německou armádou.

V březnu letošního roku následovala kvůli útoku rozsáhlá policejní razie. Při patnácti prohlídkách v různých částech Berlína policie zasahovala proti osobám z levicově extremistické scény, které podle vyšetřovatelů mohly mít se sabotáží souvislost. Jedna z razií se uskutečnila také v anarchistické knihovně v Kreuzbergu. Na případu pracovala zvláštní vyšetřovací skupina berlínského zemského kriminálního úřadu, která prověřovala stovky stop. Zástupce policejních odborů tehdy levicově extremistickou scénu popsal jako heterogenní, mezinárodně propojenou, dobře organizovanou a postupující promyšleně.

ČTĚTE TAKÉ: Česko přijalo opatření v návaznosti na incidenty v Německu a situaci pozorně sleduje, uvedl Metnar

Ještě větší následky měl další útok z 3. ledna 2026. Pachatelé zapálili kabelovou lávku přes Teltowský kanál v berlínské části Lichterfelde. Bez elektřiny se ocitlo zhruba 45 tisíc domácností a 2200 podniků, podle primátora Kaie Wegnera pocítilo následky kolem 100 tisíc lidí. K útoku navíc došlo v době sněžení a teplot pod bodem mrazu a plné obnovení dodávek trvalo čtyři dny. Bez proudu zůstalo také 74 pečovatelských zařízení a řada škol. K útoku se přihlásila krajně levicová skupina Vulkangruppe. Podle jejího prohlášení byla cílem ekonomika založená na fosilních palivech a skupina tvrdila, že se zaměřila na nejbohatší části Berlína. Dopady výpadku ale zasáhly obyvatele bez ohledu na jejich příjmy. Wegner útok označil za teroristický čin levicových extremistů. Německé úřady následně vypsaly za informace vedoucí k dopadení pachatelů mimořádnou odměnu milion eur.

Vulkangruppe po útoku zveřejnila ještě další prohlášení. Tvrdila v něm, že jejím cílem nebyli lidé, nýbrž infrastruktura, zároveň ale připustila, že při podobných akcích mohou být zasaženi staří lidé, nemocní či děti. Skupina se v Německu objevila už dříve. V březnu 2024 se Vulkangruppe přihlásila k sabotáži elektrického vedení u továrny Tesly v Grünheide nedaleko Berlína. Po požáru sloupu elektrického vedení musela jediná evropská gigafactory Tesly přerušit výrobu a většina z přibližně 12 500 zaměstnanců byla poslána domů. Výpadek elektřiny tehdy zasáhl také další odběratele v okolí.

Podezření na levicové extremisty i v Reutlingenu

Berlínské případy nejsou jediné, u nichž se vyšetřovatelé zabývali možnou levicově extremistickou stopou. V červnu vyhořela rozvodna v Reutlingenu na jihozápadě země. Přibližně 20 tisíc domácností dočasně přišlo o elektřinu a vznikla škoda za několik milionů eur. Podle vyšetřovatelů požár založili žháři.

Státní zastupitelství ve Stuttgartu následně uvedlo, že v regionu prověřuje i další možné sabotáže energetických zařízení, včetně neúspěšného pokusu u Münsingenu. Agentura DPA uvedla, že způsob provedení útoku v Reutlingenu naznačoval možnou akci z řad levicových extremistů. Pachatelé však potvrzeni nebyli.

Levicoví extremisté útočili i na železnici

Terčem politicky motivované sabotáže se stala také železniční infrastruktura. V červenci poškodil požár signalizační kabely na jedné z nejvytíženějších německých železničních tratí mezi Kolínem nad Rýnem a Düsseldorfem. Provoz byl přerušen, dálkové i regionální spoje byly rušeny či odkláněny a výpadek zasáhl také mezinárodní spojení do Nizozemska.

K útoku se přihlásila levicově extremistická skupina Kommando Angry Birds. Prohlášení zveřejnila na platformě Indymedia a bezpečnostní úřady podle DPA její dopis vyhodnotily jako pravý. Vyšetřovatelé případ prověřovali jako sabotáž a politicky motivovaný čin. O několik dní později byla po požáru elektrického rozvaděče uzavřena trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem. Hořelo v technické budově u železničního přejezdu v Neu Wulmstorf nedaleko Hamburku. Policie událost označila za pravděpodobný žhářský útok a zrušeno bylo přibližně 200 spojů.

Celkově Deutsche Bahn evidovaly za první polovinu roku 2026 přibližně 2200 případů sabotáží, o sedm procent více než ve stejném období předchozího roku. Do statistiky dráhy zahrnují krádeže, žhářství i vandalismus, nejde tedy pouze o politicky motivované útoky.

Vedle útoků levicových extremistů německé úřady řeší také případy, u nichž pracují s jiným pozadím. Do této kategorie patří srpnový incident na nákladním letišti Lipsko/Halle s dronem nesoucím výbušninu, který německé úřady připsaly Rusku. V celkovém obrazu útoků na německou infrastrukturu jde ale o jiný typ případu než žhářské a sabotážní akce spojené s krajní levicí.