Žádný vhodný kandidát nevyrostl. Pavlovi tak nezbude, než o své kandidatuře vážně uvažovat, řekl

Vláda má řešit středně a dlouhodobé dopady války, ne repatriace. To mohou zařizovat úředníci, řekl dnes v rozhovoru s Českou televizí prezident Petr Pavel u příležitosti třech let ve funkci. Podle něj byl omyl, že došlo ke zrušení odboru strategické komunikace, který za minulé vlády vedl plukovník Otakar Foltýn, který vyvolával často kontroverze. Pavel odmítl, že by byl vůdcem opozice a znovu kritizoval nezvyšování výdajů na zbrojení. Bude-li poptávka občanů, tak velice zváží svou další kandidaturu. Nechá tomu ale ještě čas.

Pavel opět silně naznačil, že bude vážně uvažovat o své další kandidatuře na prezidenta. Odmítl, že by byl vůdcem opozice. "Nebyl jsem, nejsem a nebudu prezidentem opozice," prohlásil Pavel. Pro vládní koalici je podle něj sice užitečné, že ho označuje za hlavu opozice, sám ale toto označení považuje za nesmysl. Řekl, že nehodlá kabinetu jeho kroky komplikovat za každou cenu, ale chce dělat vše, co bude ve prospěch ČR. Ve svých odpovědích ale akcentoval řadu pohledů a témat současné opozice. Nedávno přitom unikl na veřejnost jeho rozhovor, kde na opoziční demonstraci domlouval strategii s Mikulášem Minářem a žádal, aby nebyl jako představitel opozice na dalších demonstracích Milionu chvilek pro demokracii takto prezentován. Nyní Pavel řekl, že bude-li podle něj poptávka občanů, tak velice zváží svou další kandidaturu na prezidenta. Případné rozhodnutí nechce odkládat na poslední chvíli, tedy 66 dnů před dnem voleb. "Rozhodně bych to nechtěl natahovat do nejzazšího termínu, ale myslím si, že zatím je ještě čas," dodal. Následně ale uvedl, že žádný vhodný kandidát, kterého by i on sám rád volil, zatím nevyrostl. Proto Pavlovi podle něj nezbude než o své kandidatuře vážně uvažovat. Prezidentské volby budou v roce 2028.

Varoval před ztrátou důvěry mezi spojenci v souvislosti s nižšími výdaji na obranu. Řekl, že nelze těžit z bezpečnosti na úkor ostatních. Narážel na skutečnost, že podle návrhu současné vlády by měla obrana letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procentům hrubého domácího produktu (HDP), a neplní tak minimum Severoatlantické aliance (NATO), které činí dvě procenta HDP.

"Nemůžeme těžit z bezpečnosti na úkor ostatních, nemůžeme se chovat tak, jako bychom byli jediný, kdo mají ekonomické nebo sociální problémy," varoval prezident. "Jsme v první třetině zemí EU, pokud jde o ekonomické ukazatele," řekl Pavel s tím, že proto by Česko nemělo argumentovat hospodářskými problémy jako důvodem pro neplnění závazků v oblasti obrany. "Nemůžeme těžit z bezpečnosti na úkor ostatních," řekl.

Dodal, že kdyby evropské státy začaly Česko vnímat jako vychytralého partnera, který se snaží zlepšit svou pozici na jejich úkor, mohlo by to poškodit nejen bezpečnostní spolupráci, ale i další vztahy. Důvěryhodnost je podle něj klíčová i pro spolupráci v jiných oblastech než jen v obraně.

České výdaje na obranu minulý týden kritizoval americký velvyslanec Nicholas Merrick. Podle něj Česko riskuje, že bude patřit mezi země s nejnižšími výdaji na obranu v Severoatlantické alianci (NATO), co se týká jejich podílu na HDP. Riskuje tak i to, že nesplní své závazky vůči NATO ohledně budování schopností své armády.

Státy NATO včetně Česka se loni dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) loni přijal usnesení, podle kterého měly růst obranné výdaje do roku 2030 o 0,2 procenta HDP ročně na tři procenta. Babiš nedávno řekl, že Česko rozhodně nenastupuje cestu k cíli dávat na obranu 3,5 procenta HDP.

Pavel také uvedl, že s podobnými argumenty jako velvyslanec se v minulosti obracel i na současné české politické představitele. Při jednáních s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a předsedou SPD a předsedou Sněmovny Tomiem Okamurou podle svých slov zdůrazňoval, že Česko by mělo své závazky vůči spojencům plnit a zachovat si pověst spolehlivého partnera.

Celkové obranné výdaje by měly být letos zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. ČR by tak na obranu měla vynakládat 2,07 procenta HDP podle makroekonomické predikce z ledna.

Prezident také podotkl, že žijeme v době, která neumožňuje stagnaci výdajů na obranu. V souvislosti s válkou na Ukrajině uvedl, že k posouzení ruských záměrů stačí sledovat veřejná vystoupení ruských představitelů. Ruský prezident Vladimir Putin je podle něj ve svých cílech dlouhodobě konzistentní, už od nástupu k moci usiluje o obnovení postavení Ruska podobného tomu, jaké měl někdejší Sovětský svaz. Kdyby se taková politika prosadila, znamenalo by to podle Pavla pro země střední Evropy návrat do situace před jejich vstupem do NATO a Evropské unie. "Nemá smysl spekulovat o tom, zda je Rusko agresivním státem," dodal.

Pavel rovněž poukázal na to, že vláda má podle něj řešit střednědobé a dlouhodobé dopady války v Íránu, a ne repatriace, které mají mít na starosti úředníci. Podle něj byl omyl, že došlo na Úřadu vlády ke zrušení odboru strategické komunikace, který za minulé vlády vedl plukovník Otakar Foltýn. Zmínil také nadcházející volby v Maďarsku a zopakoval svůj kritický postoj k premiérovi Viktoru Orbánovi, který prý upřednostňuje své zájmy na úkor všech ostatních.