Francouzská kuchyně je příliš „bílá, vepřová a fašistická“. Levice útočí „antifašistickými těstovinami“

Radikální levice rozšířila svou ideologickou válku na další frontu, na francouzskou gastronomii. Levicoví aktivisté a umělci ji označují za příliš „bílou“, „vepřovou“ nebo dokonce „fašistickou“ a lidem vnucují své vlastní „antifašistické těstoviny". V žaludku leží ideologům nejnověji masové „banquety,“ zaměřené na francouzské, často regionální potraviny a kuchyně, které pořádá po celé zemi organizace Le Canon Français. Píší o tom tento týden francouzská média.

Ve Francii zažívají v posledních letech obrovský úspěch „banquets géants,“ neboli obří bankety pod širým nebem nebo v halách, kde se tisíce lidí scházejí u dlouhých stolů, jedí regionální speciality, pijí víno, nosí barety a tradiční kšandy a zpívají francouzské šlágry. Nejvýraznějším představitelem tohoto fenoménu je Le Canon Français, organizace, která od roku 2021 organizuje tyto akce po celé zemi.

Les banquets du Canon Français sont des événements festifs géants qui mettent en avant le terroir et la gastronomie française traditionnelle, avec une ambiance très "franchouillarde" et conviviale (grandes tablées, musique, chansons populaires).

Le menu n'est pas identique à… pic.twitter.com/NJ7RV8h8wW

— Claire Langoulant - Royaliste Légitimiste (@ClaireRoya14724) January 21, 2026

Le Canon Français založili v roce 2021 dva přátelé, Géraud du Fayet de la Tour a Pierre-Alexandre Mortemard de Boisse. Jejich akce nabízejí velké stoly, pečené prase na rožni, uzeniny, sýry, víno a atmosféru „staré dobré Francie“ s barety, kšandami a hudbou typu Michel Sardou nebo Charles Aznavour. Vstupné se pohybuje kolem 80 eur, s příslibem jednoho kila jídla na osobu. Některé bankety přilákají až 4000 lidí. Organizátoři se prezentují jako milovníci regionu, kteří chtějí podporovat místní potravináře a producenty a vytvářet společenské vazby.

A právě důraz na francouzské tradice a gastronomii leží v žaludku multikulturní ideologii, která aktivně prosazuje migraci do země. V banketech vidí symbolické vylučování, především kvůli centrální roli vepřového masa, které interpretuje jako vyloučení muslimů. Bankety jsou moc "vepřové." Rektor pařížské Velké mešity Chems-eddine Hafiz gastronomické akce označil za „symbolické vyloučení těch, kteří se nepodobají“. Trnem v oku levicových ideologů se stalo i napojení na bankety ze strany Pierra-Édouarda Stérina, katolického miliardáře, který je známý podporou konzervativních a pravicových iniciativ.

Nyní aktivisté útočí na bankety a francouzskou gastronomii jako na příliš "bílou" nebo dokonce "fašistickou.“ Volají po zákazu restaurace Canon Français a jejích gigantických hostin a organizátory obviňují ze zasévání „teroru v zemi“, protože francouzští kuchaři až příliš bílí, si prý neuvědomují, že jejich kuchyně je „rasistická “. Počátkem května státní zastupitelství v Caen zahájilo vyšetřování údajných rasistických výroků a nacistických pozdravů, které se měly odehrát během jednoho z banketů. Nyní se některé radnice, kde vládne radikální levice, pokoušejí bankety zakazovat.

"Cet événement n'a pas sa place ici" : pourquoi ce banquet de 1 500 convives fait polémique en Gironde ? https://t.co/gBW6OlGCMz via @actufr

— Thierry Rouby bot tak bot ! (@ThierryRouby) May 30, 2026

Mezitím se pokouší vstoupit do vykonstruované války "antifašistickou" gastronomií, konkrétně zatím italskými "antifašistickými těstovinami." V Cavaillonu italská šéfkuchařka a umělkyně Floriane Facchini ve spolupráci s La Garance, divadlem ve Vaucluse, oživuje ve Francii do značné míry neznámý příběh: příběh pastasciutta antifascista, hostiny s těstovinami, která se zrodila uprostřed léta 1943 na oslavu pádu Benita Mussoliniho. Tato italská lidová vzpomínka se nyní stala uměleckým objektem, politickým gestem a kolektivním rituálem radikální levice. Projekt s názvem „La Pastasciutta antifascista de Casa Cervi“ (Antifašistické těstoviny z Casa Cervi) měl premiéru letos v květnu v Cavaillonu a poté se vydal na turné po Marseille, Calais, Thionville a Essonne. Na jevišti, respektive kolem obrovského stolu bez nohou, ubrusu ležícího na klíně hostů, publikum jí, poslouchá, dívá se a účastní se dění. Protože, jak umělkyně vysvětlila deníku Libération, „jídlo je forma zapojení“.

Příběh antifašistických těstovin začíná 25. července 1943, kdy byl Mussolini přechodně svržen. V regionu Emilia-Romagna se rodina Cerviů – antifašističtí sedláci zapojení do odboje – rozhodla rozdat místnímu obyvatelstvu bezplatně stovky kilogramů těstovin. Jednoduché, ale velmi symbolické gesto v Itálii, která byla stále zmítána válkou, hladomorem a politickým násilím. O několik měsíců později ale bylo sedm bratrů Cerviů fašisty popraveno. Tak se tehdy italské těstoviny staly symbolem odporu.