Okamura chce řešit marže u potravin, opozice mluví o zásahu do volného trhu

Potravinový ombudsman jako odpověď na drahé nákupy. Předseda SPD Tomio Okamura slibuje větší transparentnost a prověrku marží obchodních řetězců. Podle Okamury by měla vzniknout na ministerstvu zemědělství funkce potravinového ombudsmana, který bude řešit vysoké ceny potravin. Opozice však mluví o zásahu do principů volného trhu a odmítá kontrolu marží jako populistický tah, který může otevřít cestu k administrativnímu určování cen.

„Budeme zřizovat i potravinového ombudsmana, cenového ombudsmana. Není to žádná funkce navíc, bude to zajišťovat odborný pracovník na ministerstvu zemědělství, takže náklady navíc jsou nula,“ řekl Okamura po jednání koaliční rady. Konkrétní jméno neuvedl.

Jednou z činností potravinového ombudsmana bude podle Okamury porovnání cen jednotlivých potravin v českých obchodech, ale i v ČR oproti zahraničí. Ombudsman se má zaměřit také na marže.

Koaliční rada se zabývala také plánem pro levnější potraviny, podle Okamury to bylo úvodní jednání a o plánu se bude mluvit i při příštích zasedáních. „Ten materiál je hodně obsáhlý, jsou tam desítky návrhů,“ řekl. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) vytváří podle Okamury plán pro celé volební období a náběh opatření a změn bude postupný.

Okamura zatím představil tři okruhy, kterých se strategický plán dotýká. Patří mezi ně zvýšení konkurenceschopnosti potravinářského sektoru, řešení problematiky nekalých obchodních praktik a transparentnost potravinářského řetězce. Podle Okamurova dřívějšího vyjádření by se měla například snížit 40procentní hranice tržního podílu, na základě které Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) posuzuje dominantní postavení. Vláda Andreje Babiše (ANO) se ve svém programu zavázala také k omezení marží řetězců i jejich přehlednému zveřejňování.

Okamura mluvil také o snížení DPH na potraviny jako o jedné z cest k jejich zlevnění. Zda to bude součástí plánu, ale nepotvrdil. „Pravdou je, že u nás máme DPH na potraviny přes deset procent, v okolních zemích je to pět,“ řekl.

Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), která předsedá zemědělskému výboru Evropského parlamentu, se proti plánu už dříve na síti X vymezila. „Není to nic jiného než přípravná palba vlády k tomu, aby určoval stát ceny potravin v prodejnách. Něco takového jde proti všem principům volného trhu,“ uvedla. Později napsala, že větší nesmysl neviděla a plán podle ní nesmí projít.

Také Asociace soukromého zemědělství (ASZ) tvrdí, že připravovaná strategie ani ombudsman nebude fungovat a nic na potravinářském trhu nezmění. Předseda ASZ Jaroslav Šebek uvedl, že by pomohla spíše podpora lokálních výrobců a regionálních zpracovatelů, vytvoření větší konkurence a umožnění co nejvíce zemědělcům vytvářet přidanou hodnotu a zkracovat řetězec směrem k zákazníkovi.

Zřízení ombudsmana a řešení praktik obchodníků naopak ocenila Agrární komora ČR (AK). „Trh s potravinami v ČR je pod diktátem nadnárodních obchodních řetězců, které rozhodují o tom, co dovezou, odkud a kolik to bude stát. Dlouhodobě upozorňujeme na pochybné praktiky obchodníků, kterými tlačí své dodavatele, tedy potravináře i zemědělce, do nevýhodných podmínek. A nejedná se zdaleka jen o jejich cenovou politiku,“ uvedl prezident AK Jan Doležal.

Problém s vysokými obchodními přirážkami má i Potravinářská komora ČR a snahu o získání uceleného přehledu o maržích považuje za správný krok. Podle potravinářů by cílem neměla být regulace cen, ale vnést řád do systému slevových akcí. „Je třeba otevřeně přiznat, že v českém prostředí akční cena často představuje cenu běžnou, zatímco ceny regálové jsou mnohdy uměle nadsazené,“ uvedl mluvčí Marek Zemánek.