Kysela: Ústavní soud možná rozhodnutím o summitu NATO vytvořil precedens, nikoliv však rychlostí

Ústavní soud mohl vydáním předběžného opatření ohledně účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO vytvořit precedends nikoliv z hlediska rychlosti vydání rozhodnutí, ale z hlediska volnějšího využívání občanského soudního řádu tam, kde k zákonu o Ústavním soudu něco přidává. Pro Echo24 to řekl ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Dodal, že se výjimečně objevují soudní rozhodnutí, kdy se rozhoduje ve dnech, ač ne v meritu věci ve smyslu vinen či nevinen. Jeho kolega z PF UK Jan Kudrna Echu řekl, že byl překvapen tím, že vláda nedostala prostor k vyjádření.

Ústavní soud ve středu předběžným opatřením nařídil vládě zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. To vyvolalo mezi představiteli vládních stran vyostřené reakce, padla dokonce slova o ústavním puči. Ústavní právník z PF UK Jan Kudrna Echu řekl, že ho překvapilo, že vláda nedostala možnost k vyjádření. „Mě to překvapilo snad ani ne tak z hlediska obsahu, ale spíš postupu. Očekával jsem, že se například všechno odehraje během týdne, že vládě bude doručena prezidentova žaloba a bude jí dána — byť velmi krátká — lhůta na vyjádření. A že třeba zhruba za týden nebo necelý týden Ústavní soud udělá buď finální rozhodnutí, nebo vydá předběžné opatření třeba tohoto typu. Ale očekával jsem, že bude možnost, aby byla slyšena třeba i druhá strana,“ řekl Kudrna.

Jeho kolega z PF UK Jan Kysela nicméně Echu řekl, že má-li být rozhodnutí o předběžné otázce smysluplné, musí být rychlé. „Ústavní soud pravidelně zasedá ve středu, rozhodl tedy ve středu. Vzhledem ke lhůtám pro akreditaci na summit je to zdůvodněné i věcně, respektive naléhavostí věci. Když trestní soudy rozhodují o vzetí do vazby, mají 24 hodin. Zkrátka, výjimečně se objevují soudní rozhodnutí, kdy se rozhoduje ve dnech, ač ne v meritu věci ve smyslu vinen či nevinen,“ uvedl Kysela s odkazem na článek 63 odstavec 1 Ústavy. „Proto nemyslím, že by to mohl být nějaký precedens z hlediska času, mohl by to být precedens z hlediska volnějšího využívání občanského soudního řádu tam, kde k zákonu o Ústavním soudu něco ‚přidává‘,“ dodal Kysela.

Rozhodnutí ho maličko překvapilo, protože až do podání prezidentova návrhu s předběžným opatřením nepočítal. „Zákon o Ústavním soudu s nimi kalkuluje v jiných souvislostech, Ústavní soud však přiměřeně využil občanského soudního řádu, což může. Současně usoudil, že nemá smysl pokoušet se ve dvou dnech rozhodnout věcně, sáhl proto po navrhovaném procesním usnesení,“ popsal Kysela.

Rozhodování soudu chápe Kysela jako rozhodování o právních otázkách, které mají politické implikace. „Celý tento spor je malicherný a ostudný, ingerence Ústavního soudu může napomoci alespoň tomu, že se v nějaké míře vyjasní tradičně neurčitá prezidentova kompetence zastupovat stát navenek. Není-li mezi politickými aktéry ochota se dohodnout, a nehodlá-li jeden z nich rezignovat na to, co považuje za tradiční a legitimní výkon své kompetence, těžko se posunout jinak,“ míní Kysela, který do roku 2025 působil v poradním týmu prezidenta Petra Pavla.

„Kdyby se rozhodlo ve sporu o Filipa Turka, nemuseli jsme být po další měsíce a roky obtěžováni důsledky oné ‚kauzy‘. Tím netvrdím, že mají být soudní spory běžné, jen je nepovažuji za a priori tabuizované,“ dodal Kysela.

Děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Martin Škop, který byl zároveň asistentem někdejší místopředsedkyně Ústavního soudu Milady Tomkové, pro Echo24 už dříve řekl, že středečnímu rozhodnutí pléna Ústavního soudu o vydání předběžného opatření rozumí, přestože sám je na straně soudkyně Dity Řepkové a soudce Jana Wintra, kteří uplatnili odlišné stanovisko.

„Souhlasím s tím, že Ústavní soud tuto pravomoc má, avšak domnívám se, že nebyly splněny podmínky pro jeho vydání. Navrhovateli, prezidentu republiky, nehrozila žádná bezprostřední závažná újma ani nebyl vážně ohrožen žádný chráněný zájem, což by měly být relevantní podmínky. V situaci, kdy je rozhodující orgán v jakémsi informačním deficitu a nemá dostatečnou příležitost návrh věcně důkladně posoudit, je dle mého soudu na místě zdrženlivost a předběžné opatření by mělo být vydáno pouze tehdy, jsou-li k tomu vážné důvody, zejména pokud dochází k závažné újmě či k něčemu, co by již nešlo dále odčinit,“ uvedl Škop.

Rozhodnutí o vydání předběžného opatření, podle Škopova soudu, příliš nezasahuje do politického dění. „Ústavní soud byl do tohoto dění vtažen a řídí se striktně svými pravomocemi. Je otázka, zda samotní aktéři mohli jednat jinak, ale pokud se jedna ze stran obrátila na soud, nelze říci, že by byl příliš aktivistický nebo zasahoval do politiky. Je to legitimní součást našeho ústavního systému, která má význam a představuje jeden z prvků ochrany ústavnosti,“ uvedl Škop.

Rychlost mu nepřijde překvapivá. „Předběžná opatření musí být vydána rychle, aby měla smysl. Otálení není na místě a procesní předpisy s tím počítají ve všech případech, a tak se to také děje. Pokud prezident republiky dostatečně osvědčil svůj návrh, má Ústavní soud jednat bezodkladně, což učinil. Nepovažuji to ani za špatné, ani za neobvyklé. Precedent do budoucna to není. Ústavní soud vydává předběžná opatření výjimečně a pokud takovým návrhům vyhoví, dělá to skutečně rychle. Proto si nemyslím, že by to znamenalo změnu v rozhodovací praxi soudu,“ vysvětlil Škop.