Meloniové roste konkurence zprava. Bývalý generál Vannacci jí přetahuje voliče

Před italskými parlamentními volbami, které zemi čekají příští rok, roste premiérce Giorgii Meloniové nová konkurence na pravici. Strana Futuro Nazionale bývalého armádního generála Roberta Vannacciho v posledních měsících výrazně posiluje, když se jí daří odlupovat voliče od vládních stran, které jsou podle ní příliš proevropské a neochotné důsledně prosazovat své ideje.

Vannacci, který strávil téměř 40 let v řadách italské armády, mimo jiné na zahraničních misích v Afghánistánu, Iráku či Bosně, se do širšího veřejného povědomí poprvé výrazněji zapsal v roce 2023. Tehdy vydal knihu Svět vzhůru nohama (Il mondo al contrario), ve které kritizoval multikulturalismus, imigraci a evropskou environmentální politiku, ale například i "normalizaci" homosexuality. Proslul rovněž kontroverzními výroky o italské historii. Mussoliniho pochod na Řím z roku 1922, po němž se fašisté chopili moci, například označil za událost, která "nebyla státním převratem, ale pouhou pouliční demonstrací".

Ze Světa vzhůru nohama se každopádně v Itálii stal bestseller a kniha Vannaccimu otevřela dveře na kandidátku pravicové Ligy pro volby do Evropského parlamentu v roce 2024. Bývalý generál v nich uspěl a europoslancem je dodnes. Na začátku letošního roku se však s Ligou rozešel. Deníku La Verità řekl, že ho k odchodu vedly „neshody, které se týkaly především toho, co se skutečně dělá, nikoli toho, co se říká“. Zároveň prohlásil, že "nelze být v sudé dny zastáncem identity a suverenistou a v liché dny liberálem a progresivistou".

Svou novou stranu, jejíž název lze přeložit jako Národní budoucnost, založil Vannacci v únoru a od té doby její preference postupně rostou. Za půl roku se podle průměru předvolebních průzkumů její podpora zvýšila ze tří na sedm procent. Voliče přitom přebírá zejména pravicovým vládním stranám – Lize, Forza Italia a Bratrům Itálie premiérky Meloniové.

Bratři Itálie (FdI) sice nadále zůstávají nejpopulárnější italskou stranou se značným náskokem před hlavní opoziční silou, středolevicovou Demokratickou stranou, jejich podpora se však propadla na tříleté minimum. Do značné míry se na tom podílí právě Vannacciho vzestup. Zatímco ještě loni na podzim FdI podporovalo zhruba 31 procent voličů, nyní se jejich preference pohybují kolem 27 procent.

Meloniová na tento trend podle médií reaguje zostřením své rétoriky. Za příklad této strategie server Politico uvádí její snahu znovu se postavit do čela politického boje proti nelegální migraci, mimo jiné prostřednictvím současného sporu se Španělskem kvůli nedávné migrační vlně do Ceuty, španělské exklávy v severní Africe. Itálie otevřeně kritizovala španělskou vládu za nezvládnutí situace, dočasně pozastavila uplatňování Schengenské dohody se Španělskem a zavedla namátkové kontroly občanů zemí mimo Evropskou unii, kteří ze Španělska přilétají na italská letiště nebo připlouvají do tamních přístavů.

Již během volební kampaně, která ji v roce 2022 vynesla k moci, Meloniová slibovala tvrdý zásah proti nelegální migraci, včetně zavedení námořní blokády u italského pobřeží. Tento plán se nakonec neuskutečnil, její vláda však otevřela detenční centra v Albánii, kam mají být umisťováni migranti po dobu vyřizování jejich žádostí o azyl. Vannacci však propaguje ještě radikálnější postoj: prosazuje takzvanou "remigraci", tedy zatím blíže nespecifikovaný plán, jehož cílem je přimět či motivovat migranty, včetně těch, kteří v zemi přebývají legálně, k návratu do zemí jejich původu.

Řada politiků spjatých se současnými vládními stranami potenciální hrozbu Národní budoucnosti snižuje. Například Nicola Procaccini, blízký spolupracovník Meloniové a spolupředseda frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), odmítá, že by Meloniová kvůli Vannaccimu hodlala upravit své politické postoje či taktiku. "Stojí tam, kde stála vždycky," řekl Procaccini Politicu. "Jednoduše není rasistickou, xenofobní fašistkou, za kterou byla vykreslována, když se poprvé ujala úřadu. A není jí ani teď."

Zatímco v otázce migrace stojí Vannacci se současnou premiérkou v zásadě na stejné lodi, v jiných klíčových politických tématech se jejich postoje výrazně rozcházejí. Mezi nejvýraznější rozdíly patří vztah k Evropské unii a odlišný pohled na některé otázky zahraniční politiky, především na podporu Ukrajiny. Futuro Nazionale se na rozdíl od FdI staví proti další vojenské pomoci Kyjevu a odmítá také zvyšování výdajů na obranu.

Sám Vannacci, který několik let působil v Moskvě jako vojenský atašé, například prohlásil, že by raději žil pod vládou ruského prezidenta Vladimira Putina než jeho ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského. Vysoké ceny energií v Itálii pak navrhoval řešit "znovuotevřením kohoutků" s Ruskem.

Spojenci Meloniové případné budoucí vládní spojenectví s Vannaccim nevylučují, zároveň však zdůrazňují, že kvůli němu nehodlají ustupovat ze svých postojů. "Pokud chce Itálii postavit po bok Ruska, Číny, Íránu a Severní Koreje, pak samozřejmě nemůžeme stát společně," uvedl Procaccini. "Pokud si naopak vybere Západ – demokracie, západní země, západní liberální demokracie –, pak spolu samozřejmě stát můžeme."