Posledních pár dní na přihlášky na střední. Kde lidé chybují a jak to opravit

Už za několik dní se zavírá první kolo přihlášek na střední školy, podle kterých se bude řídit rozdělení více než stovky tisíc dětí napříč obory. Značná část se přitom odehraje ve stále poměrně novém digitalizovaném systému a jak ukazují zkušenosti z minulých let, to s sebou nese stále i značné riziko chyb, které mohou budoucí studium dětí výrazně zkomplikovat. Dokud se však přihlášky neuzavřou, stále zůstává možnost chyby napravit.

Uchazeči mohou letos podat přihlášku elektronicky, nebo čistě papírovou formou. Od modelu tzv. hybridního podání se upustilo, jelikož ho využívala jen menšina rodičů a dětí. Přihlášku mohou uchazeči podávat už jen do pátku 20. února, systém je má přijímat až do 23:59, čas podání přihlášky přitom nehraje žádnou roli při přijímací zkoušce a tedy ani případné opravy v tomto ohledu nezpůsobí potíže. Loni se v prvním kole do všech oborů SŠ hlásilo celkem asi 159 000 uchazečů, o rok dříve jich bylo 157 000, vyplývá z dat Cermatu.

Přihlášku si podávají žáci devátých tříd, páťáci a sedmáci, kteří se ucházejí o studium na víceletých gymnáziích, i zájemci hlásící se například ze zaměstnání, zahraničí či prvních ročníků SŠ. Podle ministerstva školství proto není možné odhadnout, kolik uchazečů si letos přihlášku podá. Doposud si však přihlášky podalo už přes 95 tisíc uchazečů, jak ukazují data Cermatu k 16. únoru. Drtivá většina přitom pochází z elektronického podání. Uchazeči si mohou i letos podat až pět přihlášek, z toho až dvě do oborů s talentovou zkouškou a až tři do oborů bez ní. Přihlášku mohou uchazeči upravovat během celé dvacetidenní lhůty, musí ale stáhnout již podanou přihlášku a podat ji znovu.

Pokud uchazeči či rodiče najdou po podání přihlášek chybu, stále je čas ji napravit. Jak informuje i Cermat, někdy stačí k opravám i email, jindy je však třeba přikročit k náročnějšímu kroku. „Kontaktujte školu a domluvte se na řešení. V některých případech (např. když budete potřebovat opravit e-mailovou adresu nebo dodat škole chybějící dokument) bude stačit zaslat potřebné údaje nebo dokumenty škole přes zaručenou komunikaci (o té se dozvíte víc v jedné z dalších kapitol). V jiných případech bude potřeba původní přihlášku zrušit (kliknout na ,Vzít zpět‘) a podat novou přihlášku,“ uvádí Cermat.

Mezi zmíněné jiné případy pak patří jedna z nejdůležitějších věcí nynějšího systému, případná oprava špatně seřazeného pořadí škol podle priority či zkrátka výběr zcela jiného oboru. „Je ale potřeba to stihnout včas do termínu, tedy v 1. kole do 20. února; ve 2. kole do 25. května. Protože DiPsy neumožňuje vrátit se k již odeslané přihlášce a měnit v ní údaje, bude potřeba původní přihlášku zrušit a podat přihlášku novou. Přihlaste se do DiPSy, původní přihlášku zrušte (klikněte na ,Vzít zpět‘) a podejte novou přihlášku. Po termínu pro odeslání přihlášky už bude možné pouze obory z přihlášky odebrat. Máte možnost vzít zpět přihlášku celou nebo jen její část (typicky jeden z oborů na přihlášce). Tlačítko ,Vzít zpět‘ už ale nebude v DiPSy aktivní a o zpětvzetí bude potřeba požádat školu. Poslední možný termín pro zpětvzetí přihlášky nebo její části je 5. 5. 2026 (pro 1. kolo), resp. 12. 6. 2026 (pro 2. kolo),“ uvádí Cermat.

Právě pořadí, v němž uchazeči školy na přihlášce seřadí, je přitom zcela zásadní a i zkušenosti z minulého roku ukazují, že může jít o zásadní chybu, která se v přihláškách objevuje. Uchazeči budou do oborů přijati na základě výsledků přijímací zkoušky a právě svých priorit. Právě otázka prioritizace škol v přihlášce je však zásadní. Podle analýzy výzkumné agentury PAQ Research více než třetina uchazečů o maturitní obory řadila v minulém roce své přihlášky na střední školy neefektivně. Na druhém nebo třetím místě v přihlášce měli totiž výrazně těžší školu, než na prvním místě. To znamenalo, že i pokud by s bodovým počtem stačili na výrazně těžší školy, algoritmus je umístil na školu umístěnou na prvním místě.

V takovou chvíli už není možné na základě počtu bodů „podskočit“ školu s vyšší prioritou. Nepomůže s tím ani odvolání. „Pokud byl uchazeč přijat na prioritnější školu (na prvním místě), nemá smysl, aby se odvolával proti nepřijetí na méně prioritní školy (na druhém nebo třetím místě), protože takovému odvolání nemůže být vyhověno,“ uvádí Cermat. Podrobněji jsou změny týkající se odvolání například zde.

Jak analýza také poukázala, až 27 procent uchazečů mohlo podle svých výsledků v JPZ mířit výše, než kam se reálně dostali. V jejich okrese podle PAQ byla těžší škola s podobným zaměřením jako ta, na kterou se dostali, a zároveň měli na tuto těžší školu dostatečný počet bodů. Podle expertů to neznamená, že škola náročnějšími požadavky by byla pro každého uchazeče lepší volbou. Může to ale naznačovat tendenci žáků podceňovat svoje schopnosti.

Rozřazovací algoritmus umožňuje podle odborníků riskovat a obory v přihlášce skutečně řadit podle preferencí uchazečů. Na prvním místě v přihlášce podle nich může být i ambiciózní volba. „Pokud se na ni žák nedostane, neovlivňuje to jeho pravděpodobnost přijetí na realističtější volbu na druhé prioritě, případně na ,záchrannou‘ školu na třetí prioritě,“ uvedli odborníci. Riskantní je podle odborníků také nevyužití všech tří přihlášek, tedy těch na netalentové obory, které má žák k dispozici. Zhruba čtvrtina žáků, kteří podali méně než tři přihlášky se podle PAQ na žádnou školu nedostala a musela tak pravděpodobně podat přihlášku do druhého kola.