Méně porodnic, více míst pro seniory, popsal Vojtěch, jak se kvůli demografii změní zdravotnictví
Kvůli nízké porodnosti se v Česku upraví síť porodnic. Podle doporučení odborníků by měla zůstat porodnická oddělení či zařízení s více než 600 porody ročně. Kvůli stárnutí společnosti by pak zhruba do poloviny příštího desetiletí mělo přibýt asi 9500 lůžek následné péče. Změnit by se na ně mohla lůžka akutní. V nedělní debatě České televize to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Podle šéfky poslaneckého klubu opozičního hnutí STAN Michaely Šebelové by zdravotnickou síť měl nastavit stát tak, aby péče byla v regionech dostupná.
Loni se v ČR podle předběžných údajů statistického úřadu narodilo 77 600 dětí. Je to nejméně od roku 1806, od něhož je počet narozených k dispozici. Seniorů naopak přibývá. Podle projekce statistiků bylo v Česku předloni asi 494 000 lidí nad 80 let, v roce 2041 by jich mohlo být přes 871 000.
„Máme tady trend nejnižší porodnosti od 18. století, což se samozřejmě projeví na síti gynekologicko-porodnických oddělení i pediatrických oddělení, protože prostě není možné, abychom tady měli porodnice, které dělají 150, 200 porodů za rok. To je nebezpečné pro rodičky i pro miminka,“ uvedl Vojtěch. Řekl, že podle odborné společnosti by v zařízení mělo být ročně aspoň 600 porodů, aby lékaři měli dostatek praxe.
Podle Vojtěcha je kvůli stárnutí pak nutné pozměnit i ostatní zdravotní péči. „Do roku 2040 se počet lidí nad 80 let zdvojnásobí. Budou mít více přidružených nemocí. Bude potřeba zajistit následnou péči,“ uvedl ministr. Podle něj by podle propočtů do roku 2035 až 2040 mělo v Česku vzniknout 9500 následných lůžek a změnit by se na ně měla nevytížená akutní lůžka.
Náročná péče se soustředí nyní do specializovaných center, třeba onkologických. Zdravotní pojišťovny tak ruší smlouvy se zařízeními bez potřebného počtu výkonů, popsal ministr.
Podle Šebelové by síť měl nastavovat stát. Úpravy označila za obrovské politikum. Kraje se často staví proti změnám ve svých nemocnicích. „Když budete něco navrhovat, je to o tom, aby to hejtmani akceptovali. Jinak je populistické v roli hejtmana za ANO říkat, že žádná péče omezována nebude, a ministerstvo bude říkat, že budete navrhovat tyto kroky,“ uvedla Šebelová. Podle ní má být péče nastavena tak, aby byla dostupná i v regionech.
Vojtěch podotkl, že stát spravuje fakultní nemocnice, ne krajské, městské či soukromé. Nastavení sítě tak musí koordinovat zdravotní pojišťovny, míní ministr.
Ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Ján Dudra poukazuje na to, že se stárnutím budou potřeba ale i akutní lůžka. „Musíme si uvědomit, že ten osmdesátník nebude potřebovat jen následnou péči, ale i operaci srdce či žlučníku. Bezbřehé rušení kapacit akutní lůžek není cesta,“ uvedl naopak Dudra. Podle Vojtěcha zdravotní pojišťovny s nemocnicemi o restrukturalizačních plánech diskutují.
O úpravě sítě porodnic se v Česku debatuje už léta. Podle údajů z minulých let bylo ve 12 z 94 porodnic méně než 500 porodů za rok. Vláda Andreje Babiše (ANO) považuje zvýšení porodnosti za svou prioritu. Poslanci například začátkem června v prvním čtení podpořili předlohu, podle níž má rodičovský příspěvek vzrůst od příštího roku o 50 000 korun na 400 000 korun a na dvojčata a vícerčata ze 700 000 korun na 800 000 korun. Babiš vyzývá k debatě o dalších zásadních krocích (psali jsme zde).
V krátko- a střednědobém horizontu znamená nižší porodnost snížení výdajů státního rozpočtu. „V krátkém horizontu bude nízká porodnost snižovat výdaje a zvyšovat příjmy veřejných rozpočtů. Bezprostředně se projeví v nižším porodném, v dávce otcovské poporodní péče a v peněžité pomoci v mateřství (tzv. mateřská, placená je z nemocenského pojištění). Se zpožděním necelého jednoho roku by se nízká porodnost jinak postupně projevila v nižších platbách na rodičovský příspěvek, ty ale zřejmě nakonec vzrostou díky pravděpodobnému zvýšení příspěvku od 1. ledna příštího roku o 14,3 %. Nižší budou i výdaje na zdravotnictví, protože malé děti jsou po důchodcích z hlediska zdravotních výdajů ‚nejdražší‘,“ uvedl pro Echo24 analytik Národní rozpočtové rady Michal Hlaváček.
Ve střednědobém horizontu se k nižšímu rodičovskému příspěvku a nižším zdravotním výdajům přidá podle Hlaváčka i nižší rozsah odpočtů a vyšší příjmy z daně z příjmů fyzických osob, tedy takzvané „odpočty na děti“. „Následovat budou zejména nižší výdaje na školství, v rámci důchodového systému budou nižší výdaje na sirotčí důchody a částečně také důchody invalidní. V součtu tak povede nižší porodnost v krátkém až středním horizontu k nižším deficitům veřejných rozpočtů a pomalejšímu zvyšování dluhu,“ uvedl Hlaváček s odkazem na zprávu NRR o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
V delším horizontu zhruba 25 let začne podle Hlaváčka postupně působit efekt nižšího počtu pracovníků a nižšího HDP, což se projeví mj. v nižších příjmech ze sociálního a zdravotního pojištění a daňových příjmů obecně, hlavně daně z příjmu fyzických osob. „Důchodový systém bude kvůli nižšímu objemu příspěvků na důchodové pojištění vykazovat vyšší deficity a dojde k nárůstu poměru veřejného dluhu k HDP. Vzhledem k doznívání dopadů směřujícím k nižším výdajům se ale tyto deficity důchodového systému ve výši dluhu promítnou poměrně pozdě až po roce 2065. Do počtu starobních důchodců se přitom současná nižší porodnost nikterak nepromítne, projektované počty důchodců budou odlišné až ke konci století,“ dodal Hlaváček.
