Česko nabídne k zabezpečení Hormuzského průlivu radar, oznámil Babiš

Česko pro zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu nabídne pasivní radar. Bude to ve chvíli, kdy se tam situace zklidní, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) novinářům. Přibližně 40 zemí ochotných podílet se na mírové misi v Hormuzském průlivu po skončení konfliktu USA a Izraele s Íránem dnes bude pod vedením Londýna a Paříže jednat na videokonferenci, která má probíhat od 14 hodin, jak informovala France 24. Pomoc při zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu nabídne i Česko, jak již ve čtvrtek řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

Videokonferenci zemí ochotných podílet se na mnohonárodnostní mírové misi v Hormuzském průlivu po skončení konfliktu iniciovali francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer. Strategickým průlivem před válkou procházela asi pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG).

„Jedná se o unikátní zařízení (pasivní radar), které nikdo na světě nemá. Je to velmi efektivní zařízení a právě tam může být velice dobře uplatněno,“ uvedl dnes Babiš. S novináři hovořil na letišti v Bechyni na Táborsku při mezinárodním cvičení. Jeho motivem bylo testování moderních vojenských technologií, jako jsou například drony.

Česká armáda ve výzbroji pasivní radary má. Nákup dalších ministerstvo avizovalo loni v září – šlo o trojici pasivních radiolokátorů PLESS od pardubické společnosti ERA za 2,3 miliardy korun. Jeden stacionární a dva mobilní radary dokážou podle výrobce odhalit i drony a sledovat cíle do vzdálenosti 700 kilometrů.

Pasivní radiolokátory přijímají elektromagnetickou energii z okolí, samy ale žádné signály nevysílají. Žádný radar je proto nemůže odhalit. Dokážou sledovat mnoho cílů současně. Vyhledají i objekty ukryté za obzorem, kam běžný radar nedohlédne. Výrobce uvádí, že radiolokátory PLESS jsou vybavené průlomovou technologií, která například umožňuje z Česka pozorovat lodě plující po Baltském moři. Přístroje dokážou určit polohu i typ statických či pomalu se pohybujících objektů – nejčastěji lodí a radarů – i rychlých cílů, jako jsou letadla či drony.

„Nabízíme to, v čem jsme dobří. Naše armáda měla vždy dobrý zvuk v rámci NATO,“ řekl Babiš. Dodal, že zatím není jasné, na jak dlouho by Česká republika pasivní radar do Hormuzu poskytla. „To je samozřejmě otázka debaty. Ptal jsem se i na to, do jaké míry by byli ochráněni naši vojáci, pokud by tam šli. Ale určitě o tom bude rozhodovat Parlament. Je to nějaké gesto v situaci, kdy americký prezident (Donald Trump) kritizoval Evropu za to, že se nechce zapojit do obrany Hormuzu,“ dodal premiér.

Podle dvou informovaných zdrojů Reuters se jednání tento týden soustředí na čtyři pracovní okruhy: prosazování svobodné plavby a námořní bezpečnosti; uplatnění ekonomických opatření proti Íránu v případě, že průliv zůstane uzavřen; uvolnění námořníků a lodí, které nyní nemohou z oblasti odplout, a spolupráci s rejdařským odvětvím při obnovení lodní přepravy.

Klíčovou vodní cestu pro globální přepravu zejména ropy a zkapalněného zemního plynu od začátku března blokuje Írán v odvetě za izraelsko-americké údery na své území, a to navzdory nynějšímu příměří. Po krachu víkendových jednání mezi Washingtonem a Teheránem v Pákistánu navíc začalo americké námořnictvo v pondělí blokovat přístup do íránských přístavů.