Německo už není takovým magnetem. Migrace z EU i Blízkého východu slábne

Německo loni zaznamenalo výrazný pokles přistěhovalectví. Čistá migrace, tedy rozdíl mezi počtem lidí, kteří se do země přistěhovali, a těmi, kteří ji opustili, dosáhla v roce 2025 přibližně 235 tisíc osob. O rok dříve to bylo zhruba 430 tisíc a rekordní rok 2022 přinesl dokonce 1,462 milionu lidí. Vyplývá to z nových údajů německého statistického úřadu, informuje Bild.

Statistici upozorňují, že za poklesem stojí především výrazně nižší počet příchozích z hlavních zemí původu uprchlíků a migrantů. Nejvýraznější změna nastala u Sýrie, odkud přišlo o 67 procent méně lidí než v roce 2024. Z Turecka a Afghánistánu se čistá migrace snížila shodně o 41 procent. Také počet příchozích z Ukrajiny klesl meziročně o 21 procent.

Celkově německé úřady v roce 2025 evidovaly 1,48 milionu přistěhování a 1,25 milionu vystěhování. Zatímco počet odchodů ze země meziročně klesl o dvě procenta, počet nově příchozích se snížil o 13 procent.

Podle statistiků je „jedním z hlavních důvodů“ právě výrazný pokles příchodů z důležitých zemí původu uprchlíků. Méně lidí navíc přicházelo i z členských států Evropské unie.

Zajímavý vývoj zaznamenalo Německo také ve vztahu k ostatním zemím EU. V roce 2025 se do jiných členských států odstěhovalo přibližně o 54 tisíc lidí více, než kolik jich z těchto zemí do Německa přišlo. Výrazně se snížil počet příchozích zejména z Polska a Bulharska, zatímco více lidí dorazilo z Nizozemska a Rumunska.

Pokračuje rovněž trend odlivu německých občanů. Německo loni vykázalo migrační ztrátu 97 tisíc vlastních obyvatel. Nejčastějšími cílovými zeměmi byly Švýcarsko, Rakousko a Španělsko.

Statistika zároveň připomíná, že ukrajinští uprchlíci nejsou součástí azylových statistik. Lidé prchající před válkou totiž v Německu získávají automatické dočasné ochranné povolení k pobytu a „nemusí podávat žádost o azyl“.

Změny jsou patrné i uvnitř samotného Německa. Mezi jednotlivými spolkovými zeměmi bylo v roce 2025 zaznamenáno necelý milion stěhování, což představuje přibližně jednoprocentní pokles oproti předchozímu roku. Největší přírůstek obyvatel získalo Braniborsko, kam se přistěhovalo o devět tisíc lidí více, než se odstěhovalo. Následovaly Bavorsko a Šlesvicko-Holštýnsko. Největší ztrátu naopak zaznamenal Berlín, který přišel o zhruba 12 tisíc obyvatel, následovaný Durynskem a Severním Porýním-Vestfálskem.