Ekonomika loni nabrala na rychlosti, válka ale může růst HDP zpomalit až o procentní bod

Česká ekonomika loni rostla nejrychleji za poslední tři roky. Vpřed ji hnala podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) především domácí poptávka. Spotřebu podpořil zejména pokračující solidní reálný růst výdělků spojený se zklidněním inflace. Loni se dařilo zejména službám a stavebnictví, konec roku ale přinesl oživení i v průmyslu. V letošním roce by ale růst ekonomiky mohl zpomalit kvůli válce v Íránu. Podle ekonoma Davida Marka by v nejhorším možném scénáři mohlo jít až o 1 procentní bod. Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) na dotaz redakce řekl, že vláda situaci sleduje a je připravená na různé scénáře.

Hrubý domácí produkt loni vzrostl o 2,6 %. Ve 4. čtvrtletí se zvýšil mezičtvrtletně o 0,6 % a meziročně o 2,6 %. „Domácí poptávka byla hlavním tahounem hospodářského růstu v roce 2025 včetně jeho závěrečné čtvrtiny. Stabilní oživení spotřeby domácností souviselo se zklidněním růstu cen a solidním reálným navýšením mezd. Posílení investiční aktivity, která v předchozích letech klesala, bylo loni spojeno s pozitivním obratem ve stavebnictví. Dařilo se řadě odvětví služeb a ve 4. čtvrtletí příznivější výsledky ukázal i průmysl,“ říká místopředseda ČSÚ Jaroslav Sixta.

Podle lednové makroekonomické predikce ministerstva financí by v roce 2026 hospodářský růst mohl mírně zpomalit na 2,4 %. To však bylo ještě před útokem USA a Izraele na Írán, který citelně dopadá na ceny pohonných hmot či plynu. Podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka bude dopad války na růst HDP záviset na délce trvání konfliktu. „V optimistickém případě, pokud by ceny energií zůstaly vysoké jen pár týdnů, dosáhl by dopad do HDP orientačně 0,1 až 0,3 procentního bodu. V nepříznivém scénáři, kdyby zůstaly cen vysoké několik měsíců, by se negativní dopad zvýšil na 0,5 až 1,0 procentní bod,“ uvedl pro Echo24 Marek.

„Negativní dopad by se projevil přes nižší kupní sílu domácností, vyšší náklady firem a nepřímo přes negativní dopady na naše hlavní obchodní partnery a jejich poptávky po českém exportu,“ dodal někdejší poradce prezidenta Petra Pavla Marek.

Hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš v komentáři zaslaném redakci uvedl, že napětí na energetických trzích dál stoupá. S každým dalším týdnem, kdy je uzavřený Hormuzský průliv, roste pravděpodobnost ‚extrémnějšího scénáře‘, ve kterém by došlo k výrazným dopadům na evropskou inflaci, podle jeho slov přes plus 1,5 procentního bodu, ale i na českou inflaci, přes plus 3 procentní body.

„To by ve finále nenechalo v klidu centrální bankéře ani ve Frankfurtu ani v Praze. O osudu inflačního a úrokového výhledu na druhou polovinu tohoto a zejména příštího roku tak rozhodnou ‚bez nadsázky‘ nejbližší dva týdny,“ míní Bureš.

„My jsme v mezičase kvůli rostoucí hrozbě extrémnějšího scénáře zhoršili náš výhled na inflaci a lehce i na HDP. Od startu íránské krize jsme tak kumulativně zvýšili inflaci v eurozóně o 0,9 procentního bodu na 2,7% v roce 2026 a na 1,9% v roce 2027. V Česku jsme kumulativně zvýšili zatím inflaci stejně jako v Evropě o 0,9 p.b. – a to i když je vzhledem k vyšší energetické náročnosti česká ekonomika do budoucna bezesporu ‚inflačně zranitelnější‘. V roce 2026 zatím stále v Česku předpokládáme o něco nižší inflační tlaky a průměrnou inflaci na 1,9%, a to zejména díky zpožděnému dopadu energetické krize do cen energií pro domácnosti a do cen potravin. To vše se nám ukáže až v roce 2027, pro který jsme posunuli naše odhady inflace na 2,9%,“ uvedl Bureš.

„Pokud bychom v Česku ‚přepli do extrémnějšího scénáře‘ (ropa 150 USD, plyn 110 EUR alespoň po dobu měsíce a pak postupné odeznívání šoku), mohou se realizovat avizované cca + 3 procentní body nad náš základní inflační scénář. Rozdíl by byl pravděpodobně cítit zejména v roce 2027 – ve vyšších cenách energií, vyšších cenách potravin, v silnějších sekundárních efektech v cenách zboží a ve vyšší setrvačnosti inflace služeb. Pokud by se v takovém případě inflace v průměru pohybovala v Česku nad 5 %, bylo by asi složité pro Českou národní banku jednoduše ‚sedět a čekat‘,“ míní Bureš s tím, že konečné dopady do inflace i HDP však mohou ve finále hodně záležet i na vládní politice.

„Poučeni energetickou krizí spojenou s ruskou invazí na Ukrajinu už dnes lépe víme, která opatření lépe a která hůře tlumí nástup energetické inflace a její průsaky do širšího spotřebitelského koše,“ dodal ekonom.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) na dotaz Echa řekl, že vláda situaci sleduje. „Ale máme různé scénáře. Máme i hospodářskou strategii, která je založena na vytvoření prostředí pro hospodářský růst. Nabízí různé scénáře ohledně intenzity investic a tak dále. Co mohu všem slíbit, je, že nepolevíme v investiční aktivitě, včetně zajišťování bezpečnosti, obranyschopnosti, energetické a průmyslové bezpečnosti či vnitřní bezpečnosti,“ dodal Havlíček.