Nové penzijní spoření může přinést statisíce navíc. Co je potřeba udělat?

Vláda Andreje Babiše (ANO) v pondělí jednomyslně schválila všechny navrhované změny v rámci tzv. Lepšího penzijka, tedy snížení poplatků, strategii životního cyklu, spoření od kolébky a ukončení nevýnosných transformovaných fondů v roce 2036. To může podle odhadů ministerstva financí i nezávislých ekonomů vydělat lidem i o milion korun navíc oproti současnému modelu penzijního spoření.

Lepší penzijko představuje soubor opatření s cílem delšího a výnosnějšího spoření klientů ve 3. penzijním pilíři. Průměrný klient díky němu naspoří na penzi podle MF nejméně o milion korun více než dnes. Všem stávajícím i novým klientům se ruší poplatek za zhodnocení a poplatek za správu se stropuje ve výši 0,5 %. Jedinou výjimkou je alternativní fond, kde se poplatky nebudou měnit.

Smlouvu o penzijním spoření má v současnosti podle ministerstva zhruba 3,9 milionu lidí. Penzijní společnosti spravují majetek v celkovém objemu 660 miliard korun. Stát systém každoročně podporuje 18 miliardami korun, z nichž 5,8 miliardy tvoří přímé státní příspěvky. Náklady na úpravu státních příspěvků odhaduje ministerstvo na 1,1 až 1,6 miliardy korun ročně.

Ekonomové Filip Pertold a Lukáš Nádvorník z výzkumného pracoviště CERGE-EI, které spadá pod Univerzitu Karlovu a Akademii věd, začátkem června při představování nového nástroje uvedli, že z jejich výpočtů vyplývá, že pokud by k žádné poplatkové změně nedošlo, pak by příjmy penzijních společností z poplatků v roce 2036 mohly přesáhnout 50 miliard korun. „Při navržené úpravě se přibližně do roce 2034 vrátí vybrané poplatky na dnešní úroveň. Přínos pro klienta je na druhé straně obrovský,“ uvedli ekonomové.

„Současné nastavení dlouhodobě spořícího klienta může připravit o více než polovinu jeho konečných úspor. Díky navrženým úpravám tento úbytek klesne na necelou pětinu a úspory klienta za 35 let spoření se zvýší o milion korun. Pokud se klient rozhodne pro čerpání dvacetileté renty, pak dosáhne na její trojnásobnou výši,“ dodali Pertold a Nádvorník.

Všichni stávající i noví klienti dostanou možnost si jako výchozí nastavení jejich spoření zvolit strategii životního cyklu, která podle zákonem definovaných mantinelů nastaví klientovi vhodné rozložení konzervativních a dynamických investic podle jeho věku, respektive předpokládané délky spoření. Penzijní společnosti nově budou novým klientům jako první a nejjednodušší volbu s minimem administrativy nabízet právě tuto strategii.

Čím mladší klient, tím dynamičtější investování. Naopak s přibývajícím věkem klienta a blížícím se odchodem do důchodu se budou jeho úspory postupně přesouvat do konzervativních, stabilnějších investic. U klientů do 50 let bude podíl dynamických investic nejméně 75 % z jejich portfolia. U každého klienta ve strategii životního cyklu bude možné maximálně 10 % vložit do alternativního fondu. Každému klientu zůstane možnost volby zvolit si rozložení investic dle vlastní preference.

Tzv. spoření od kolébky znamená posílení motivace rodičů zakládat penzijní spoření dětem. V současnosti platí pro všechny věkové skupiny vyjma důchodců, že státní příspěvek činí 20 % z měsíčního vkladu v rozmezí 500 až 1700 korun. Všem střadatelům do 18. narozenin se dolní hranice pro státní příspěvek sníží již na 100 korun.

Všem střadatelům do jejich 30. narozenin se státní příspěvky zdvojnásobí na 40 % z jejich měsíčního vkladu. Všichni klienti dostanou možnost do svých 36. narozenin po minimálně deseti letech spoření jednou jednorázově vybrat až třetinu vlastních vkladů a jejich zhodnocení bez sankce a se zbytkem úspor pokračovat ve spoření. Výběr není podmíněn žádným konkrétním účelem. Doposud byl možný jen mezi 18. a 20. rokem života.

Zákon dále snižuje poplatky odváděné penzijním společnostem u většiny typů fondů. Zruší se u nich poplatek za výkonnost a pro poplatek za správu se stanovuje strop 0,5 procenta. Jedinou výjimkou jsou alternativní fondy, kde se pravidla poplatků nemění.

„Vstup do penzijního spoření je dnes ryze dobrovolný. Naše opatření výrazně posílí motivaci klientů ke vstupu. Vedle toho jsme v připomínkovém řízení diskutovali se zástupci zaměstnavatelů variantu povinné nabídky penzijka všem novým zaměstnancům, tzv. enrollment. Obecně jsme se shodli, že by šlo o krok správným směrem, ale nepodařilo se nám zatím najít shodu na konkrétní podobě, proto toto opatření nenavrhujeme. Nevylučuji, že bych podpořila případný pozměňovací návrh v tomto směru za předpokladu, že by šlo o jednoduchý a srozumitelný mechanismus s jednomyslnou podporou zástupců zaměstnavatelů,“ doplnila ministryně financí Schillerová.

Ukázkový příklad dopadu novely

Ekonomové Filip Pertold a Lukáš Nádvorník z výzkumného pracoviště CERGE-EI propočítali dopad reformy na modelového klienta, který spoří 1 000 korun měsíčně a dostává příspěvek zaměstnavatele 300 korun. Při současném nastavení by si takový klient spořící po dobu 25 let naspořil do 65 let věku v reálných cenách přibližně 600 000 korun a mohl by čerpat měsíční rentu na 20 let ve výši 2 696 korun.

Reforma tento výsledek mění prostřednictvím tří opatření, jejichž efekty se sčítají. Pokud klient začne spořit o deset let dříve, tedy ve 30 letech místo ve 40, jeho úspory v 65 letech vzrostou o 274 540 korun. Přejde-li navíc na strategii životního cyklu, přibude dalších 416 941 korun. Třetí opatření, snížení celkových poplatků na 0,5 procenta, přinese další nárůst o 348 677 korun.

Po započtení všech tří změn vychází výsledná naspořená částka v 65 letech na 1 640 012 korun v dnešních cenách — tedy o více než milion korun více než bez reformy. Měsíční renta na 20 let pak vychází na 8 667 korun, tedy více než trojnásobek oproti současnému stavu.

Ještě výrazněji se reforma projeví u klientů, jejichž rodiče začnou spořit od narození dítěte. Pokud rodiče vkládají 500 korun měsíčně a stát přispívá 200 korunami, pak může takový klient v 65 letech disponovat majetkem 3 751 609 korun a pobírat měsíční rentu 19 826 korun, tedy více než dvojnásobek oproti variantě, kdy spoření začíná až ve 30 letech.