Potraviny zdraží kvůli hnojivům. Evropské zemědělství míří do zdi a Brusel jen vyčkává, tvrdí pěstitelé

Zemědělci varují před další krizí v souvislosti s prudkým zdražením hnojiv a pohonných hmot. Obávají se omezení výroby a propadu budoucích výnosů i dalšího růstu cen potravin. Zemědělské organizace proto tlačí na Brusel, aby dočasně pozastavil část regulací včetně uhlíkového mechanismu CBAM a emisních povolenek, které podle nich hnojiva výrazně prodražují. Evropská komise představila Akční plán pro hnojiva, podle evropského sdružení Copa-Cogeca však nenabízí dostatečnou krátkodobou pomoc.

Napětí v sektoru zesílilo po růstu cen hnojiv v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Podle průzkumu Zemědělského svazu České republiky zaznamenalo téměř 40 procent českých zemědělců zdražení hnojiv do 25 procent, dalších téměř 29 procent pak až do 50 procent. Zásoby mají podniky zatím většinou zajištěné na jarní sezonu (67 % zemědělců má zajištěno 80 % hnojiv na jaro), téměř polovina farmářů hnojiva za vyšší ceny zatím nekoupila. Problémem je ale výhled na další měsíce, kdy má celoroční zásoby z více než 80 procent zajištěno jen 38 procent farem.

Zemědělci také upozornili na vyšší ceny pohonných hmot. Pro polovinu zemědělských podniků tvoří výdaje za naftu pět až deset procent všech nákladů. Pokud by současné ceny vydržely až do podzimu, čtvrtině firem by celkové náklady vzrostly o více než deset procent. Třetina podniků očekává roční nárůst nákladů mezi šesti až deseti procenty, další čtvrtina dokonce mezi 11 až 20 procenty.

„Jsme v situaci, kdy zemědělci omezili investice,“ uvedl předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. A nejde o jednotlivce. Omezení investic očekává téměř 72 procent podniků. Více než polovina zemědělců označuje současnou situaci za významnou a vyžadující restrikce investic, desetina firem už mluví o velmi vážném ohrožení fungování.

„Pokud budou zemědělci nuceni omezovat hnojení nebo ochranu rostlin, nebude to mít dopad jen na ekonomiku podniků. Projeví se to i na nižších výnosech, což negativně ovlivní ceny potravin,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Za vysokými cenami paliv a hnojiv podle zemědělců pak stojí i některé kroky EU. Zemědělci upozorňují především na uhlíkové clo CBAM a systém emisních povolenek ETS. Podle nich právě tyto mechanismy výrazně zdražují výrobu hnojiv v Evropě a oslabují konkurenceschopnost evropských producentů. Samotný CBAM podle zemědělců představuje dodatečnou zátěž 50 až 70 eur na tunu hnojiva.

Farmáři proto požadují pozastavení plateb za emisní povolenky pro výrobce hnojiv a také dočasné zmrazení uhlíkového mechanismu CBAM. Mezi další opatření už na národní úrovni by pak podle Zemědělského svazu mohla být vratka spotřební daně z pohonných hmot, která by přinesla i potřebný cash flow.

Evropská komise v úterý oznámila přípravu vlastního balíku opatření. Před létem chce posílit krizovou rezervu EU a nabídnout členským státům větší flexibilitu v rámci společné zemědělské politiky. Součástí mají být vyšší zálohové platby i podpora efektivnějšího využívání hnojiv, a to nejen dusíkatých. „Komise poskytne cílenou mimořádnou podporu evropským zemědělcům, kteří čelí vysokým nákladům na hnojiva, a to prostřednictvím stávajících nástrojů v rámci zemědělské politiky EU,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy. Konkrétní finanční pomoc chce EK zveřejnit před létem. Komise uvedla, že v rámci revize emisních povolenek se zaměří i na oblast hnojiv a bude podporovat využívání hnojiv, která podpoří dekarbonizaci.

Evropská organizace Copa-Cogeca už označila pomoc za nedostatečnou. Podle ní Evropská komise reaguje příliš pomalu a nepřináší okamžitou pomoc odpovídající rozsahu současné krize. Copa-Cogeca zároveň kritizuje, že Komise odmítla upravit současný regulatorní rámec EU včetně systému emisních povolenek ETS a uhlíkového cla CBAM, které podle zemědělců výrazně zdražují hnojiva. Návrh podle nich obsahuje hlavně dlouhodobé a vágní sliby bez konkrétní finanční pomoci. Organizace proto požadují okamžité pozastavení uhlíkového mechanismu CBAM, zmírnění některých environmentálních pravidel a rychlou podporu likvidity farmářů. Varují, že evropské zemědělství „míří přímo do zdi“, zatímco Brusel podle nich pouze vyčkává.