Reforma státní správy míří do dalšího čtení s desítkami úprav. Úředníci připravili data

Již za dva týdny by se měl dostat na jednání sněmovny ve druhém čtení jeden ze stěžejních návrhů koalice ANO, SPD a Motoristů sobě – změna služebního zákona, která má přetvořit fungování úřednické správy. Nový zákon o státních zaměstnancích, který má dosavadní legislativu přiblížit pracovněprávním vztahům, čelil od počátku silné kritice opozice. Že minimálně některé výtky byly oprávněné potvrzuje fakt, že materiál mají v dalším legislativním kole „opravit“ desítky pozměňovacích návrhů. Na půdě dolní parlamentní komory se uskutečnil seminář, který si kladl za cíl zhodnotit problémy úředníků na základě dat.

Podle poslankyně Zuzany Ožanové (ANO), jedné z předkladatelek, je vyhrocenost debaty dána tím, že je celá změna často nahlížena zkreslujícím prismatem pouze ministerstev coby ústředních orgánů. „Musíme se dívat na všechny úřady, ministerstva tvoří jen 10 procent státní správy,“ uvedla na březnovém semináři v Poslanecké sněmovně, který pod záštitou Ústavně-právního výboru pořádal poslanec Karel Dvořák (STAN). Ožanová reagovala na výtky ohledně možné politizace státní správy. „Ministerstva jako ústřední orgány jsou více spjata s politickou reprezentací než ostatní úřady, takže to vnímání je u nich intenzivnější,“ uvedla s tím, že u řady dalších institucí, jako jsou například specializované úřady, je vliv politiky výrazně menší. Ožanová vyzdvihla, že nový zákon přiblíží podobu práce pro stát tomu, v jakém režimu fungují v současnosti úředníci samosprávných celků.

To adresoval i poslanec Karel Haas (ODS). Upozornil, že samosprávní úředníci, kterých je zhruba 100 tisíc v ČR, fungují ve flexibilním modelu blížícím se běžnému zaměstnávání již nyní, přičemž to ale neznamená, že by byli zcela bez pojistek. „Je náš systém tak málo ochranářský?“ tázal se poslanec s tím, že on si to tedy nemyslí. Argumentoval tak proti zřejmě nejčastější výtce směřující k novému návrhu, a sice že změny vypínají pojistky a budou pro státní správu fatální. „Zákon o státní službě zajistil dodržování procesů, nikoliv doručování výsledků. To jsme zjistili po 11 letech,“ zhodnotil celkově opoziční poslanec, proč ODS podporuje základní směr koaličních úvah. Od ledna je Haas místopředsedou ODS.

Občanští demokraté jsou ve svém přístupu výjimkou, zbytek opozice snahy kritizuje. Podle Dvořáka vznikal vládní návrh „na koleni“. „Inicioval jsem uspořádání odborného semináře, abychom na půdě sněmovny mohli alespoň částečně napravit to, co měla udělat vláda – tedy společně s experty, úředníky, akademiky a dalšími relevantními stakeholdery identifikovat slabá místa,“ sdělil poslanec STAN. Obdobně opoziční poslankyně Kateřina Stojanová (Piráti) kritizovala, že koalice se pustila do změn, aniž by vycházela z dat.

„Dodnes nerozumím, proč jsme se do toho pustili tímto způsobem a takto rychle, respektive nikoliv tedy opozice, ale poslanci a poslankyně vládní koalice, protože jste se vůbec do podoby fungování a kvality té státní služby nepustili na základě dat,“ sdělila poslankyně s odkazem na analýzu Státní služba 2.0, která byla financována z Národního plánu obnovy. Ta byla ovšem publikována začátkem března, zatímco návrh současné koaliční změny byl předložen sněmovně a rozeslán těsně před koncem minulé roku – konkrétně 29. prosince 2025. To navíc jako poslanecký návrh, nikoliv vládní, tedy bez standardního připomínkového řízení.

Jak na tom stát je?

Analýza „Státní služba 2.0“, kterou připravil Úřad vlády, říká, že je ve státní službě přibližně 70 tisíc lidí ve zhruba 150 úřadech, přičemž 41 procent z nich působí v Praze. Státní služba je užší vymezení nežli práce pro stát (veřejný sektor), neboť do takového pojmu nespadají například bezpečnostní sbory a armáda (jiný zákon) či školy a školky, kde ovšem pracovníci také podléhající platové sféře.

Počet zaměstnanců státní služby je dle materiálu stabilní a mírně klesá, což dle tvůrců naznačuje, že problém není v rozsahu aparátu, ale v jeho efektivnosti. Analýza upozorňuje na rychlé stárnutí úřadů: medián věku dosahuje 50 let, podíl zaměstnanců do 30 let klesl z 11 procent na pouhá 3 procenta a naopak roste podíl lidí nad 60 let, kteří tvoří zhruba 18 procent. Stát má zároveň potíže nové zaměstnance udržet. Ti, kteří nastoupili po roce 2022, odcházejí v prvních dvou letech 1,6krát častěji než dříve. Mladí lidé přitom tvoří méně než pětinu nových nástupů. Až 60 % zaměstnanců služebních úřadů má vysokoškolské vzdělání, 75 % zaměstnanců ve státní službě tvoří ženy.

Problémem je podle analýzy i kariérní systém. Čtyři z pěti manažerů mají více než deset let zkušeností ve státní službě a většina zaměstnanců setrvává na jednom úřadu bez zkušenosti jinde. Kariérní postup je často možný jen přes manažerské pozice, zatímco odborná dráha zůstává slabě rozvinutá. Podobně kritická je oblast odměňování. Přestože zhruba 60 procent zaměstnanců má vysokoškolské vzdělání, platy zaostávají za soukromým sektorem. Systém navíc využívá variabilní složky, které jsou často rozdělovány plošně a neplní motivační funkci.

Jak tyto problémy vypadají v praxi, ukazuje například zpráva odborové organizace Platforma zaměstnanců Ministerstva spravedlnosti, jejíž autorkou je Eliška Hronová. Podle ní činí průměrný plat na ministerstvu 59 654 korun, bez vedoucích pozic jen 44 673 korun. Právníci v soukromém sektoru přitom vydělávají v průměru přes 95 tisíc korun. Benefity zůstávají omezené, v řádu stovek korun měsíčně, a rozpočet na vzdělávání dosahuje přibližně 2300 korun ročně na zaměstnance. Vysokou fluktuaci dokládají i konkrétní čísla. V roce 2025 odešlo z ministerstva 74 zaměstnanců, z toho 49 do tří let od nástupu.

Stanovisko „Státu ve formě“ přitom varuje, že nový zákon může situaci dále zhoršit. Státní služba by podle něj mohla přijít o své dosavadní výhody – zejména stabilitu a právní ochranu – aniž by získala vyšší platy nebo lepší řízení. Pro talentované uchazeče by se tak mohla stát ještě méně atraktivní než dosud. Stát ve formě – projekt iniciativy Lobbio, neziskové organizace zaměřené na systémové změny ve veřejném sektoru – na semináři upozornil na evropské srovnání.

Ve svém stanovisku organizace konkrétně upozornila, že nový zákon ruší kárné řízení a nezávislou služební komisi, která dosud chránila vyšší úředníky, a posiluje vliv ministrů při jmenování i odvolávání státních tajemníků. Obrana proti případnému tlaku by tak nově zůstala především na soudech, jejichž rozhodování může trvat roky. Za další zásadní změnu považuje organizace zrušení centrálního metodického vedení státní služby, které dosud zajišťoval nejvyšší státní tajemník. Podle kritiků tak hrozí větší roztříštěnost personální politiky napříč jednotlivými úřady. Na zmíněném sněmovním semináři však Ožanová tyto výtky odmítla s tím, že nejvyšší státní tajemník byl jen „tajemníkem pro 150 dalších tajemníků“, což prý nedávalo smysl.