Havlíček: Půlka plynu pro ČR bude pod dlouhými kontrakty, měníme strukturu hmotných rezerv

Na konci vládního období budeme mít 50 % plynu pod dlouhými kontrakty, což je ideální pro rozložení rizik. Pro Echo24 to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který společně s premiérem Andrejem Babišem (oba ANO) tento týden navštívil Ázerbájdžán, Kazachstán a Uzbekistán, kde jednali mimo jiné o dodávkách nerostných surovin. Vláda podle Havlíčka současně jedná s Německem o zkapacitnění kompresorových stanic a zvýšení objemu dodávek přes Německo, k čemuž by mělo dojít do roku 2028. S Berlínem a také Bratislavou vláda jedná o zajištění hotových ropných produktů. Změnit se má poměr ve státních hmotných rezervách ve prospěch zásob ropných produktů na úkor čisté ropy. Babiš v Kazachstánu zopakoval, že by ČR měla pořídit aktiva v některé z rafinerií.

Česká republika chce ročně odebírat dvě miliardy metrů krychlových plynu z Ázerbájdžánu. Dodávky by mohly začít mezi roky 2028 a 2029, řekl Havlíček na návštěvě Ázerbájdžánu s tím, že dohoda zatím nebyla podepsána, kontrakt je přislíben a je na velmi dobré cestě, dodal. Premiér Andrej Babiš krátce předtím řekl, že o dodávky plynu usiluje společnost ČEZ. Cena za plyn je podle Havlíčka přibližně 20 miliard korun ročně, záviset bude na délce kontraktu. Pokud bude Česká republika chtít dobrou cenu, je podle ministra potřeba počítat s kontraktem na deset až 15 let. Plyn z Ázerbájdžánu odebírá nyní deset zemí Evropské unie, Česko by se tak stalo jedenáctou zemí.

Havlíček upozornil, že v Ázerbájdžánu se na plyn „stojí ve frontě“. Česko je ale pro zemi „partner s velkým P“ a už je velmi spolehlivým partnerem v odběru ropy. Dodal, že 42 procent odebrané ropy v Česku je ze zdrojů Ázerbájdžánu, a Česko je tak pro Ázerbájdžán druhým nejvýznamnějším odběratelem ropy po Itálii.

Česká republika má také podle premiéra Babiše zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu. Babiš o tom jednal ve středu s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. V úterý o dodávkách ropy jednal se svým kazachstánským protějškem také ministr Havlíček. Kazachstán byl loni po Ázerbájdžánu a Norsku třetím největším dodavatelem ropy do ČR.

„Probírali jsme hlavně energetiku, což je v Evropě nyní velké téma. Proto máme velký zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu,“ řekl Babiš. Kazachstán je podle Babiš největším producentem uranu a strategie české vlády je právě jádro, dodal. Kazachstánský prezident zase mluvil o vzájemném obchodu, který podle něho postupně narůstá, a zmínil české strojírenské firmy jako Škoda Group, VZZV Group nebo zbrojařskou firmu Omnipol, které v zemi působí nebo uzavřely na úterním obchodním fóru memoranda se svými kazachstánskými partnery.

Ministr Havlíček z Kazachstánu pro Echo24 popsal, jak by měla v ideálním případě na konci volebního období vypadat diverzifikace zdrojů nerostných surovin a struktura zásob ropy. „Minulá vláda mnoho namluvila, ale vše skončilo u tiskovek. Absolutně rezignovali na ekonomickou diplomacií, ministr Lipavský jezdil v cizině po aktivistických neziskovkách a fotil se jak baští hotdog, Petr Fiala byl totálně nekontaktní, hospodářští ministři dělali PR,“ uvedl Havlíček.

„My od počátku připravujeme kontrakty, jezdíme, bereme s sebou odborníky. Diverzifikujeme zdroje, rizika a tvrdě jednáme o cenách. Po čtyřech měsících vládnutí máme ze 40 % vyjednané plynové zdroje, a to z USA zhruba jednu miliardu kubíků a z Ázerbájdžánu zhruba 2 miliardy kubíků, dále jednáme s Alžírskem. Pokud k tomu vezmu současné kontrakty obchodníků, budeme mít vyvážené plynové zdroje na bázi LNG a zemního plynu a stejně tak na bázi jednotlivých zemí, Rusko nepočítáme. Na konci vládního období budeme mít 50 % pod dlouhými kontrakty, což je ideální pro rozložení rizik. Současně jednáme s Německem o zkapacitnění kompresorových stanic a zvýšení objemu dodávek přes Německo, bude do 2028,“ řekl dále Havlíček.

„Co se týká ropy, 40 % máme kontrakty s Ázerbájdžánem, nyní máme nabídku z Kazachstánu, zbytek dle průběžných kontraktů rafinérií. Máme otevřenou cestu TAL, nezavíráme ideologicky ropovod Družba, mimo jiné proto, že se dá využívat i na neruskou ropu. V ropě nicméně záleží na rafinériích, které nejsou pod kontrolou státu. Současně vyjednáváme s Německem a Slovenskem o zajištění hotových ropných produktů, měníme poměr ve Správě státních hmotných rezerv ve prospěch zásob ropných produktů na úkor čisté ropy,“ dodal Havlíček.

Ten už dříve pro Echo24 potvrdil, že vláda řeší akvizici ropné rafinerie, premiér Babiš na plénu sněmovny hovořil o možnosti nákupu v Německu. Energetický expert Jiří Gavor pro Echo24 připomněl, že před zhruba dvěma lety jednalo MERO se společností Shell o případném prodeji jeho podílu v severobavorské rafinerii MIRO v Karlsruhe, ale tehdy bez výsledku. Tato rafinerie je napojena na ropovod TAL stejně jako ČR. Dalším možným kandidátem by mohla být rafinerie Schwedt, která je napojena na severní větev ropovodu Družba, do které se již podařilo dostat kazašskou ropa. Z této rafinerie se do Česka dováží velké objemy pohonných hmot,“ uvedl Gavor.

Nicméně nákup rafinerie nebo její části v Německu, pokud by cena nebyla vysloveně příznivá, je podle něj ekonomicky riskantní záležitostí. „Z hlediska energetické bezpečnosti by mi dával mnohem větší smysl nákup rafinerií v Česku, které nyní vlastní polský Orlen. Možnost nákupu se ale odvíjí od ochoty prodat a za jakou cenu…“ řekl Gavor.

Bývalá vláda musela řešit odklon od ruských nerostných surovin po začátku války mezi Ruskem a Ukrajinou. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak kritizoval předchozí Babišův kabinet i samotného Babiše, že zabránil dostavbě Temelína a nespustil tendr na dostavbu Dukovan. Fiala poukazoval už v roce 2023, že se ČR závislosti na ruském plynu zbavila úplně, u ropy pak měl pomoci ropovod TAL, což se zatím naplňuje. Největším dovozcem ropy do Česka byl v loňském roce zmíněný Ázerbájdžán, z něhož přiteklo přes 42 procent dovezené ropy. Ruský podíl naopak klesl na 7,7 procenta, více ropy přiteklo například i z Norska, Kazachstánu nebo Saúdské Arábie.