Česko žádá o další výjimku z ruských sankcí. Konec dovozu ruské oceli by mohl ohrozit průmysl a tisíce míst

Konec výjimky z dovozu oceli z Ruska by v Česku mohl ohrozit tisíce pracovních míst. O prodloužení výjimky, která je platná do roku 2024, v současnosti s novým balíčkem sankcí jednají jednotlivé státy Evropské Unie. Rusko se na dovozu oceli do EU podílí zhruba 20 %. Do Česka proudí přibližně půl milionu tun oceli ročně a podle Unie ocelářů by některé části průmyslu mohly být úplným zákazem dovozu oceli ochromeny. České zastoupení při EU pro Echo24 uvedlo, že o prodloužení výjimky jedná, ale detaily jednání, které jsou v počátcích, nechce komentovat.

Výjimka se týká především koncernu Novolipetsk Steel, který je největším producentem oceli v Rusku. Kromě Česka významně zásobuje i další evropské státy. Má i pobočky a továrny v zemích EU, a proto současná výjimka platí i pro Belgii, Francii a Itálii. V Česku jeho ocel používají především převálocovače oceli, jejž podnikání by konec výjimky v příštím roce mohl výrazně ohrozit.

„Výjimka je důležitá pro všechny převálcovače oceli v EU, kteří nemají primární výrobu oceli, zejména však pro producenty tlustých plechů, které se využívají především při výstavbě infastruktury, větrných elektráren apod. V České republice tedy především Vítkovice Steel,“ uvedla mluvčí Ocelářské unie Hana Boldišová.

Právě ocelárny Vítkovice Steel měly iniciovat jednání o výjimce, ale podle ocelářské unie se jedná i o další firmy. Zastoupení Česka při EU uvedlo, že iniciativa vznikla z konzultací s celým odvětvím ocelářského průmyslu. Zástupci Česka při EU však varují, že bez výjimky by hrozilo některým odvětvím průmyslu i zastavení. Náhrada například z Indonésie či Číny by byla výrazně dražší.

„Nejde o preventivní opatření. Český průmysl by při nedostatku těchto specifických vstupů do výroby musel související provozy razantně omezit či zastavit. Zachování výjimky je tak potřeba i z důvodu udržení zaměstnanosti a know-how v oboru. Jde o typ provozu, který nově již v EU nevznikne, tj. jeho zastavení je jednosměrný krok,“ uvedla mluvčí českého zastoupení při EU Alice Krutilová.

Deník Echo24 ohledně dopadů konce sankcí kontaktoval i ministerstvo průmyslu a obchodu, do vydání textu však ministerstvo neodpovědělo.

Ocelářská unie také upozorňuje, že případný konec výjimky z dovozu by vedl ke zvýšení cen oceli, a to až o 150 eur/t, tedy přibližně o 20 %.

Naopak podle automobilek oslovených deníkem Echo24 by se jich konec dovozu ruské oceli nedotkl. Jak zástupci Škoda Auto, tak Toyoty uvedli, že už delší čas nedováží ocel z Ruska a našly substituci za důležitý ruský vývozní artikl.

V Evropské unii v současnosti probíhají jednání o 12. balíčku sankcí vůči Rusku. Ten má například zakázat dovoz diamantů z Ruska do EU či zakázat většinu dovozu LNG. Diplomaté se však zabývají i dopadem současných sankcí a dosud platným výjimkám z nich.

Jednání nyní přichází v době, kdy do Česka opět proudí ruský plyn a ropa. Podle konzultanta EGÚ Brno Michala Kocůrka v současnosti až 40 % plynu do Česka proudí přes Slovensko, přitom tento plyn je výhradně ruský. Politici od invaze na Ukrajinu deklarují snahu o omezení závislosti na ruských energetických surovinách. Podle Kocůrka je rozhodujícím aspektem cena, embargo na ruskou ropu má bez výjimek platit totiž až v roce 2027. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela přiznává, že ruský plyn do Česka nyní proudí, ale ubezpečuje, že Česko se předzásobilo z jiných zdrojů a že ruský plyn nepotřebuje.

Premiér Fiala na setkání se slovenským premiérem Robertem Ficem uvedl, že Česko podporuje prodloužení výjimky na reexport ropy, o kterou požádalo Slovensko. „Česká republika podporuje snahu Slovenska o prodloužení výjimky ze sankcí, která aktuálně do 5. prosince umožňuje výrobu a vývoz produktů z ruské ropy,“ řekl. Zároveň uvedl, že věří, že proces je na dobré cestě.