Vhození drogy do cizího pití už nemá být bez trestu, chce koalice. Hrozit bude až deset let vězení

Vládní koalice připravuje nový trestný čin zaměřený na takzvaný drink spiking, tedy tajné přidání omamné nebo psychotropní látky do cizího nápoje bez vědomí oběti. Podobné případy se objevují například v barech, klubech nebo na večírcích, kdy pachatel využije chvíle nepozornosti člověka a vhodí mu do pití uspávací prostředek či jinou psychotropní látku. „Dnes to není trestným činem,“ uvedl v úterý šéf dolní parlamentní komory a předseda koaličního hnutí SPD Tomio Okamura s tím, že návrh chce koalice společně podepsat a předložit do legislativního procesu. Další vládní poslanci uvedli, že sazba by měla být odstupňována dle závažnosti skutku až k 10 letům odnětí svobody.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá uvedla, že drink spiking je dnes velmi obtížně postižitelný a policie musela dosud podobné případy řešit prostřednictvím jiných skutkových podstat. Nový paragraf podle ní poskytne policii i soudům „jasný nástroj“ a zároveň vyšle veřejnosti signál, že takové jednání nebude tolerováno. Malá upozornila, že problém se netýká pouze klubů a městských večírků, ale i venkovských zábav, a dopadá na ženy, ale i muže různého věku.

Drink spiking označuje situaci, kdy někdo tajně přidá do cizího nápoje alkohol, drogy nebo jiné omamné látky bez vědomí dotyčného. Cílem bývá oběť dezorientovat, oslabit její schopnost rozhodování nebo ji učinit zranitelnou vůči krádeži či sexuálnímu násilí. Odborníci upozorňují, že oběť často nemusí změnu nápoje vůbec zaznamenat a příznaky mohou zahrnovat náhlou nevolnost, zmatenost, ztrátu koordinace nebo výpadky paměti. Oběti, v naprosté většině ženy, podle průzkumu incidenty často nehlásí. Nejčastěji se stávají v barech, klubech či hospodách, ale i na soukromých večírcích. Mezi látky, které se do pití přidávají, patří látka GHB označovaná jako tekutá extáze, ketamin nebo například rohypnol. Tyto látky způsobují například dezorientaci, výpadky paměti, malátnost či ztrátu vědomí.

Ministr bez portfeje pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé sobě) na úterní tiskové konferenci uvedl, že pachatelé se k podobnému jednání zpravidla nepřiznají, a případy tak často zůstávají „v šedé zóně“. „Bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, a potom jsou tam odstupňované sazby, které jsou v závislosti na závažnosti dalších následků,“ řekl Šťastný k návrhu, který dnes prý nahraje do systému. Dodal, že návrh předkladatelé představili i předsedům koaličních stran a očekávají podporu napříč Poslaneckou sněmovnou. „Myslíme si, že to je věc, která je apolitická a která je důležitá,“ míní šéf motoristických poslanců. Právě odstupňování trestních sazeb, které mohou v případě těžké újmy na zdraví dosáhnout až deseti let vězení, považuje dle svých slov za velmi podstatné i Malá. „Je potřeba veřejnost upozornit na tento problém, a to jak mediálně, tak právě i zakotvením do trestního zákoníku,“ sdělila novinářům.

Poslankyně STAN Barbora Urbanová, která se dlouhodobě zabývá problematikou sexuálního násilí, pro Echo uvedla, že drink spiking považuje za reálné bezpečnostní riziko, a proto nemá problém s tím, aby se jím vládní koalice legislativně zabývala. Podle ní je ale otázkou, zda by nebylo vhodnější řešit podobné jednání spíše prostřednictvím přitěžujících okolností v rámci stávajících trestných činů. „Ráda si nechám vysvětlit, jak nad tím kdo přemýšlel a proč zvolil které řešení,“ dodala Urbanová.

Statistiky nejsou

Na potřebu legislativní změny už dříve upozorňoval například právě Šťastný, který koncem loňského roku uvedl, že samotné přidání cizí látky do nápoje zatím v České republice není trestné, pokud nezpůsobí konkrétní následky. „V příštím roce proto budu chtít tuto situaci legislativně řešit, podobně jako ve Velké Británii nebo Francii,“ slíbil tehdy Šťastný. Odkazoval přitom také na průzkum organizace Beat Sexism, podle něhož se s drink spikingem setkala zhruba třetina mladých lidí.

Přesné statistiky neexistují, autoři průzkumu odhadují jen v Praze stovky případů za rok. Policie podle Pavly Vantuchové, z Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR, kterou úřad vlády cituje v březnové tiskové zprávě, samostatně policie případy neeviduje. „Budeme usilovat o to, aby proběhlo skutečně masivní šetření o tom, jak moc je tento fenomén přítomný v České republice, jak moc zasahuje zejména mladé lidi,“ uvedla k tomu letos v březnu zmocněnkyně bývalé vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.