Ignorovat Ústavní soud? Právníci popsali, co by následovalo

Středeční předběžné opatření, kterým Ústavní soud nařídil vládě akreditovat prezidenta Petra Pavla na summit NATO, vyvolalo u řady vládních politiků silné reakce. Ministr zahraničí Petr Macinka mluvil o ústavním puči, vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek o zrušení Ústavního soudu. Řada dalších politiků uvedla, že výrok respektuje, přestože s ním nesouhlasí. To, že vláda bude rozhodnutí respektovat, potvrdil i premiér Andrej Babiš (ANO). Přesto se objevily otázky, co by následovalo, pokud by se vláda rozhodla Ústavní soud ignorovat.

Sám předseda Ústavního soudu Josef Baxa už krátce po vyhlášení čelil dotazům, jak by Ústavní soud postupoval v případě, že by jeho rozhodnutí vláda nerespektovala. Baxa upozornil, že rozhodnutí Ústavního soudu byla vždy respektována. Podobně reagovalo několik odborníků, které oslovil deník Echo24. Ti uvedli, že v teoretické rovině by se jednalo o trestný čin maření úředního rozhodnutí, podle ústavního právníka Aleše Gerlocha je však otázkou, kdo by byl v této věci trestně odpovědný.

Výrok předběžného opatření zavazuje vládu, ministerstvo zahraničních věcí a ministra Petra Macinku (Motoristé), aby „bezodkladně notifikovali NATO a organizátory summitu, že součástí oficiální delegace ČR je též prezident republiky, a zajistili jemu a jeho doprovodu příslušnou akreditaci“. Dále se mají zdržet jednání, „kterým by účasti prezidenta a jeho doprovodu na summitu bránili či ji ztěžovali“.

Otázkám na možné nerespektování předběžného opatření čelil předseda Ústavního soudu Josef Baxa hned poté, co spolu se soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem oznámili veřejně jeho obsah. „Takovou otázku bych nechtěl rozvíjet. Orgány veřejné moci mají na prvním místě respektovat rozhodnutí orgánu, který je jediný povolaný k řešení takových otázek. Ústavní soud tady není první den a v minulosti vydal řadu závažných rozhodnutí a byla vždycky respektována,“ uvedl při ohlášení předběžného opatření Baxa.

„Vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby,“ uvádí druhý odstavec článku 89 Ústavy. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v jedné z prvních reakcí krok Ústavního soudu přitom označil za součást „pokusu o ústavní puč“. Vzápětí však dodal, že rozhodnutí soudu respektuje a prezidenta akredituje.

Ve čtvrtek se také vyjádřil premiér Andrej Babiš. „Jak jsem řekl, nezvykle rychlé rozhodnutí Ústavního soudu respektuji, i když s ním nesouhlasím. Místo řešení důležitých věcí v zájmu ČR se prezident rozhodl hrát směšnou přetahovanou s vládou o židli, kvůli této naprosté malichernosti zaměstnat Ústavní soud a ještě se nám snaží něco nařizovat. Vláda není podřízena panu prezidentovi a celé tohle je zbytečné, trapné, protože zahraniční politiku určuje vláda,“ uvedl premiér.

Deník Echo24 se i v reakci na některá ostrá vyjádření politiků obrátil na advokáta se specializací na ústavní a správní právo Tomáše Nahodila s dotazy ohledně možného postupu v případě hypotetické úvahy, že by v současném sporu vláda pokyny Ústavního soudu nerespektovala. „Členové vlády v rámci svého slibu přísahali dodržovat Ústavu. Podle Ústavy jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny,“ potvrdil slova předsedy Baxy Nahodil.

Podle něj by případné nerespektování Ústavního soudu mělo dvě roviny. Jednak politickou. „Nerespektování předběžného opatření by v politické rovině mohlo vyústit v hlasování o vyslovení nedůvěry vládě,“ uvedl pro Echo24. A jednak i právní rovinu. „Mohlo by se jednat o trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí,“ uvedl k trestnímu postihu Nahodil. Zároveň upozornil, že zákon o Ústavním soudu umožňuje soudu uložit pořádkovou pokutu až 100 tisíc korun tomu, kdo neuposlechne jeho příkaz.

S možnou právní kvalifikací v případě nerespektování Ústavního soudu souhlasí i ústavní právník Aleš Gerloch. Upozorňuje však, že sankční schopnosti Ústavního soudu jsou omezené. „Vláda, ani MZV, které jsou úkolovány (předběžným opatřením poz. red), nemají trestní odpovědnost. Vláda a ministerstva jsou samozřejmě státními orgány,“ uvádí Gerloch.

Poslední koho předběžné opatření výslovně zmiňuje, je pak ministr zahraničí Petr Macinka. „Ministr je fyzická osoba, byť také je ústavním orgánem. Ministerstvo také je monokratické (řízené jedním člověkem), takže toto je trošku diskusní, jestli se to má rozlišovat. Protože jakékoliv ministerstvo vlastně tvoří ten ministr a ostatní jsou aparátem, který slouží tomu ministerstvu, to není kolegiální orgán, jako je případ vlády, je to ministr. Takže toto rozlišení je právně velmi sporné, je asi převzato z toho návrhu,“ uvedl Gerloch k předběžnému opatření, kde je i přímo úkolován ministr Macinka, jediný s možnou trestní odpovědností.

„Ministr zahraničních věcí má imunitu. Takže by musel být vydán Poslaneckou sněmovnou, ale to je krajní úvaha,“ upozornil Gerloch na případ, že by mohl být za neuposlechnutí Ústavního soudu v tomto případě postihován. „Závaznost je tu spíše v rovině právního respektování rozhodnutí soudu,“ uzavřel Gerloch.