Lidovci se v Brně znovu spojí se Starosty. Variant spolupráce je pestrá škála, míní Grolich

KDU-ČSL a hnutí STAN se znovu spojí pro komunální volby v Brně. Kampaň představí příští týden předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan a kandidát na šéfa lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich. Ten už dříve pro Echo24 řekl, že existují i jiné varianty spolupráce, než je koalice Spolu. Podle osloveného experta nepůjde v případě zvolení Grolicha předsedou KDU-ČSL o ideový posun směrem k liberalismu, ale spíše o pragmaticky zvolený komunikační styl.

„Lidovci a Starostové jdou v Brně do komunálních voleb společně. Konkrétní formu spolupráce a vizi pro druhé největší město představí neformálně a přímo venku na nové brněnské náplavce. Tento start kampaně přesahuje hranice Brna. Na jednom pódiu se potkají špičky obou stran a ukážou silný blok, který má ambici volby v Brně vyhrát,“ uvedla strana v oznámení spolupráce. Kampaň představí šéf hnutí STAN Vít Rakušan a kandidát na předsedu KDU-ČSL Jan Grolich. Koaličním kandidátem na primátora Brna je Jakub Hruška (KDU-ČSL).

Grolich pro Echo24 řekl, že spolupráce se Starosty se osvědčila, a proto pokračuje i dál. „Kandidováni v komunálních volbách, předvolební koalice i koalice tvořené po volbách nemají žádný vliv na celostátní koalice ve sněmovních volbách. Formátů koalic v komunálních volbách je velmi pestrá škála a nedá se z nich nic vyvozovat. Starostové jsou pro nás na celostátní úrovni určitě jeden z nejbližších partnerů,“ řekl Grolich.

Už dříve ale redakci sdělil, že existují i jiné varianty spolupráce než jen se stranami z koalice Spolu. Lidovci si nyní musí podle něj odpracovat to, aby se dostali do pozice, kdy „jakákoli spolupráce bude jejich strategické rozhodnutí a ne nutnost“. „Vzhledem k roztříštěnosti stávající politické scény má i pro příští volby nějaká forma spolupráce smysl. Ale možností spolupráce je poměrně pestrá škála, není jen jedna cesta v rámci Spolu,“ míní Grolich, který se bude ucházet o pozici šéfa lidovců na 

Rakušan pro Echo24 řekl, že spolupráce s KDU-ČSL je v komunálních volbách v Brně už tradiční záležitostí. „Naši a jejich tamější politici mají zřejmě podobný pohled na řešení problémů města a jeho správu. S osobou pana Grolicha ani s jeho ambicí stanout ve vedení KDU-ČSL to, myslím, nijak nesouvisí. Tradičně ponecháváme našim místním politikům naprostou volnost v tom, s kým se rozhodnou v komunálních volbách spojit, výjimkou jsou pouze strany s extrémistickými postoji, s nimiž spolupracovat nechceme,“ uvedl Rakušan.

Podobně se vyjádřil také místopředseda STAN Karel Dvořák. „Místní koalice automaticky nepředznamenávají žádné celostátní uspořádání, nemají na celostátní politiku vliv. A pokud jde o naše voliče, komunální politika stojí hlavně na schopnosti řešit konkrétní věci, jako je doprava, bydlení, školy, veřejný prostor nebo sociální služby. A z dosavadní zkušenosti nevidíme, že by to pro naše voliče představovalo problém. Myslím, že v našich hodnotách, které liberální voliči oceňují, jsme čitelní,“ uvedl Dvořák.

Expert: Konfliktní a třaskavá témata může Grolich upozadit

Politolog Michal Malý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pro Echo24 řekl, že situaci čte především jako pokračování spolupráce z roku 2022, která oběma stranám zjevně dává smysl. „Dovedl bych si podobné spojení představit i v Praze, zejména ve volbách do pražského zastupitelstva, a pravděpodobně také v dalších velkých městech mimo tradiční lidovecké bašty, jako jsou Jižní Morava, Jižní Čechy nebo Zlínsko,“ uvedl Malý.

Nemyslí si ale, že by efekt Jana Grolicha měl zásadně ovlivnit právě tyto komunální volby. „Stejně tak bych toto spojenectví nečetl jako signál nějaké výraznější liberalizace KDU-ČSL ve smyslu proměny jejího programu nebo ideového základu. Jan Grolich spíše naznačuje, že se chce v komunikaci vyhýbat kulturním válkám a více akcentovat ekonomická a sociální, zejména rodinná, témata. Nejde tedy nutně o ideový posun směrem k liberalismu, ale spíše o pragmaticky zvolený komunikační styl,“ míní Malý.

Právě ten může podle Malého vést k tomu, že konfliktní a „třaskavá“ témata budou upozaděna a zároveň dojde k silnější personalizaci strany směrem k Janu Grolichovi. „To by mohlo KDU-ČSL pomoci oslovit i část voličů mimo její tradiční elektorát. Zároveň ale předpokládám, že Grolich bude usilovat o to, aby ve vedení zůstala i figura z takzvané staré lidovecké gardy, čímž by vyslal uklidňující signál konzervativnějším členům i voličům,“ řekl dále Malý.

Politolog Roman Chytilek z Masarykovy univerzity v Brně Echu řekl, že spolupráce zjevně souvisí se specifickou situací v Brně, kde jsou dlouhodobě výrazně jiné vzorce předvolební i povolební spolupráce mezi stranami než na celostátní úrovni. „Nedá se z nich proto mnoho vyvodit o celostátních ideologiích stran,“ míní Chytilek.

Koalice KDU-ČSL a hnutí STAN skončila ve volbách v roce 2022 v Brně jako třetí. Volby vyhrálo uskupení Společně – ODS a TOP 09, které získalo 16 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Druhé skončilo hnutí ANO se 13 křesly. Lidovci a STAN se také spojili před sněmovními volbami v roce 2017. Tehdy se ale koalice ještě před volbami rozpadla, mimo jiné proto, že dlouhodobě v průzkumech nedosahovala na tehdy potřebnou hranici 10 procent.

Tehdejší šéf hnutí STAN Petr Gazdík uvedl, že zásadní byly obavy lidovců z desetiprocentní hranice a návrh, že mají představitelé STAN jít na kandidátky lidovců. „Značnou dávku energie jsme spotřebovali na to, že jsme neustále čekali, zda buď celostátní sjezd KDU-ČSL nebo celostátní konference tu spolupráci potvrdí. A čas ubíhal. Asi jsme nevzbudili emoci, kterou jsme měli,“ uvedl Gazdík.

„To je jedna věc. A druhou věcí byl strach z předvolebních průzkumů. My jako STAN z nich strach nemáme. Jsme zvyklí, že dokud lidé oblíbeného starostu ze sousední obce nebo svého města na té kandidátce nevidí, tak si v otevřené otázce volebních agentur prostě nedají dohromady, že kandiduje právě za Starosty. Chyběl nám čas, větší invence a odvaha. Jsme však přesvědčeni, že by koalice rozhodně desetiprocentní hranici překročila,“ dodal Gazdík.Nyní je situace paradoxně úplně odlišná. Hnutí STAN se předhání v průzkumech o druhé místo (byť se velkým odstupem za ANO) s ODS, zatímco lidovci se dlouhodobě pohybují hluboko pod hranicí vstupu do sněmovny.