Neřídili jste a přesto přišla poštou pokuta? Pečlivě si přečtěte, co vám úřad píše

Mnoho řidičů se domnívá, že pokud v době přestupku neseděli za volantem, nemají s věcí nic společného. U radarových přestupků to ale tak jednoduché není. Český zákon totiž v určitých případech umožňuje postihnout i provozovatele vozidla, tedy osobu zapsanou v registru – bez ohledu na to, kdo skutečně řídil. Záleží zpravidla na tom, co přesně z úřadu přišlo a v jaké fázi se věc nachází, píše o tomto problému například web autosalon.tv.

Zásadní je hned na začátku, jaký dopis z úřadu přišel. V mnoha případech nejde o pokutu v pravém slova smyslu, ale pouze o výzvu k úhradě určené částky. Ta sice může působit závazně, ve skutečnosti ale ještě nepředstavuje rozhodnutí o vině. Jejím cílem je umožnit rychlé vyřízení věci bez klasického přestupkového řízení. Pokud ji obdržíte, můžete částku zaplatit a mít celou záležitost uzavřenou, případně sdělit, kdo vozidlo řídil, nebo uvést zákonné důvody, proč za věc neodpovídáte. Důležité přitom je, že s touto výzvou se nepojí trestné body ani zákaz řízení.

Jiná situace nastává ve chvíli, kdy úřad vydá příkaz. Ten už je rozhodnutím, proti kterému je možné podat odpor, a to ve lhůtě osmi dnů. Pokud odpor nepodáte včas, příkaz se stane pravomocným. V případě, že odpor podáte, pokračuje věc standardním správním řízením, kde se řeší důkazy, správnost měření i to, kdo za přestupek skutečně odpovídá.

Právě nepochopení této procesní fáze patří k nejčastějším chybám. Mnoho lidí například ignoruje příkaz v domnění, že jde jen o další výzvu, a zbytečně tak přichází o možnost obrany.

Samotné tvrzení „neřídil jsem“ přitom obvykle nestačí. Pokud se úřadu nepodaří zjistit konkrétního řidiče a jsou splněny zákonné podmínky, může odpovědnost přejít právě na provozovatele vozidla. Podle znění §10 zákona totiž má provozovatel vozidla zajistit, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem. Smyslem této úpravy je zabránit situacím, kdy by přestupek zůstal bez postihu jen proto, že se nepodaří dohledat řidiče. Cílem zavedení objektivní odpovědnosti provozovatele bylo původně zamezit tomu, aby se provozovatel auta vyhýbal postihu tím, že se odvolával na tzv. osobu blízkou.

Neznamená to ale, že provozovatel odpovídá automaticky vždy. Úřad musí nejprve učinit kroky ke zjištění řidiče a teprve pokud se to nepodaří, může přejít na odpovědnost provozovatele. Zároveň musí jít typicky o přestupek zachycený automatizovaným zařízením, například radarem, a nesmí se jednat o dopravní nehodu.

Podle §125f zákona o silničním provozu provozovatel za přestupek neodpovídá také v případě, jestliže prokáže, že v době před porušením povinnosti řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích bylo vozidlo, jehož je provozovatelem, odcizeno nebo byla odcizena jeho tabulka s přidělenou registrační značkou, nebo podal žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel, jíž bylo následně vyhověno.

Pro běžného řidiče z toho plyne jednoduché pravidlo: jakmile dorazí dopis kvůli radarovému přestupku, je potřeba ho pečlivě přečíst a správně vyhodnotit, o jakou fázi řízení jde. Od toho se odvíjí další postup i možnosti obrany. Spoléhat se pouze na argument, že jste neřídili, většinou nestačí. Rozhodující je, zda úřad postupoval podle zákona a zda jsou splněny podmínky pro postih provozovatele.